Dnes Neděle - jasno 29°C
Zítra Pondělí - skorojasno 33°C
Neděle 26. 6. 2022
Svátek má Adriana
Zpravodajství
Aktuální zprávy z hlavního města
Karlův most z betonu a obložený žulou? Při obnově po povodních byly odvážné návrhy i výtky nacionalistů
Zatím poslední velké povodně v Praze Karlův most přd sedmi lety ustál. Foto: Jan Puci

Karlův most z betonu a obložený žulou? Při obnově po povodních byly odvážné návrhy i výtky nacionalistů

V Praze bylo v období od 12. do 19. století zaznamenáno celkem šest desítek významných povodní, u kterých kulminační průtok činil více než 2200 metrů krychlových za sekundu. Nejvýznamnějšími historickými povodňovými událostmi jsou ty z let 1432, 1787, 1845 a 1890.
karluv-most-povoden-zari-1890

Poškozený Karlův most v září 1890. Foto: Wikipedia

A právě povodeň ze sklonku 19. století měla podobný průběh jako povodeň, která Českou republiku postihla v roce 2002 a lidé ji mají doposavad v živé paměti. Nejvíce utrpěly jižní, střední a severní Čechy, v Praze voda zatopila metro, Karlín a další čtvrti.

Podobně jako před osmnácti lety i v roce 1890 přinesla frontální vlna ze severní Itálie mezi 1. až 4. zářím značné srážky do povodí Vltavy a způsobila v Praze vylití řeky z břehů. Tlaková níže, která se vyznačuje zpravidla trvalejším deštěm, se zformovala nad Janovským zálivem.

Dle sledování meteorologů se k nám z Itálie ročně vydají zhruba dvě tlakové níže, z nichž přibližně každá čtvrtá přináší silný až extrémní déšť. A ten přišel i na začátku září 1890 na naše území a způsobil povodně, při kterým byl vážně poškozen Karlův most. Kulminační průtok v Praze dosahoval 3975 metrů krychlových za sekundu. V roce 2002 to bylo ještě více, 5160 metrů.

Začátek povodní v roce 1890 oznámily v Praze nad ránem 3. září poplašné výstřely z děla. Záplavy nakonec způsobily obrovské škody, o život přišly v povodí Vltavy desítky lidí. Značně poškozena byla chlouba Prahy – Karlův most.

Podle záznamů z dobového tisku poboření mostu hluboce zasáhlo českou společnost a přivedlo ji k velké míře solidarity a odhodlání, která byla srovnatelná s chováním po vyhoření Národního divadla pár let před tím.

Architekti, inženýři, různí experti, úředníci i laická veřejnost, ti všichni se chtěli zapojit do obnovy památky. Díky tomuto vzedmutí společnosti se podařilo opravu pobořené památky zvládnout v rychlém čase, a navíc v dobré technické úrovni a kvalitě.

Hned po opadnutí vody ohledala komise složená ze zástupců pražského magistrátu a znalců pilíře mostu a iniciovala průzkumy základů, díky kterým se poprvé podařilo zjistit informace o podloží, na kterém stavba stojí. Kromě pilířů byly prozkoumány také několik metrů hluboké výmoly.

Zjistilo se, že pár pilířů se zřítilo kvůli nahromadění dříví a vorů, které vyvinuly velký tlak, dále kvůli víření vody lomeným proudem vodního toku a jednou z příčin bylo mělké založení pilířů.

Bylo rozhodnuto o tom, že podél poničeného mostu bude postavena prozatímní dřevěná lávka a dojde k úplné rekonstrukci Karlova mostu. Objevily se i návrhy na modernizaci památky, čímž by se významně proměnila její podoba.

„Nejodváženějším a zároveň nejškodlivějším byl návrh inženýra J. Kruise, podle kterého se měly nahradit tři oblouky dvěma, v zájmu zlepšení průtočného profilu řeky. Toto překlenutí mělo být potom zhotoveno za použití nejnovějších technologií, především betonu, čímž by došlo k nenávratnému poškození mostu,“ uvádí Muzeum Karlova mostu. Zastánci tohoto či jiných drastických řešení naštěstí nebyli vyslyšeni.

Debatovalo se také o materiálu, který by měl být pro opravu použit. Někteří odborníci navrhovali, aby byl k obložení pilířů použit pískovec, část odborné veřejnosti, včetně pražských radních, prosazovala žulu. Zastánci pískovce tvrdili, že kvůli žule přijde Karlův most o svou autentičnost. Nakonec došlo ke kompromisu a část pilířů pod vodou byla obložena žulovými kvádry, nadvodní pískovcem.

