Kde je v Praze nejvíc infikovaných klíšťat? Na Petříně, Vítkově a v dalších specifických lokalitách

Aby se klíště v lokalitě vyskytovalo, musí mít podle Kybicové vhodné podmínky pro život. Tedy vlhko a delší trávu. „Když půjdete na Karlovo náměstí, kde je málo stromů a bude posekaný trávník i prořezané keře odspodu, tak tam moc klíšťat nebude,“ uvedla. Naopak v parcích v centru Prahy, kde je vlhkost od řeky, jich asi bude víc.

Jedno hledisko je počet klíšťat, druhé jejich infikovanost. „Z našeho dlouhodobého sledování jsme vypozorovali, že nejvíc klíšťat je v uzavřených parcích. Tu uzavřenost myslím tak, že kolem parku či lesoparku je zástavba, takže hlodavci a další zvířata jsou zde infekcemi dost promořena, přenáší se to z generace na generaci. A pak je tedy jasné, že i klíšťata zde budou infikována ve větší míře,“ sdělila Kybicová.

Nejvíc infikovaných klíšťat se podle ní proto vyskytuje na Petříně, Vítkově, v Prokopském údolí a v Kunratickém lese. Zde mělo při sledování infekci zhruba každé druhé klíště. Nejčastěji jsou to klíšťová encefalitida a llymeská borrelióza, jsou však i další, méně známe infekce. Všechny jsou léčitelné antibiotiky, kromě encefalitidy, na kterou je ale očkování.

Klíšťata. Foto: Jan Puci

Květnaté louky, které se staly v posledních letech městským trendem, podle ní nejsou pro klíšťata ideální. „Jsou na slunci, to klíšťata nemají ráda,“ podotkla. Naopak rozmáhající se mozaikové seče, kdy při každé seči je část travního porostu ponechána v neposečeném stavu, už klíšťata přitahovat mohou. „Ale chápu, že z pohledu přírodní diverzity mají svůj význam. Je prostě potřeba se víc chránit a hlavně po návštěvě takových míst poctivě prohlédnout,“ pokračovala.

Jak zaznělo na tiskové konferenci při představení propracovanější Klíšťapky, výzkum klíšťat v Česku patří mezi světovou špičku. Změny klimatu vedou nejen k vyššímu počtu případů nákazy, ale také k prodloužení aktivity klíšťat během roku. Nově se objevují i nepůvodní druhy a šíří se více infekcí.

„Klíšťapka nyní ve městech ukazuje nejen infikovanost klíšťat borreliemi, ale i dalšími bakteriemi způsobujícími závažná onemocnění jako anaplasmóza, rickettsióza, neoehrlichióza či návratná horečka. V dalších letech budeme pracovat na rozšíření dat o další klíšťaty přenášené infekce, jako je klíšťová encefalitida, tularemie či Q horečka, a také o analýzu klíšťat z městských parků dalších menších měst.,” dodala Kybicová.

„Výsledky ukazují výrazný nárůst početnosti klíšťat – v loňském roce jsme zaznamenali o 75 procent více jedinců než v roce 2021. Klíšťata jsou aktivní prakticky po celý rok. Například v minulém týdnu už jejich aktivita výrazně přesáhla maximum, které jsme zaznamenali v loňském roce,“ uvedl vedoucí vědeckého týmu Zdeněk Vacek z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.