dnes
Sobota - polojasno
3°C
zítra
Neděle - zatazeno
3°C
pozítří
Pondělí - snih
1°C
Kam na houby v Praze a jejím okolí? Možností je podle mykologa dost, ale ještě počkejte
Na takové úlovky si ještě musí houbaři počkat. Ilustrační foto: archiv Aleše Víta

Kam na houby v Praze a jejím okolí? Možností je podle mykologa dost, ale ještě počkejte

Aleš Vít z České mykologické společnosti není skeptický, pokud jde o houbaření v Praze. Jen to prý nebude hned tak brzy.

Po suchu přišly deště, kdy počítáte, že se houby vzpamatují a začnou růst?
Aby se košíky opět plnily dle přání houbařů, nebude od věci připomenout, že po mnoha týdnech nebývale teplého a suchého počasí na to těch pár současných deštíků samo nestačí. Předně, a to je důležité, mělo by i nadále pršet, nejlépe hustě, ale pozvolna, celoplošně, a to minimálně po několik dalších dnů i nocí. Ráz počasí by nadále měl přejít do běžného, střídavého režimu. Jak málo, tak rovněž mnoho vody, růstu hub neprospívá. Důležitou roli hraje i čas, potřebný k regeneraci mycelia. To neznamená, že houby nerostou vůbec. Drobnější podeštné houbičky rostou už nyní. Ale všemi houbaři očekávaná, masivní vlna jedlých druhů hub? Na tu si ještě nějaký den počkáme. Tento víkend to ještě nebude, a také o příštím víkendu se to rovněž zdá spíše jen málo pravděpodobné.   

V Praze jsou zajímavé houbařské lokality

Dají se houby najít přímo v Praze? Nebo dokonce v jejím centru? Kam byste na ně šel vy?
Ano, jistě, v Praze se dá běžně houbařit po celý rok. A to s ohledem na rozmanité plochy parkové zeleně v samotném centru města, i hojnost příměstských lesů. Na výběr se nabízí celá řada pražských lokalit. Namátkou jsou to třeba obora Hvězda, Stromovka, Strahov, Klánovické lesy, Šárka a desítky dalších zajímavých míst. Houbaři by se měli učit poznávat zejména zeleň v okolí místa svého bydliště. Protože bydlím v prostředí krásné přírody Modřan, pravidelně houbařím v tamních lesích.   

hrib-obecny-smrkovy-01-av-nahled

Hřib obecný (smrkový)

Čtěte také: Jaké houby rostou v Praze? A kde? Najdete třeba dubáky, kováře, lišky, růžovky a pýchavky

Má Praha nějakou specifiku v tomto směru? Třeba, že tu najdeme víc špiček než jinde nebo podobně?
Praha se v tomto ohledu v zásadě neliší od běžného houbařského prostředí jinde v republice. Na území našeho hlavního města rostou především běžné druhy hub, odpovídající poloze místa a charakteru porostů. To znamená, že tu od jara do zimy najdete pestrou paletu jedlých i jedovatých, a dokonce i velmi vzácných druhů hub. Jedlé hřiby, bedly, žampióny, smrtelně jedovatou muchomůrku zelenou i chráněný lanýž letní. Česká mykologická společnost provádí již po dlouhá léta průzkum pražské mykoflóry a registruje na stovky nálezů rozmanitých druhů hub. Mnoho běžných i zajímavých hub donášejí nálezci k určení do tradiční houbařské poradny v Karmelitské 14.  

Pozor na žampion zápašný, prozradí ho zápach

Jsou tu i houby jedovaté, na které bychom si měli dát pozor?
Mimo zmíněnou muchomůrku zelenou bychom měli zmínit i muchomůrku tygrovanou alias panterku, kterou méně znalí houbaři občas seberou a v kuchyni upravují jako růžovku. Pokud pomineme méně zajímavé jedovaté houby, jako například vláknice či drobnější bedličky, které běžné houbaře nezaujmou, je tu často diskutovaný fenomén městské zeleně, kterým je žampion zápašný. Roste hojně, bývá zaměňován za jedlý a chutný žampion ovčí a houbařům často působí zažívací a vyměšovací problémy. Jeho čerstvé plodnice při poranění chromově žloutnou a při zasychání, či během tepelné úpravy, vydávají nepříjemný, karbolový zápach.

Kde jsou v okolí Prahy houbařské ráje a kam byste vůbec nejezdil? Co je váš oblíbený houbový kraj?
Pár desítek kilometrů, to je dnes vlakem či autobusem v dosahu a v možnostech každého houbaře. Nejčastějším cílem houbaření Pražanů proto bývají Brdy, Příbramsko, Plzeňsko a Křivoklátsko. Vynechal bych akátové a javorové porosty. A také všechna místa v blízkosti zátěžových provozů, čili kolem chemiček, důlních výsypek, bezprostředně u hlavních silničních tahů a podobné lokality.   

Jaké houby nyní můžeme v prvním sledu očekávat?
Dřevní a drobnější pozemní houby, rychle vyrůstající hnojníky, o něco později měkkomasé houby. Až následně i onu pořádnou vlnu bílých hřibů, o kterou jde houbařům především.  

mykolog-ales-vit-nahled

Mykolog Aleš Vít

Která houba je podle vás nejužitečnější, tedy jedlá i léčivá?
Jedlá a dokonce velmi chutná je muchomůrka růžovka. Obsahuje zároveň i některé důležité bioaktivní látky. Tahle kombinace by onomu poněkud zavádějícímu kritériu „nejužitečnější“ mohla alespoň zčásti odpovídat. S růžovkou v kuchyni mám jen tu nejlepší zkušenost, patří mezi jedlými houbami ke zlatému výběru.

V knize Ryzce v lese, v kuchyni a s léčivými účinky píšete o 60 druzích těchto hub, proč si právě ryzců ceníte a které z nich jsou nejzajímavější?
Ryzce, to je zajímavá skupina hub. Pro houbaře jsou ryzce dobře rozeznatelné, protože roní mléko. Už proto, že jich je, oproti jiným a mnohem početnějším rodům hub v našich lesích, k nalezení jen několik desítek, stojí zájemcům o svět hub za to, usilovat o jejich bližší poznávání.  Nejzajímavější z ryzců jsou pro běžného houbaře především ty jedlé. Tady platí jednoduché pravidlo. Bezpečně jedlé a zároveň nejchutnější jsou ryzce, které roní oranžové mléko. Pokud se k nim houbaři naučí znát i ryzec syrovinku, a při troše štěstí objeví i místo, kde tyhle skvosty rostou, najdou si ryzce už natrvalo místo v jejich labužnické kuchyni.

Čtěte také: Nechte si jen pro sebe: Místa, kam můžete pražskou MHD vyrazit za košem plným hub


Autor: Zuzana Pšenicová
Další články
Nahoru