Rekonstrukce byla zmíněnou komisí rozdělena na tři části. Nejdříve mělo dojít k zabezpečení pilířů, následně k výstavbě dřevěného mostního provizoria a potom k rekonstrukci zřícené části Karlova mostu.

O rychlosti celé akce svědčí fakt, že již na začátku února 1891 (tedy jen pět měsíců po povodních) začala dřevěná konstrukce sloužit dopravě. A hned při jarním tání odolala ledovým krám. Zajímavostí je, že k výstavba dřevěného mostu bylo částečně použito i naplavené dříví při povodních.

Prahou se valí velká voda - červen 2013

Při zakládání dvou nových pilířů Karlova mostu využívali stavebníci znalosti o podloží a skladbě dna řeky z blízké vltavské stavby – Palackého mostu. Pevnost původních pilířů prokázal fakt, že při odstraňovaní jejich zbytků musel být použit dynamit.

Zakázky na opravu Karlova mostu se ujala maďarská firma, což u nacionalisticky laděné části veřejnosti vyvolalo námitky. Ty však nebyly vyslyšeny, budapešťská akciová společnost G. Gregersen se těšila dobré mezinárodní reputaci.

Stavba probíhala velmi rychle, takže již listopadu 1892 byl opravený Karlův most odevzdán do provozu.


Autor: Jan Puci

Debata: Soutěž 4. kvadrant Vítězného náměstí

Včera v 09:49

Jak se promění 4. kvadrant Vítězného náměstí a jak jeho nová podoba naváže na historický vývoj území i již vytvořené studie? V úterý 28. června od 19 hodin v Ballingově sále NTK se můžete seznámit s připravovanou mezinárodní architektonickou soutěží na dostavbu 4. kvadrantu Vítězného...

Zákaznické centrum PVK přesune se na Floru, v Dykově ulici bude do konce července uzavřeno

24. června 2022 ve 14:10

Zákaznické centrum Pražských vodovodů a kanalizací v Dykově ulici bude od středy 29. června do 31. července uzavřeno. „Důvodem je rekonstrukce objektu. Zákaznické centrum bude dočasně umístěno v sídle PVK na adrese Hradecká 1, Praha 3 v blízkosti stanice metra linky A Flora,“ informoval tiskový...

V Praze platí do odvolání zákaz rozdělávání ohňů na rizikových místech

24. června 2022 ve 12:57

Na základě výstrahy před nebezpečím požáru, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav, platí od čtvrtka 23. června od až do odvolání na území Prahy nařízení týkající se zákazu rozdělávání ohňů na místech zvýšeného nebezpečí vzniku požáru. Výstraha platí také pro výskyt silných...

V Participativním rozpočtu Prahy 15 lze podpořit až tři návrhy

24. června 2022 v 11:47

Revitalizace hřiště, knihobudka, stůl na ping-pong, venkovní sezení. V Praze 15 se hlasuje o participativním rozpočtu.

Hanspaulský festival

24. června 2022 v 11:16

Hudba, občerstvení a koutek pro děti 26. června na louce pod Hanspaulským zámečkem.

PIKI příběhy v parku Portheimka

23. června 2022 ve 13:35

Pátá městská část podpořila projekt „PIKI příběhy v parku“ nad nímž přezvali záštitu místostarostové Lukáš Herold a Lubomír Brož. Tento projekt tak úspěšně navazuje na jiné městské části Prahy. Na Smíchově je poprvé s cílem zavést novou letní tradici v parku...

Praha 4 zavlažuje trávníky

22. června 2022 ve 20:03

Radnice Prahy 4 pořídila v loňském roce závlahy travních porostů do pěti svých revitalizovaných parků. Jedná se o parky na Zeleném pruhu, zahrada Jeremenkova, parku Halasova, na Roztylské náměstí a do parku před ZŠ Jižní na Spořilově.

Festival sportu pro Dvojku nabídne řadu sportovních disciplín

22. června 2022 v 17:33

Přehlídka sportovních aktivit z městské části Praha 2 a okolí pro děti i dospělé se koná ve čtvrtek 23. června od 10 do 17 hodin v Sokole Královské Vinohrady. Vstup je zdarma.

V Praze 13 testovali paměť

22. června 2022 v 15:30

Praha 13 díky spolupráci s Českou alzheimerovskou společností opět pořádala měření paměti obyvatel třináctky starší 40 let. Měření se díky velkému zájmu uskutečnilo ve dvou dnech přímo v budově radnice.

Praha 11: Zahradní slavnost

22. června 2022 v 07:54

Zahradní slavnost v ZŠ Ke Kateřinkám se koná v úterý 28. června od 17 hodin.

Další články
Nahoru