dnes
Sobota - skorojasno
3°C
zítra
Neděle - polojasno
3°C
pozítří
Pondělí - snih
1°C
Kardioložka: jak by Pražané měli pečovat o své srdce
V péči o zdraví je vhodná jakákoliv aerobní aktivita, která by měla být prováděna po dobu alespoň 30 minut denně. Ilustrační foto: Jindřich Dvořák

Kardioložka: jak by Pražané měli pečovat o své srdce

Obyvatelé metropole mají střední očekávanou dobu života při narození o pět let delší než obyvatelé ústeckého nebo severomoravského kraje, říká v rozhovoru pro Pražský patriot Renata Cífková. Renomovaná kardioložka, která je vedoucí Centra kardiovaskulární prevence 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice mimo jiné také hovoří o zásadách, které by měli Pražané dodržovat v péči o své srdce.

Jaká rizika z pohledu vzniku kardiovaskulárních chorob přináší poněkud uspěchanější charakter života v Praze?
Uspěchanější život v hlavním městě může způsobovat, že Pražané mají méně času na sami sebe, tzn. méně času na to, aby se věnovali fyzické aktivitě. U některých špičkových pracovníků se může objevovat extrémní pracovní zátěž s více než dvanáctihodinovým „pobytem“ v zaměstnání.

Jsou naopak nějaké aspekty života ve zdejším specifickém prostředí, které jsou dobré z pohledu snižování rizika chorob srdce?
Poslední data Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS) ukazují, že Pražané mají tzv. střední očekávanou dobu života při narození o 5 let delší než obyvatelé ústeckého nebo severomoravského kraje. Souvisí to velmi pravděpodobně se skutečností, že obyvatelé hlavního města více dbají o své zdraví a mají lepší hodnoty tzv. hlavních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. V Praze je rovněž lepší dostupnost zdravotní péče a žije zde více osob s vyšším vzděláním. Opakovaně bylo prokázáno, že osoby s vyšším vzděláním i při velké pracovní zátěži mají nižší celkové kardiovaskulární riziko. Kromě jiného vzdělanější lidé výrazně méně kouří, častěji dodržují zásady správné životosprávy, včetně zdravé výživy.

Jak by měli Pražané pečovat o zdraví svého srdce?
Zásady správné životosprávy jsou poměrně jednoduché: nekouřit a nepobývat v zakouřených prostorách, protože i pasivní kouření významně zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Mít stravu s nízkým obsahem tuků, jíst nízkotučné mléčné výrobky a ryby alespoň dvakrát týdně, nesmažit, jíst denně dva až tři porce zeleniny a stejný počet porcí ovoce. Potřebný je dostatek fyzické aktivity. Stačí 30 minut aerobní fyzické aktivity alespoň pětkrát týdně.

Čeho by se naopak měli vyvarovat?
Pražané by rozhodně neměli podlehnout nabídce takzvaných fast food. Nově se také ukazuje, že společenská izolace, osamělost a deprese jsou významnými rizikovými faktory pro rozvoj onemocnění srdce a cév.

Mnoho obyvatel města vyrazí v teplejších obdobích roku po práci na brusle nebo kolo. Jaké sportovní aktivity v rámci péče o zdraví považujete za nejvhodnější?
Vhodná je jakákoliv aerobní aktivita, která by měla být ideálně prováděna po dobu alespoň 30 minut denně. Každý by si měl zvolit takovou aktivitu, která mu vyhovuje a která mu přináší radost.

Doporučíte se začínajícím jarem Pražanům chodit alespoň část cesty do práce pěšky?
Určitě ano, ale ať dají pozor, aby je nepřejelo auto.

I když je zde znečištěné ovzduší?
Za smogové situace aktivity venku jistě nedoporučujeme. Ovzduší v Praze se však v posledních letech výrazně zlepšilo.

Mají sportovní aktivity pod střechou a venku stejný přínos pro zdraví, nebo je vždy lepší sportovat ve volném prostředí,v „přírodě“ města?
Z hlediska vlivu fyzické aktivity na organizmus je jedno, zda stejnou fyzickou aktivitu (stejná délka, intenzita a typ zátěže) provádíme v tělocvičně nebo ve volné přírodě. Mně osobně aktivity ve volné přírodě přinášejí větší potěšení.

Jak pečujete o své zdraví?
Hodně cestuji a v mém zavazadle nikdy nechybí plavky, snažím se tak využívat všechny hotelové bazény. Ráda lyžuji a jezdím na kole. Z jídel si skutečně pochutnám na zeleninových salátech, které mám každý den k obědu. Nikdy jsem nekouřila.

