dnes
Čtvrtek - zatazeno
5°C
zítra
Pátek - obcasny-dest
5°C
pozítří
Sobota - prehanky-snih
3°C
Kde psal Smetana opery, kam se uchýlili uprchlíci z NDR? Pražské paláce mají bohatou historii
Lobkovický palác, ve kterém sídlí německé velvyslanectví, při loňském dni otevřených dveří. Foto: archiv

Kde psal Smetana opery, kam se uchýlili uprchlíci z NDR? Pražské paláce mají bohatou historii

Více než šedesátku skvostných paláců můžeme najít v Praze. Byť již dávno nepatří panovníkům či šlechticům, honosný duch se z nich nevypařil. Umělecky nemají chybu. Pražané je obdivují, při procházkách metropolí o nich průvodci vyprávějí tuzemským i zahraničním turistům. Představme si alespoň některé z nich.

Arcibiskupský palác na Pražském hradě slouží jako sídlo katolické církve. Pochází z 16. století, postaven byl rodinou Gryspekových. V letech 1562 až 1564 byl stavitelem Oldřichem Aostalisem přestavěn pro potřeby pražských arcibiskupů. Později byla budova rozšířena a upravena do barokního slohu.

Letitou historii má Thurn-Taxisův palác v Letenské ulici na Malé Straně. Říká se mu také Vrtbovský palác. Původně na místě stály dva barokní domy, ke konci 16. století byly přestaveny v jeden, který po více než stovce let získali Thurn-Taxisové, kteří jej nechali inovovat. Thurn-Taxisové jsou německý knížecí rod, pocházejí z Itálie. V paláci, kde Praha 1 provedla rozsáhlou rekonstrukci, léta sídlí mateřská škola a nyní nově i Anglo-americká univerzita.

Thurn-Taxisův palác po rekonstrukci

Lobkovický palác nakonec zůstal Česku

Sídlem německého velvyslanectví je Lobkovický palác v malostranské Vlašské ulici. Postaven byl počátkem 18. století hrabětem Přehořovským z Kvasejovic. V majetku Lobkoviců byl v letech 1753 až 1927. Za vlády Petra Nečase (ODS) se uvažovalo o jeho prodeji SRN. To vzbudilo vlnu odporu.

Němci mají k paláci historický vztah. Tehdejší ministr zahraničí Hans Dittrich Genscher z balkonu budovy oznamoval v roce 1989 stovkám východoněmeckých uprchlíků, že cesta na Západ je volná. Dnešní ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) Nečasovi oponoval, že prodej je proti vůli veřejnosti. Proti byl i Jiří Lobkowicz z mělnické větve Lobkoviců. Za současné vlády došlo k dohodě, že palác se prodávat nebude.

Senát sídlí ve Valdštejnském paláci

valdstejsnka-palac-autor-sejfo-nahled

Valdštejnský palác

Senát sídlí ve Valdštejnském paláci, jedné z nejvýraznějších staveb českého raného baroka. Součástí paláce jsou Valdštejnská zahrada a Valdštejnská jízdárna. Palácový komplex nechal v letech 1623–1630 postavit jeden šlechtic Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna. Patřil k tehdejším nejmocnějším a nejbohatším šlechticům.

Hlavní budova Poslanecké sněmovny (Sněmovní 4) je v Thunově paláci. Jeho prostor kdysi býval divadlem. „Ještě do roku 1794 zde Thunové měli divadlo. V tom roce, kdy palác vyhořel, také tato etapa života Thunovské práce skončila. Nicméně do divadla sem chodil i syn Marie Terezie Josef II.,“ uvedla v Poslanecké sněmovně její bývalá předsedkyně Miroslava Němcová (ODS).

Ministerstvo sídlí v bývalých kasárnách

cerninsky-palac-nahled

Černínský palác

Ministerstvo zahraničních věcí má sídlo v Černínském paláci – naproti Loretě. Stavěli ho čtyři generace Černínů, podílela se na něm celá řada významných architektů: Francesco Caratti, Giovanni de Capauli, Giovanni Battista Alliprandi a Ferdinand Maxmilián Kaňka. Rod Černínů vlastnil palác do roku 1851, poté byl prodán Josefu I., který tam zřídil kasárna.

Na Hradčanech se nachází kupříkladu i Šternberský palác, jehož stavebníkem byl Václav Vojtěch ze Šternberka. Barokní palác hostí od roku 1949 expozici starého evropského umění.

Clam-Gallasův palác se nachází na rohu Husovy ulice a Mariánského náměstí, jedná se o barokní stavby vídeňského typu. Tvůrcem paláce byl císařský architekt Jan Bernard Fischera z Erlachu. Dnešní podoba paláce pochází z roku 1713, tehdejším majitelem byl rakouský diplomat hrabě Jan Václav Gallas. Dnes v paláci sídlí Archiv hlavního města Prahy.

Psával opery v budově dnešní kavárny Slavia

kavarna-slavia-autor-sju-nahled

Palác Lažanských, sídlí v něm kavárna Slavia

V Panské ulici je barokní Kounický palác, který kolem roku 1725 postavili František Maxmilián Kaňka a Giovanni Alliprandi. Malířská výzdoba vnitřních prostor je z období romantismu, z první poloviny 19. století. Před listopadem 1989 a následně do roku 1995 tam bylo sídlo Československého svazu žen. Následně jej město, na kterou stát palác převedl, ve výběrovém řízení pronajalo na 30 let společnosti COPA.

Proslulá kavárna Slavia se nachází v paláci Lažanských na rohu Národní a Smetanova nábřeží, naproti Národnímu divadlu. Historie kavárny spadá do roku 1881, kdy si prostory pronajal restauratér Václav Zoufalý. Palác byl postaven v letech 1861 až 63. Před V letech 1863 až 69 tam žil skladatel Bedřich Smetana, napsal tam Prodanou nevěstu, Českou píseň, Dalibora a Rolnickou.

Odborníkovi se líbí Lichtenštejnský palác

lichtenstejnsky-palac-malostranske-namesti-autor-vitvit-nahled

Lichtenštejnský palác stojí v horní části Malostranského náměstí

V Praze je i mnoho dalších paláců. „Osobně favorizuji Lichtenštejnský palác v horní části Malostranského náměstí. Mám ho rád nejen proto, že má překrásnou barokní fasádu, ale i pro velmi zdařilou rekonstrukci z raných 90. let minulého století. Rekonstrukci prováděl architekt Pavel Kupka, který tradičně spolupracoval se sochařem Karlem Neprašem,“ uvedl pro Pražský patriot sochař zabývající se uměním ve veřejném prostoru Pavel Karous.

„Karel Nepraš vytvořil v exteriéru patníky a v interiéru paláce zábradlí schodiště a balustrádu, které jsou reminiscencí barokního tvarosloví, a zároveň znázorňuje zástup křičících hlav. Ty vnímám jako vtipnou reakci k faktu, že za minulého režimu zde sídlila Vysoká škola politická ÚV KSČ. Karel Nepraš tak nezapřel svou příslušnost k České grotesce,“ dodal.


Autor: Anna Skálová
Další články
Nahoru