Kde se vzaly nadávky? Mají pestrý původ, některé bývaly výrazem pro něco úplně jiného
23. května 2020 14:45
Přidejte si nás na domovskou Zajímavé je, že v českém jazyce se sprostá slova téměř výhradně týkají sexuálního chování, močení nebo vylučování stolice. Anebo je lidem nadáváno do zvířat – do krav, prasat či třeba do volů.
Kupříkladu kráva je všeslovanské slovo. Jeho původní význam je rohaté zvíře. Pokud jde o nadávky tohoto typu, vznikly přenesením, metaforou, na základě společných vlastností s daným zvířetem.
Když se kráva začne používat jako nadávka, je to na základě společných vlastností zvířete, které působí neohrabaně, hloupě. Prase je zase špinavé a zapáchá.
Sprostá slova mají mnohdy původ v cizím jazyce. Pár příkladů: české slovo ku*da, kterým se mnohdy nadává nenáviděným lidem, pochází zřejmě z latinského cunnus a do češtiny se dostalo přes středohornoněmecké Kunt. Třeba Valaši tímto jménem křtili své dcery kolem Kladska, nazývala se tak mladá děvčata.
Různý původ se uvádí u nadávky pí*a (či pí*ovina). Může mít původ v citoslovci pí, kterým se napodoboval zvuk při močení. Možností je i původ ve zvukové nápodobě francouzského Le petit chat, což je číča nebo kočička. V Čechách se pí*a kdysi říkalo sýkorce. Podle jedné teorie slovo pochází dokonce už ze starověkého Řecka.
Tato nadávka každopádně souvisí se slovy jako pipina či pindík, jak se někdy označuje penis. Souviset může i se slovenským pi*a, polským piczka, krajovým ostravským pitka, srbochorvatským či bulharským pička. Na severní Moravě se nadávka mnohdy vyslovuje tvrdě – py*a.
Promiskuitní, nevěrná či prodejná žena je mnohdy označována jako dě*ka. Někdy je nadávka používána i na falešného muže. Kdysi, než byl význam slova posunut, jím byla nazývána obecně dívka nebo služebná. Některé seniorky si jistě možná pamatují, že jim jejich babičky mnohdy v dobrém říkávaly: Ty jsi moje malá dě*ka.
Dříve rychlý pohyb, dnes soulož
Třeba slovo šu*at, které se používá pro označení pohlavního styku, znamenalo původně pouze pohybovat se v malém prostoru nebo uklízet (je možné ho zaznamenat například v Babičce od Boženy Němcové). Například polské szukać znamená hledat.
Soulož je někdy vulgárně nazývána jako mr*ání. Slovo mr*at přitom původně znamenalo pouze rychlý pohyb, přičemž tento význam slovu zůstal ve slovenštině, kde mrdnúť plecom znamená pohodit ramenem.
A do třetice: souložit se někdy v hovorové řeči také označuje jako šou*tat, což původně znamenalo kývavě pohybovat a vrtět. Slovo pochází ze staroněmeckého Schupf, což znamená rozmach.
Ho*no je všeslovanské slovo. Většinou se vykládá od stejného základu jako hovado, hovězí dobytek, kravské lejno. Následně se stalo obecnějším výrazem, začalo se používat i pro exkrementy všeho typu a druhu.
Všeslovanské je také slova huba. Má stejný základ jako houba. Vzniklo zřejmě na základě určitých shodných významových rysů – něco měkkého, napuchlého a podobně. Slovo tlama má podle některých výkladů cosi společného s řečtinou.
Našinci někdy jako nadávku používají i slovenské kokot, což je vulgární výraz pro penis. Slovo pochází ze staročeštiny, z citoslovce ko-ko, což je kohoutí svolávání slepic. Kdysi se tak nazýval kohout.
Dej si bacha! Při sexu, nebo na stráži?
V Česku se vžilo i slovní spojení Dej si bacha!, ve smyslu Dej si pozor!. Podle některých pramenů je původ slovního spojení třeba hledat v němčině – die Wache (když vojáci drželi stráž, říkali, že stojí vachu). Spojitost by mohlo mít ale i s bachařem, tedy dozorcem ve vězení.
Rozšířený je také názor, že zvolání Dej si bacha! je odvozeno od německého hudebního skladatele Johanna Sebastiana Bacha, který byl dvakrát ženatý a měl dvacet dětí. Zvolání tedy možná pochází z toho, že si má člověk, pokud se právě nechce stát matkou či otcem, dávat pozor při pohlavním styku.
