Kdy je mravenčení jen nepříjemný pocit a kdy už signalizuje vážný problém?

Pocit mravenčení, známý také pod názvem parestézie, je nepříjemný pocit, který následuje nejčastěji po delším nevážném útlaku nervu. V některých případech se však může jednat i o akutní nebo chronické onemocnění.

Mravenčení zná snad každý, například po dlouhém sezení se zkříženýma nohama, nebo pokud jsme dlouho leželi či se opírali o ruce. Často se objevuje v horních nebo dolních končetinách, obličeji nebo rtech. Při běžném útlaku nervů, například při výše zmíněném sezení se zkříženýma nohama nebo při dlouhém sezení v práci či na cestách, se může objevit k pocitu mravenčení doprovázené brněním. Většinou se jedná pouze o dočasný problém, který se vyřeší v klidové poloze, při narovnání apod.

Běžné stavy a závažná onemocnění

Kromě těchto běžných stavů může být mravenčení způsobeno také různými neurologickými onemocněními, například neuropatií, která je spojena s poruchou funkce nervového systému. Tento stav může být způsoben různými faktory, jako jsou toxické látky, infekce nebo genetické predispozice.

V některých případech může být mravenčení způsobeno také psychologickými faktory, jako je stres nebo úzkost. Tyto stavy mohou vést ke zvýšení hladiny adrenalinu v těle, což může způsobit mravenčení a další nepříjemné pocity v kůži.

Ve vzácnějších případech může být mravenčení způsobeno závažnějšími stavy, jako jsou nádory nebo cévní onemocnění. Proto je důležité, aby lidé, kteří trpí častým nebo neobvyklým mravenčením, navštívili svého lékaře, který provede důkladné vyšetření a diagnostiku příčiny.

Cévní mozková příhoda

Pocit mravenčení tak může být příznakem závažnějších onemocnění, která mají cévní základ a způsobují anémii mozku. Jedním z takových stavů je cévní mozková příhoda (CMP), která vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

Cévní mozková příhoda je náhlé onemocnění mozku způsobené poruchou prokrvení mozkových cév. Právě pocit mravenčení může být jedním z jejích příznaků. Cévní mozková příhoda může být ischemická, která je způsobena nedostatečným prokrvením mozku. Druhou možností je hemoragická, která je způsobena krvácením do mozku.

V obou případech se může projevovat mravenčením, ale také dalšími příznaky, jako je náhlá slabost nebo ochrnutí obličeje, ruky nebo končetin, problémy s řečí nebo rozmazané vidění. Příznaky CMP se objevují náhle a rychle postupují. Pokud se příznaky CMP objeví, je důležité okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, protože čím dříve je zahájena léčba, tím větší je šance na obnovení funkce mozku.

Pocit mravenčení s cévním základem může být způsoben také jinými cévními onemocněními, jako je ischemická choroba dolních končetin nebo Raynaudův syndrom. Tato onemocnění souvisejí s nedostatečným prokrvením končetin. Brnění je patrné zejména v nohou a rukou. Je také doprovázeno bledostí, chladem rukou a nohou a bolestí.

Neuropatie, cukrovka nebo zánět nervů

Pocit brnění může také signalizovat chronická onemocnění, jako je neuropatie, cukrovka nebo zánět nervů. U těchto onemocnění se mravenčení může objevovat opakovaně a po dlouhou dobu. Neuropatie je stav, který postihuje periferní nervy a způsobuje poškození nebo dysfunkci nervového systému. Může mít několik příčin a jednou z nich je samotný diabetes mellitus. Vysoká hladina cukru v krvi může poškodit nervy. Diabetická neuropatie se vyznačuje kromě pocitů mravenčení také pálením nebo bolestí nohou a rukou.

Záněty nervů jsou způsobeny infekcemi, autoimunitními onemocněními a také úrazy nebo jiným poškozením. Při zánětu nervů se může objevit lokální bolest, slabost, mravenčení a snížená citlivost v postižené oblasti. Zánět nervů, známý také jako neuritida, je stav charakterizovaný zánětem periferních nervů. Způsobuje řadu příznaků, včetně pocitu brnění.

Při neuritidě dochází k zánětu myelinu, který obklopuje nervová vlákna a pomáhá při přenosu nervových vzruchů. Tento zánět narušuje přenos impulzů a způsobuje řadu příznaků, včetně pocitu brnění nebo mravenčení. Pocit mravenčení může být v případě zánětu nervů stálý nebo se může objevovat v pravidelných intervalech. Kromě toho mohou být přítomny i další příznaky, jako je bolest, slabost, svalové křeče a ztráta reflexů. Příznaky zánětu nervů mohou být mírné nebo závažné a mohou ovlivnit kvalitu života postižených osob.

Diagnostika a léčba zánětu nervu zahrnuje důkladné vyšetření postiženého nervu a zjištění příčiny zánětu. Léčba může zahrnovat použití léků na zmírnění zánětu, fyzioterapii, rehabilitaci nebo v případě nutnosti i operaci.

