„Kde hledat opravdové štěstí?“ Ohlasy z letošního sjezdu svědků Jehovových
1. července 2026 15:00
Přidejte si nás na domovskou Vykradené auto je neodradilo
Pro Sama a Sáru z Ostravy nebyla cesta na sjezd jednoduchá. Několik dní před odjezdem jim totiž někdo vykradl auto. Přesto se rozhodli přijet.
Sam a Sára
„Auto teď máme v servisu. O to větší radost máme, že se nám sem podařilo dostat. Sjezd bychom si za žádnou cenu nenechali ujít,“ říká Sam.
„Sjezd je pro nás vždycky výjimečná událost,“ dodává Sára. „A letos zvlášť, protože jsme se tady sešli z celé republiky. Je úžasný pocit být mezi tisíci lidmi, kteří jsou jako jedna velká rodina. Člověk tady od všech cítí upřímný zájem a lásku.“
„Je tady krásná atmosféra,“ souhlasí Sam a prozrazuje, že si kromě duchovního programu rádi užijí i společný relax: „Po programu se vždycky těšíme, že si s kamarády zajdeme na pivo a dobrou večeři.“
Přátelé po celém světě
Pro dvacetiletou Aničku má letošní sjezd velmi osobní rozměr. Na stejném místě seděla už před dvěma lety, tehdy ale v úplně jiné životní situaci – na několik let totiž přestala být součástí sboru svědků Jehovových.
Na letošní sjezd přijela s jasným pocitem, že sem zase patří. „Uvědomuju si, že je to obrovská čest být svědkem, a jsem na to upřímně hrdá. Mám díky tomu přátele po celém světě. A to je pro mě jako pro mladého člověka strašně důležité.“
Umění odpouštět jako recept na štěstí
Honza a Bára žijí v malé středočeské obci a mají tři děti ve věku od 13 do 22 let. Víru vnímají jako součást každodenního života, která ovlivňuje nejen jejich děti, ale i je samotné.
Honza a Bára
„Biblické zásady nám pomohly vychovávat naše děti. Ale zároveň tvarují i nás jako rodiče a jako manžele,“ shrnuje jejich společnou zkušenost Honza.
A dodává: „Rádi sportujeme a cestujeme. Pracujeme jako fotografové a naše práce nás zavedla už do mnoha míst v Česku. Na cesty jsme od malička brali i naše děti. Byly to a dodnes jsou skvělé příležitosti, jak si popovídat, zasmát se a prostě být spolu.“
„I když jsem spíš introvert, na každý sjezd se moc těším,“ říká Bára. „Jsou to pro mě mimořádné dny, kdy potkám spoustu dobrých přátel a na věci, které už znám, se podívám z nového úhlu. Letos mě třeba oslovila myšlenka, že když se mi daří odpouštět, mám kontrolu nad svým štěstím.“
Na co byste se zeptali Boha
Jednatřicetiletá Radka popisuje, že už od dětství ji zajímalo, co lidi spojuje napříč kulturami. Při svých cestách po světě se proto ptá: „Kdybyste měli možnost zeptat se Boha na cokoliv, co by to bylo?“
„Tuhle otázku jsem položila lidem v Africe, Indii i tady v Praze a lidé často odpovídali, že by chtěli vědět, jaký je smysl života nebo kde hledat opravdové štěstí,“ říká. „I já jsem v období dospívání měla stejné otázky, a proto jsem si v 18 letech řekla, že dám příležitost Bibli, aby mi na ně zkusila odpovědět.“
A co si odnáší z letošního setkání? „Celý sjezd vycházel z toho, co učil Ježíš. Někteří lidé si možná myslí, že jako křesťané musíme dělat všechny věci stejně a nemůžeme se sami rozhodovat. Ježíš ale chtěl, abychom o věcech, které děláme, přemýšleli, a to včetně pohnutek, které nás k nim vedou.“
Víra, která umí spojovat
Markéta žije v Praze a pracuje na manažerské pozici ve státní správě. „V minulosti jsem působila i v politice, kde jsem si naplno uvědomila, jak omezené jsou možnosti člověka. To byl jeden z důvodů, proč jsem se začala o Bibli víc zajímat,“ vzpomíná.
Markéta
Její cesta přitom nebyla přímočará. „Vyrůstala jsem v ateistickém prostředí, ale nikdy jsem nevěřila, že život nebo vesmír vznikly jen náhodou. Zajímala jsem se proto o různá náboženství a hledala odpovědi na otázky o smyslu života. Když jsem začala studovat Bibli se svědky Jehovovými, postupně jsem nacházela odpovědi, které mi dávaly smysl, a v roce 2013 jsem se dala pokřtít.“
Na sjezdech má ráda nejen program, ale také jejich atmosféru. „Je skvělé potkat přátele, popovídat si a poznat lidi s úplně jinými životními příběhy, které spojují stejné hodnoty. Člověku to připomene, že víra dokáže spojovat lidi napříč věkem, profesemi i kulturami,“ říká.
„Byla bych ráda, kdyby nás druzí vnímali hlavně jako obyčejné lidi,“ přeje si. „Prožíváme stejné radosti i starosti jako každý jiný. A když s lidmi mluvíme o Bibli, nechceme je do ničeho tlačit ani je za každou cenu přesvědčovat. Jen se chceme podělit o naději, která pomohla nám samotným.“
Svědkové Jehovovi budou podle regionálního mluvčího svědků Jehovových Dalibora Behúna velké sjezdy pořádat i v roce 2027. Sjezdy budou znovu přístupné široké veřejnosti a účast bude zdarma.
