Kdy vzniká právo na odškodnění po zranění na chodníku? Záleží na okolnostech
13. ledna 2026 12:51
Přidejte si nás na domovskou S příchodem zimy se opakovaně otevírá otázka, kdo odpovídá za pády na náledí a zda mají poškození nárok na odškodnění. Právní úprava vychází z takzvané prevenční povinnosti, která dopadá jak na chodce, tak na vlastníky a správce komunikací.
Chodci jsou povinni přizpůsobit svou chůzi povětrnostním podmínkám, zvolit vhodnou obuv, trasu i tempo. Vlastníci komunikací musí reagovat na vývoj počasí, předvídat vznik námrazy a udržovat komunikace v provozuschopném stavu do té míry, do jaké to lze rozumně požadovat.
„Nelze vycházet z předpokladu, že každý pád na kluzkém chodníku automaticky zakládá nárok na odškodnění. Vždy se hodnotí konkrétní situace a chování všech zúčastněných,“ uvedl Bunganič.
Kdo má povinnost uklízet chodníky
Podle zákona o pozemních komunikacích jsou chodníky i komunikace pro automobily mezi nimi v obci takzvanými místními pozemními komunikacemi, které jsou ve vlastnictví obce. Právě obec je povinna zajišťovat jejich údržbu, včetně tzv. zimní údržby, jejímž cílem je zajištění schůdnosti, tedy takového stavu povrchu, který umožňuje bezpečný pohyb chodců. Údržbu zpravidla zajišťují technické služby obce. Obec může prostřednictvím dopravního značení vymezit komunikace, které v zimním období neudržuje.
Tato skutečnost má významný dopad na posuzování její odpovědnosti v případě vzniku škody. Obce by zároveň měly mít stanovena jasná interní pravidla, kdy, jak často a při jakých teplotách dochází k posypu chodníků.
Vlastníci bytových a rodinných domů zpravidla nemají povinnost uklízet chodník před domem, pokud se nejedná o komunikaci v jejich vlastnictví, například ve vlastnictví společenství vlastníků jednotek.
Cedule mohou odškodnění vystavit stopku
Obce ovšem mají prostor, jak se vyplacení kompenzace bránit. „Poslední dobou je trend umístit u cest ceduli s informací, že komunikace není udržovaná a chůze je tak na vlastní nebezpečí. Podobná upozornění se ale objevují i na frekventovaných chodnících, nejen na okrajových pěšinách. Soudy však na tuto argumentaci často slyší a obec se podle nich díky ceduli vyviní,“ uvedl Tomáš Beck, expert na odškodnění společnosti Vindicia.
Podobnou roli sehrávají právě i varování. Ať se jedná o upozornění na náledí v místním rozhlase nebo výstrahu vydanou meteorology, je poškozeným opět k tíži. Argument zní, že byli o nebezpečí zpraveni a měli být dostatečně opatrní, popřípadě nevycházet.
Kdy je šance na odškodnění výrazně vyšší?
Nad případným úrazem jen tak mávnout rukou a stav chodníku nechat na počasí. Větší pravděpodobnost na zisk kompenzace mají lidé, kteří se zraní na veřejném a frekventovaném místě, jako jsou úřady, banky a zdravotní střediska. „Podařilo se nám získat více než 400 tisíc pro muže, který šel na plánovanou kontrolu k lékaři. Chodník u střediska ale pokrývala neošetřená ledovka, pán upadl a komplikovaně si zlomil nohu,“ popsal Beck.
Důležité jsou i veřejné cesty, k nimž neexistuje alternativa. Tady se vyplatí sledovat harmonogram úklidu – pokud mělo být uklizeno do 10:00, úraz se stal v 11:00 a prokáže se, že údržba neproběhla, šance na odškodnění je podle Becka vysoká.
Pracovní úrazy a regresní nároky
Pokud dojde k pádu zaměstnance na náledí a událost je posouzena jako pracovní úraz, odpovídá za náhradu škody zaměstnavatel. Ten má však právo uplatnit regresní nárok vůči vlastníku komunikace, zpravidla obci, pokud k úrazu došlo v důsledku zanedbané zimní údržby.
„V praxi se setkáváme s případy, kdy zaměstnavatel škodu nahradil a následně uspěl s regresním nárokem vůči obci, která nezajistila posyp rizikového místa. Jako příklad lze uvést, pokud zaměstnanec v pracovní době vyjde na ven na cigaretu, přičemž na místní komunikaci před pracovištěm uklouzne, jedná se o pracovní úraz. Pokud místní komunikace nebyla dostatečně ošetřena, odpovídá za škodu obec,“ sdělila Baierová.
Nicméně zaměstnanec bude se svými nároky nejprve odškodněn zaměstnavatelem, který však může následně regresně žádat škodu po obci. Jinak řečeno, zaměstnavatel hradí škodu při pracovním úrazu vždy, je pak na něm, aby prokázal odpovědnost vlastníka komunikace, zpravidla obce.
Samozřejmě, pokud je vlastníkem komunikace, například dvoru nebo atria, pak odpovídá pouze vlastník nemovitosti. To může být jednak zaměstnavatel, v kancelářských objektech pak vlastník objektu, respektive správce budovy.
Úraz po pádu sněhové pokrývky ze střech domů
Po mrazivých dnech přichází obvykle obleva, a s ní i nebezpečí pádu sněhu ze střech na chodník. Především ve městech se může jednat o velký problém, a hrozí zranění chodců. Zde se jedná o objektivní odpovědnost toho, kdo měl nad věcí dohled, jinak vlastníka nemovitosti s možností liberace. Liberovat se správce či vlastník mohou tak, že prokáží nezanedbaní dohledu nad situací na střeše. V případě rodinných domů je obvykle nutný přímý zásah vlastníka, tedy sledovat stav střechy a zasáhnout, tj. sníh bezpečně mechanicky odstranit.
„U větších objektů (nemocnice či obchodní centra) je dle příkladu z praxe třeba k prevenci používat odborný dohled a monitoring, umístit na střechu sněhové zábrany a zároveň pomocí zábran, pásek a cedulí varovat před nebezpečím pádu sněhu ze střechy. Pokud sníh spadne např. z balkonu, jsou spoluodpovědní jak vlastník nemovitosti (zpravidla společenství vlastníků jednotek), tak uživatel konkrétního balkonu – vlastník bytu. Stále platí, že i chodec se musí chovat obezřetně, nevcházet na ohraničená místa,“ sdělil Bunganič.
Dopravní nehody
Na náledí neklouzají pouze lidé, ale také automobily. Zde opět správci komunikací mají povinnost udržovat vozovku sjízdnou. Veškeré škody, které budou způsobeny při dopravní nehodě kvůli náledí jsou kryty povinným ručením. Nicméně, pokud řidič nepřizpůsobil svou jízdu (rychlost, obutí) povětrnostním podmínkám, je možný regres pojišťovny, případně i trestní stíhání, došlo-li např. ke zranění osoby.
Samozřejmě, nebyla-li místní komunikace vlastněná zpravidla obcí nebo krajem dostatečně ošetřena, existují opět dvě situace. Jedná-li se o nenadálý stav, tzv. závadu ve sjízdnosti, kdy řidič nemůže situaci předvídat a svou jízdu přizpůsobil stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu komunikace, nastává objektivní odpovědnost. Pravidla jsou v podstatě stejná jako u chodníků. Pokud jde o dlouhodobější stav vozovky (mrzne třeba několik dnů), pak vlastník komunikace odpovídá pouze v případě, že zanedbal její údržbu.
