Kde hlavně hrozí srážky aut se zvěří? Srna index hlásí nejvyšší škody na kilometr v Praze

Statistiky v Praze evidují za období od října 2019 do letošního března „jen“ 87 srážek vozidla se zvěří. Vezmeme-li v potaz srovnání vůči délce silniční sítě, tak je Praha silně nad průměrem České republiky. Zatímco v rámci celé země mohou motoristé očekávat srážku se zvěří každého 6,49 kilometru, při pohybu autem po Praze statisticky dojde ke srážce se zvěří každého 2,31 kilometru.

Jednoznačně nejhorším úsekem v rámci území hlavního města je úsek silnice I/12 na cestě z Prahy do Úval. Na 332 metrů dlouhém úseku silnice tvořící jižní hranici přírodního parku Klánovice-Čihadla se ve sledovaném období odehrálo 14 srážek se zvěří, jejich škoda se vyšplhala dohromady k 680 000 korunám. 

Podstata Srna indexu spočívá ve výpočtu výše škody na jeden kilometr sledované silniční sítě v konkrétním kraji a okrese. „Tento údaj vychází ze srovnání délky silnic III. a vyšších tříd, počtu nehod a celkové výše škody, která kromě poničeného vozu počítá i se škodou na zdraví, životě a dalším majetku, spočítané podle metodiky CDV,“ vysvětluje Michal Bíl, expert na problematiku střetů se zvěří CDV. Index pracuje s daty Policie ČR a údajů CDV.

Srážka osobního automobilu s divokou zvěří nevyjde levně. Průměrná výše škody, kterou taková nehoda na vozidle napáchá, přesahuje 40 000 korun. V posledních letech stoupá výše pojišťovnou vyplacené částky po srážkách se zvěří. Například Generali Česká pojišťovna za loňský rok vyplatila motoristům na škodách způsobených střetem se zvířetem přes 430 milionů korun. To je oproti roku 2014 o 250 procent více. Počet pojistných událostí se rovněž za šest let zvýšil o 170 procent.

Rozptyl škod je přitom do značné míry závislý na tom, s jakým zvířetem se jaké auto srazí. Nejnákladnější bývají škody způsobené srážkou s prasetem divokým. Nejvíce pak pojišťovna vyplácí majitelům vozidel z kategorie SUV.

Prvenství si co do výše škody na kilometr komunikace drží stejně jako v minulém vydání indexu Praha. Z dat vyplývá, že se škoda ze střetu ze zvěří na pražských silnicích snížila z 31 202 korun na kilometr na současných 18 217 korun na kilometr. Následuje Středočeský kraj s 11 401 korun na kilometr a Zlínský kraj s 9013 korun na kilometr.

Pořadí krajů se tak proměnilo. Zatímco za období duben až září 2019 byl na druhém místě Moravskoslezský a Ústecký kraj, nyní jsou tyto kraje co do výše škol na majetku a životech spíše průměrné.

Podle Srna indexu došlo k nejvíce srážkám vozidel se zvěří ve Středočeském kraji, konkrétně tam policie eviduje 1430 nahlášených nehod. Na druhém místě se umístil Ústecký kraj s 825 nehodami a v závěsu za ním kraj Vysočina, kde bylo evidováno 786 střetů se zvěří.

V porovnání s minulým sledovaným obdobím (duben – září 2019) se v Česku v zimní sezoně událo zhruba o tisícovku méně srážek se zvěří (nehod v absolutních číslech přibylo pouze v Jihomoravském a Zlínském kraji). I to je jedním z důvodů, proč v rámci Česka plošně klesla výše škod na jeden kilometr silnic.

Z dlouhodobých dat však vyplývá, že jde pouze o sezónní výkyv – v zimě totiž bývá pravidelně počet srážek se zvěří nižší než v letních měsících. Nejrizikovější úsek pro srážku se zvěří v Česku je v Libereckém kraji v katastru obce Bílý Kostel nad Nisou. Došlo tam ve sledovaném období ke 42 střetům se zvěří.

Jaká zvířata končí pod koly aut nejčastěji? „V zimních měsících se ve statistikách zvyšuje zastoupení prasete divokého. V obou obdobích ale dominují srnci,“ uvádí Michal Bíl z Centra dopravního výzkumu.

„Srážky se srnčí zvěří jsou skutečně četnější vždy v období od dubna do října. Souvisí to s teritorialitou této zvěře, která od dubna do srpna obývá poměrně malé úseky a nikam se z nich nevzdaluje. Snížení počtu srážek za poslední zimu je zároveň ovlivněno velmi teplým počasím a tím i větší potravní nabídkou na jejich standardních územích,“ vysvětluje Miloš Fischer z Českomoravské myslivecké jednoty.

Pokud právě jejich územím vede nějaká silniční komunikace, srážka na sebe nenechá dlouho čekat. Naopak divoká prasata se v jarních a letních měsících pohybují v lánech řepky, obilovin a kukuřice, které jsou pro zvířata ideálním prostředím. Tam je auta vyruší jen výjimečně.

A jak se bude podle myslivce množství srážek se zvěří vyvíjet v následujícím období? „Nyní v době koronaviru se dá předpokládat pokles srážek se zvěří díky menší hustotě dopravy. Faktorem, který může počet srážek naopak zvyšovat, je zase historicky nejvyšší počet lidských návštěvníků přírody – a to včetně jejich psů. Dochází k neúměrnému plašení zvěře, která při útěku vbíhá pod kola automobilů,“ dodává Miloš Fischer.