Problémy s krční páteří

Kromě toho může být mravenčení v jedné horní končetině příkladem problému s krční páteří, který může přetrvávat dlouhou dobu. V některých případech je pocit brnění způsoben také vedlejšími účinky některých léků nebo jen nevhodným oblečením.

Mravenčení mohou způsobovat i problémy s krční páteří, jako je vyhřezlá meziobratlová ploténka nebo spinální stenóza.

Při těchto stavech dochází k tlaku nebo útlaku míchy a míšních nervů, které inervují končetiny. To způsobuje bolest páteře a vyzařování bolesti do končetin, stejně jako pocit brnění, zhoršený cit, svalovou slabost a křeče. Kromě mechanického útlaku může být příčinou také zánět v oblasti páteře, který se projevuje nejen bolestí, ale také horečkou.

Syndrom karpálního tunelu

Mravenčení znají také lidé s problematickým syndromem karpálního tunelu. Ten se projevuje záškuby v ruce. V karpálním tunelu, který se nachází na přední straně zápěstí, se nacházejí šlachy ohýbačů a středový nerv.

Při zúžení tohoto tunelu dochází k tlaku na středový nerv a následně k různým dalším příznakům. Mezi hlavní projevy karpálního tunelu patří brnění prstů ruky, snížená citlivost kůže ruky, bolest zápěstí vyzařující do předloktí až k rameni, lokální otok, zhoršená pohyblivost prstů, zhoršená flexe a opozice palce, obtížné uchopování předmětů a časté vypadávání předmětů z ruky.¨

Syndrom karpálního tunelu je často způsoben dlouhodobým nepřirozeným držením ruky při práci, například při práci s počítačem, hře na klavír, ale i v jiných profesích, jako je kuchař, číšník nebo krejčí. Kromě útlaku nervů dochází také k útlaku cév, což může způsobit chronickou ischemii a nedokrvení tkání ruky.

Zánět sedacího nervu

Podobným onemocněním je zánět sedacího nervu, známý jako ischias. Zánět sedacího nervu, známý také jako ischiatický syndrom, je stav, který je způsoben podrážděním nebo útlakem sedacího nervu. Tento stav způsobuje bolest vyzařující do dolní končetiny a brnění v sedacím svalu, kyčli a oblasti třísel.

Sedací nerv je nejdelší a největší nerv v těle, vychází z bederní oblasti páteře a prochází sedacím svalem do dolní končetiny. Pokud dojde k podráždění nebo útlaku tohoto nervu, může se to projevit bolestí a dalšími příznaky, včetně pocitu mravenčení.

Ischias se projevuje především intenzivní bolestí, která se může šířit z bederní oblasti přes sedací sval do dolní končetiny. Kromě bolesti se může objevit také pocit mravenčení, pálení, brnění nebo snížená citlivost v oblasti inervované sedacím nervem. Tyto pocity mravenčení jsou obvykle pociťovány na zadní straně stehna, v lýtkovém svalu až na chodidle. Dalšími příznaky mohou být svalová slabost, snížená schopnost pohybu, křeče nebo necitlivost v postižených oblastech.

Diagnostika problému

Je důležité si uvědomit, že pocit mravenčení může být pouze přechodný a nejedná se o závažný problém. Pokud se však tento pocit opakuje nebo je doprovázen jinými příznaky, je důležité vyhledat odbornou pomoc. Včasnádiagnostika a léčba mohou být zásadní pro zlepšení zdravotního stavu a prevenci závažných komplikací. Správná diagnóza je důležitá. Lékař by měl s pacientem podrobně probrat potíže a dobu jejich trvání. Vzhledem k tomu, že tento nepříjemný příznak může mít několik příčin, je nutné vyhodnotit správnou diagnózu a zvolit vhodnou léčbu.

Lékař se zaměřuje na shromáždění informací o příznacích, anamnéze pacienta a možných spouštěčích mravenčení. Ke zjištění může lékař použít klinické vyšetření, při kterém se zaměří na konkrétní místa mravenčení a sleduje případné doprovodné příznaky.

Může také pacienta podrobit krevním testům. Ty mohou odhalit metabolické poruchy, jako je cukrovka nebo nedostatek vitamínů, které mohou být příčinou mravenčení. Další diagnostickou metodou je elektromyografie (EMG). Měří elektrickou aktivitu svalů a nervů, což může pomoci identifikovat poškození nervové tkáně. Problém mohou odhalit také některá ze zobrazovacích vyšetření. K zobrazení struktur, jako jsou obratle nebo meziobratlové ploténky, které mohou ovlivňovat nervovou tkáň, může být indikováno rentgenové vyšetření, magnetická rezonance (MRI) nebo počítačová tomografie (CT). V závislosti na předpokládané příčině může lékař indikovat další vyšetření, jako jsou testy citlivosti, vyšetření cévního systému nebo neurologické vyšetření.