Kdy dopřát dětem samostatnost při cvičení?

„Odpoutávání od rodičů je velkou kapitolou při lekcích cvičení s dětmi. Je neuvěřitelné, jak individuální je tento aspekt a jak různě tuto fázi děti vnímají. Některé vběhnou do tělocvičny, ani se neohlédnou, jiné nechtějí rodiče z hodiny pustit ani po půl roce. Osobně to vnímám tak, že se dětem ve věku do 3 až 3,5 let prostě musíme přizpůsobit. Lekce cvičení jsou často prvním místem, kde se děti setkávají s jinou autoritou než rodinnou, a kde se po nich chce, aby byly samy, bez rodičů. To pro ně není vůbec jednoduché – tedy pro některé z nich,“ upozorňuje Kristýna Přibylová z dětských profesionálních tělocvičen Monkey´s Gym.

Dopomoc rodičů? Ano, ale dočasná
A do jakého věku je tedy bezpodmínečně nutné, abychom děti do cvičebních kroužků doprovázeli? Lektorka doporučuje minimálně do 2,5 let v případě, že dítko již nějakou dobu na cvičení dochází. Pokud se cvičením začíná, pak je vhodná dočasná přítomnost rodiče na lekcích do cca 3 až 3,5 let. V této souvislosti nejde jen o psychickou stránku dítěte, ale i o pohybové dovednosti, které pro samostatné cvičení musí zvládat.

„Dopomoc rodiče je při mnoha aktivitách a cvicích do určitého věku zcela nezbytná. Jakmile dítko zvládne základní dovednosti a současně se bude cítit bezpečně i bez přítomnosti rodiče, pak si teprve může lekci cvičení plnohodnotně užít a současně se něco naučit,“ říká Kristýna Přibylová a dodává, že v této souvislosti je možná dobré zmínit i to, že někdy jsou to spíše rodiče, kdo se těžko odpoutává… „Existuje určitá skupina rodičů, kteří osamostatnění dítěte nesou těžko a někdy i bezdůvodně trvají na své přítomnosti v hodinách. Zde se nám osvědčilo to, když rodič odešel nejen z lekce, ale i mimo prostory předsálí. V těchto případech pak děti cvičí naprosto bez problému, na rodiče si ani nevzpomenou a celou hodinu si naplno užijí.“

Pohybová samostatnost je rozhodující
Děti bychom měli učit samostatnosti od malička, nicméně s pohybem to souvisí jen okrajově. U pohybu a cvičení není samostatnost definována jen tím, zda dítě zvládne odloučení od rodiče, ale hlavně tím, jak samo zvládá pohybové dovednosti. I proto je velmi těžké určit správný věk.

„Podle našich zkušeností děti, které cvičí od prvních měsíců, nebo ty pohybově nadanější, mohou často cvičit samostatně bez větších problémů již od 2,5 let. Naopak děti, které přicházejí bez předchozích zkušeností, potřebují pochopitelně trochu víc času, aby se vše naučily za pomoci rodičů. Hranice, kdy každé dítě bezpečně zvládne samostatné cvičení, se pohybuje mezi 3,5 a 4 lety. Do té doby je nutné, aby se rodiče i lektoři přizpůsobili tomu, v jaké fázi se dítě nachází,“ radí lektorka.

Samozřejmě dalším důvodem pro přítomnost rodičů v lekci je zdravotní hendikep dítěte, a to bez ohledu na jeho věk. Jiné důvody jsou spíše individuální a dle toho je potřeba k nim přistupovat. Od 4 let věku již děti běžně zvládají samostatné cvičení bez rodičů. Jakékoli výjimky je potřeba řešit velmi citlivě, s ohledem na dítko jako takové, ale i ostatní děti, které se cvičení účastní.

Individuální přístup – jediná správná cesta
A co když dítě nadále odmítá chodit cvičit bez asistence rodičů, i když pro to není žádný logický důvod? Jak bychom měli postupovat, jaké argumenty si připravit…?

„Mně osobně se vždy osvědčil individuální přístup – je to jediná správná cesta. Do určitého věku a po určitou dobu akceptujeme přítomnost rodiče v hodině. Rodiče se ovšem musí aktivně zapojovat, cvičit s dítětem, a ne být pouze přítomni jako diváci či fotografové,“ připomíná Kristýna Přibylová z profesionálních tělocvičen Monkey´s Gym.

Někdy prý stačí, když rodič stráví v hodině jen prvních pár minut, a jakmile dítě získá jistotu, že je ve známém prostředí, může odejít. A za zajímavé zjištění lektorka považuje, že se jen málokdy stane, aby dětem, které již cvičí bez rodičů, vadila přítomnost rodičů jiných dětí.

„V našich lekcích je kategorie nejmladších dětí „Rošťáci 2,5–4 roky“ podle našich zkušeností a z hlediska lektorského vedení nejsložitější. I proto dbáme na to, aby byly skupinky cvičících co nejmenší (maximálně 10 dětí) a s více jak 5 dětmi již cvičili dva lektoři.“