PROF. MUDR. RENATA CÍFKOVÁ, CSC.

Vedoucí Centra kardiovaskulární prevence 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice, promovala na fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze v roce 1980. Po promoci nastoupila v Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze, kde se vzdělávala v oboru kardiologie. V roce 1989 odjela na stipendijní pobyt do Kanady (Memorial University, St. John´s, Newfoundland).

cifkova-kardiolozka-nahled

Prof. MUDr. Renata Cífková, CSc.

Po návratu v roce 1992 se stala přednostkou Pracoviště preventivní kardiologie IKEM. Od roku 2009 stojí v čele Centra kardiovaskulární prevence 1. LF UK a TN. V roce 2004 habilitovala v oboru vnitřní lékařství na 1. LF UK v Praze a v roce 2009 byla jmenována profesorkou pro obor vnitřních nemocí. 

Je zakládající členkou České společnosti pro hypertenzi a v letech 1997 – 2005 zastávala funkci předsedkyně této společnosti. V současné době je místopředsedkyní pracovní skupiny Preventivní kardiologie České kardiologické společnosti. 

Od roku 1997 pracuje ve  výboru Evropské společnosti pro hypertenzi, v letech 1999 – 2005 zastávala funkci sekretářky a v současné době je zodpovědná za edukační aktivity ESH. Je předsedkyní pracovní skupiny Hypertension and the Heart Evropské kardiologické společnosti. Podílela se na tvorbě řady Evropských doporučení pro hypertenzi a prevenci kardiovaskulárních onemocnění.  


Toto degenerativní a neléčitelném onemocnění je podle primářky Tomanové potřeba podchytit v jeho počáteční fázi, zmírní se bolesti a jeho samotný nástup. Jak na to?

11. prosince 2017 ve 13:54

Toto degenerativní a neléčitelném onemocnění je podle primářky Tomanové potřeba podchytit v jeho počáteční fázi, zmírní se bolesti a jeho samotný nástup 

Onemocnění může propuknout v jakémkoliv věku, bez ohledu na pohlaví. Může vyvolat několik různých komplikací, postihuje oči, končetiny i srdce. Výskyt neustále stoupá, ročně je u nás 10 000 nových případů

9. prosince 2017 v 16:29

Výskyt chronických civilizačních nemocí, včetně zákeřné cukrovky, neustále stoupá. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR vzrostl celkový počet diabetiků od roku 2010 za pět let o téměř 52 tisíc, tedy zhruba 10 tisíc ročně. V roce 2015 byla cukrovka diagnostikována 858 tisícům...

Alarmující zjištění: Většina lidí je při měření nemělo v pořádku, jen čtvrtina Čechů je má zdravé. Tušíte, jestli se tento zdravotní problém týká i vás?

4. prosince 2017 v 10:05

Pouze čtvrtina Čechů má zdravé cévy, zbývajícím 75 % stárnou cévy rychleji než oni sami. Lékárníci ve vybraných lékárnách po celém Česku již rok měří lidem takzvaný cévní věk – parametr, který dokáže odhalit riziko kardiovaskulárních onemocnění. Speciálním přístrojem prověřili cévy už 17,5 tisícům...

Laureátka Ceny Milady Paulové 2017, prof. Jiřina Bartůňková: Je to ocenění všech mých kolegů a kolegyň

30. listopadu 2017 ve 12:06

Ve středu 29. listopadu se v prostorách Senátu Parlamentu ČR uskutečnilo slavnostní předávání cen MŠMT, udělovaných v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu za rok 2017. Jednou z cen je Cena Milady Paulové, kterou MŠMT spolupráci s NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR letos udělilo...

Všichni o téhle „lejdy"slyšeli, ale jen málokdo ví, co s ní dělat. Může přijít kdykoli během života, pojí se s ní řada mýtů. Hlavně nic do pusy!

26. listopadu 2017 v 15:48

Věděli jste, že epilepsií trpí zhruba jeden ze sta lidí? Všichni o téhle „lejdy" slyšeli, ale jen málokdo ví, co je potřeba udělat, když někdo epileptický záchvat dostane.   

Jak správně pečovat o svůj mozek, jak ho nakopnout a jakým chybám se vyvarovat, radí primářka rehabilitačního ústavu

19. listopadu 2017 ve 12:02

Poznáte, kdy je váš mozek „unavený“? A jak ho nejlépe stimulovat? Či jaké vitamíny jsou nejlepší pro funkci vašich nervů? Na tyto a další otázky odpovídá primářka Rehabilitačního ústavu Brandýs nad Orlicí – MUDr. Michaela Tomanová.

Další články
Nahoru