Kardioložka: jak by Pražané měli pečovat o své srdce

Jaká rizika z pohledu vzniku kardiovaskulárních chorob přináší poněkud uspěchanější charakter života v Praze?
Uspěchanější život v hlavním městě může způsobovat, že Pražané mají méně času na sami sebe, tzn. méně času na to, aby se věnovali fyzické aktivitě. U některých špičkových pracovníků se může objevovat extrémní pracovní zátěž s více než dvanáctihodinovým „pobytem“ v zaměstnání.

Jsou naopak nějaké aspekty života ve zdejším specifickém prostředí, které jsou dobré z pohledu snižování rizika chorob srdce?
Poslední data Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS) ukazují, že Pražané mají tzv. střední očekávanou dobu života při narození o 5 let delší než obyvatelé ústeckého nebo severomoravského kraje. Souvisí to velmi pravděpodobně se skutečností, že obyvatelé hlavního města více dbají o své zdraví a mají lepší hodnoty tzv. hlavních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění. V Praze je rovněž lepší dostupnost zdravotní péče a žije zde více osob s vyšším vzděláním. Opakovaně bylo prokázáno, že osoby s vyšším vzděláním i při velké pracovní zátěži mají nižší celkové kardiovaskulární riziko. Kromě jiného vzdělanější lidé výrazně méně kouří, častěji dodržují zásady správné životosprávy, včetně zdravé výživy.

Jak by měli Pražané pečovat o zdraví svého srdce?
Zásady správné životosprávy jsou poměrně jednoduché: nekouřit a nepobývat v zakouřených prostorách, protože i pasivní kouření významně zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Mít stravu s nízkým obsahem tuků, jíst nízkotučné mléčné výrobky a ryby alespoň dvakrát týdně, nesmažit, jíst denně dva až tři porce zeleniny a stejný počet porcí ovoce. Potřebný je dostatek fyzické aktivity. Stačí 30 minut aerobní fyzické aktivity alespoň pětkrát týdně.

Čeho by se naopak měli vyvarovat?
Pražané by rozhodně neměli podlehnout nabídce takzvaných fast food. Nově se také ukazuje, že společenská izolace, osamělost a deprese jsou významnými rizikovými faktory pro rozvoj onemocnění srdce a cév.

Mnoho obyvatel města vyrazí v teplejších obdobích roku po práci na brusle nebo kolo. Jaké sportovní aktivity v rámci péče o zdraví považujete za nejvhodnější?
Vhodná je jakákoliv aerobní aktivita, která by měla být ideálně prováděna po dobu alespoň 30 minut denně. Každý by si měl zvolit takovou aktivitu, která mu vyhovuje a která mu přináší radost.

Doporučíte se začínajícím jarem Pražanům chodit alespoň část cesty do práce pěšky?
Určitě ano, ale ať dají pozor, aby je nepřejelo auto.

I když je zde znečištěné ovzduší?
Za smogové situace aktivity venku jistě nedoporučujeme. Ovzduší v Praze se však v posledních letech výrazně zlepšilo.

Mají sportovní aktivity pod střechou a venku stejný přínos pro zdraví, nebo je vždy lepší sportovat ve volném prostředí,v „přírodě“ města?
Z hlediska vlivu fyzické aktivity na organizmus je jedno, zda stejnou fyzickou aktivitu (stejná délka, intenzita a typ zátěže) provádíme v tělocvičně nebo ve volné přírodě. Mně osobně aktivity ve volné přírodě přinášejí větší potěšení.

Jak pečujete o své zdraví?
Hodně cestuji a v mém zavazadle nikdy nechybí plavky, snažím se tak využívat všechny hotelové bazény. Ráda lyžuji a jezdím na kole. Z jídel si skutečně pochutnám na zeleninových salátech, které mám každý den k obědu. Nikdy jsem nekouřila.

PROF. MUDR. RENATA CÍFKOVÁ, CSC.

Vedoucí Centra kardiovaskulární prevence 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice, promovala na fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze v roce 1980. Po promoci nastoupila v Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze, kde se vzdělávala v oboru kardiologie. V roce 1989 odjela na stipendijní pobyt do Kanady (Memorial University, St. John´s, Newfoundland).

Prof. MUDr. Renata Cífková, CSc.

Po návratu v roce 1992 se stala přednostkou Pracoviště preventivní kardiologie IKEM. Od roku 2009 stojí v čele Centra kardiovaskulární prevence 1. LF UK a TN. V roce 2004 habilitovala v oboru vnitřní lékařství na 1. LF UK v Praze a v roce 2009 byla jmenována profesorkou pro obor vnitřních nemocí. 

Je zakládající členkou České společnosti pro hypertenzi a v letech 1997 – 2005 zastávala funkci předsedkyně této společnosti. V současné době je místopředsedkyní pracovní skupiny Preventivní kardiologie České kardiologické společnosti. 

Od roku 1997 pracuje ve  výboru Evropské společnosti pro hypertenzi, v letech 1999 – 2005 zastávala funkci sekretářky a v současné době je zodpovědná za edukační aktivity ESH. Je předsedkyní pracovní skupiny Hypertension and the Heart Evropské kardiologické společnosti. Podílela se na tvorbě řady Evropských doporučení pro hypertenzi a prevenci kardiovaskulárních onemocnění.