Kardiochirurgové v Praze jako jediní v Česku už 20 let odstraňují sraženiny z plicních tepen
28. listopadu 2024 10:28
„Chronická tromboembolická plicní hypertenze je relativně vzácná choroba. Vzniká jako chronická komplikace akutní plicní embolie, kdy krevní sraženiny vyputují z dolních končetin nebo pánve do plicních tepen,“ uvedla mluvčí.
Krevní sraženiny se i přes účinnou léčbu nerozpouštějí a postupně uzavírají části plicního oběhu. Organizované krevní sraženiny brání krevnímu toku v plicních tepnách, následně vzniká vysoký krevní tlak, což neúměrně zatěžuje srdce.
„Pokud není pacient správně léčen, vede takové přetížení pravého srdce k jeho selhání a následné smrti,“ upozorňuje na vážné následky profesor Jaroslav Lindner, zástupce přednosty II. chirurgické kliniky kardiovaskulární chirurgie.
„Při plicní hypertenzi bývají pacienti dušní, mohou pociťovat svíravou bolest v hrudi a jsou unavení. Tyto nespecifické obtíže jsou příčinou často pozdní diagnózy plicní hypertenze, neboť při diagnostice se logicky nejprve pomýšlí na výrazně častější choroby, které se podobně projevují,“ dodal.
Příznaky plicní hypertenze lze snadno zaměnit za projevy jiného onemocnění srdce a cév. Jen výjimečně se tuto nemoc podaří odhalit při běžné zdravotní prohlídce. Protože je toto onemocnění relativně vzácné, ale také velmi závažné, soustřeďuje se péče o pacienty s touto chorobu jen do specializovaných pracovišť.„V Centru pro plicní hypertenzi II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v současné době léčíme přibližně 1000 pacientů s různými typy plicní hypertenze. Zhruba polovinu představují nemocní s chronickou tromboembolickou plicní hypertenzí, která se u dvou až čtyř procent nemocných rozvine po prodělané akutní plicní embolii,“ uvedl Pavel Jansa, vedoucí lékař Centra pro plicní hypertenzi VFN.
Zhruba u poloviny pacientů s chronickou tromboembolickou plicní hypertenzí lze podle Lindnera provést chirurgický zákrok, tzv. plicní endarterektomii. Jejím účelem je odstranění usazených krevních sraženin z plicní tepny. Jedná se o velmi složitý výkon s použitím mimotělního oběhu a zchlazením pacienta na 17 až 20 stupňů.
Zchlazení je potřebné pro zastavení krevního oběhu a bezpečné zprůchodnění plicní tepny. „Pokud bychom kompletně nezastavili cirkulaci včetně mimotělního oběhu, operační pole by se neustále plnilo krví. Nízká teplota navíc chrání mozek, který se za normální teploty po čtyřech minutách bez kyslíku poškozuje. Při podchlazení pacienta je doba bezpečné zástavy při 20 stupních zhruba 20 minut. Tento čas máme k dispozici pro vyčištění tepny,“ popsal průběh zákroku profesor Jaroslav Lindner.
Ve VFN ročně diagnostikují kolem osmdesáti pacientů s chronickou tromboembolickou plicní hypertenzí, zhruba třetina až polovina z nich podstoupí plicní endarterektomii.
„Pro pacienty, kteří nejsou vhodnými kandidáty pro chirurgickou léčbu nebo u nichž určitý stupeň plicní hypertenze přetrvává i po operaci, je velmi účinným řešením balónková plicní angioplastika a farmakoterapie,“ přiblížil další možná řešení léčby pacientů profesor Pavel Jansa.
„Centrum pro plicní hypertenzi ve VFN jako jediné v ČR disponuje všemi těmito léčebnými modalitami a řadí se mezi nemnoho evropských expertních center, která se komplexně věnují chronické tromboembolické plicní hypertenzi,“ dodal.
Centrum pro plicní hypertenzi je jedním z předních evropských pracovišť, podílí se také na vývoji nových léčebných postupů u plicní hypertenze. Další významná centra se nacházejí v San Diegu v USA, v Paříži, Vídni, v Bad Neuheimu v Německu nebo v Cambridge v Anglii.