
Kam můžete zavítat s blízkými, kteří navštíví Prahu? Metropole nejsou jen památky!
9. března 2014 08:56
Pokud chcete vyrazit do rychle se měnící jarní přírody a nemáte možnost či čas vydat se za hranice Prahy, nemusíte zoufat. V metropoli existuje řada naučných stezek, na které si můžete díky nenáročnému terénu troufnout, i když zrovna nejste chodec par excelence.Více čtěte zde: Tipy na výlet – pražské naučné stezky vám přiblíží přírodu města.
Praha je nejen stověžatá, ale také, s nadsázkou řečeno, storozměrná. Vedle panelových sídlišť se zde nacházejí lesíky, nebo staré čtvrti připomínající nefalšované vesnice, kterými i kdysi bývaly. Aby návštěvníci metropoli poznali v rámci možností rozmanitě, je dobré vytáhnout paty i mimo centrum a váš domov. Vhodné je zvládnout v jeden den kontrasty.
Ze sídlišť je určitě architektonicky zajímavý například Barrandov, nacházející se na kopci. Pokud z Anděla dojedete tramvají až na konečnou stanici Sídliště Barrandov (aspoň z tramvaje si můžete prohlédnout třeba kus Zlíchova) a vydáte se procházkou dovnitř sídliště, uvidíte například zajímavý panelák ve tvaru „šapitó“. Mezi domy je hodně zeleně, sídliště rozhodně nepůsobí šedivě.
A nyní onen kontrast, který můžete během jednoho odpoledne zažít. Stačí procházkou sídliště opustit a vydat se cestou „z města ven“. Už z dálky ucítíte „vesnici“. Asi po půlhodinové procházce se ocitnete ve Slivenci, který je opakem Barrandova. Rodinné domky, rodinné hospůdky, místní kostelík. Jakoby se člověk ocitl zcela jinde. Určitě to chce občerstvit se v některé z místních pivnic.
Turisticky opomíjená místa
Pokud to máte na Barrandov a Slivenec daleko, podobný kontrast můžete najít i na druhém konci Prahy, dokonce v rámci jedné čtvrti.
Když se metrem C nebo například z Vysočanské autobusem dostanete na Prosek, čekají na vás Proseky dva – nový a starý. Nový je klasickým sídlištěm, starý typickou vesnicí.
S mimopražskými je však dobré zavítat i na další místa, která jsou turisticky opomíjená: třeba ukázat zástavbu ve Strašnicích – od Solidarity dál z centra města, kde v 50. letech minulého století, v rámci dvouletých plánů, vznikaly takzvané „řadičky“ – řadové třípokojové domečky, kde je zahrádka i předzahrádka.
Druhý konec Prahy nabízí zase skvost Břevnov – je jen kousek od Pražského hradu, jeho atmosféra je neopakovatelná. Po prohlídce Břevnovského kláštera je možné dojít zpět na tramvajovou zastávku U Kaštanu a tam, v ulici Konecchlumského, na vás čekají dvě exotické restaurace: indická a afghánská. Obě stojí za to. I ony tvoří kontrast s Břevnovským klášterem.
Václavka, stráně i karlínský kostel
Pěknou procházku můžete podniknout i v části Smíchova pod Malvazinkami – podél ulice Na Václavce, kam se dostanete autobusem ze stanice metra Knížecí. U starých domů vidíte do stráně, která se vleče dolů. Dojít můžete až nahoru na Malvazinky. V přilehlých zahradních hospůdkách chutná pivo báječně, zvlášť po vyšlápnutí kopce.
Když se vrátíte na Knížecí, stačí přejít na Anděl a tramvají dojet na stanici Bertramka. Hned u ní je Malostranský hřbitov – na Smíchově. Je dobré si ale zjistit, zda bude zrovna otevřený.
Opomenout byste určitě neměli ani známá místa mimo centrum – jako Vyšehrad nebo Šárecké údolí, ale i staré dělnické čtvrti typu Žižkov, Holešovice, Karlín, Libeň nebo Vysočany.
Zastavme se třeba v Karlíně: na Karlínském náměstí je Kostel svatého Cyrila a Metoděje, který patří mezi největší církevní stavby v Čechách. Když budete mít štěstí nebo tomu termín přizpůsobíte, můžete „narazit“ i na neopakovatelný zážitek v podobě gospel koncertu.
Ochutnejte pražské víno v Grébovce
Vaše blízké určitě potěší i to, když je vezmete po stopách vašeho příbuzenstva, i třeba vašich osobních. Ukážete jim, kde jste bydlívali v dětství, kam jste chodili do školy, kde bydlela vaše máma, táta, babička a děda, kde jste měli první rande, kam jste rádi chodívali do hospody a jestli tam ještě vůbec je. Neopomeňte ani hospodu, kam chodíte rádi nyní.
Navštívit můžete i pražské parky a lesoparky, ať již Stromovku, Prokopské údolí nebo mnohé další. Třeba v Grébovce určitě stojí za to ukázat vinice a ochutnat pražské víno v tamní vinárně – ne každý o jeho existenci ví.
Určitě neprohloupíte, když si vlakem z Masarykova nebo Hlavního nádraží vyrazíte do Klánovic, kam kdysi na víkend jezdívala pražská smetánka a dnes tam plno lidí bydlí natrvalo. Tam se projdete místním lesem, přezdívaným plíce Prahy. I tam narazíte na plno pěkných hospod, třeba právě v lese nebo hned u nádraží.
Chaty v Radotíně nebo výhled na trojmezí
Pokud je vám bližší druhý konce Prahy, hezký je kupříkladu Radotín. Tam dokonce můžete návštěvě ukázat, že někteří Pražané na kopcích mají chaty, přičemž se nejedná o zahrádkářské kolonie.
Pokud je teplo, je určitě dobré osvěžit se i plaváním. Na výběr je plno bazenů či rybníčků. Návštěvu určitě neurazíte třeba celodenním pobytem u Hostivařské přehrady. Říká se tam tomu „pravá pražská koupačka“.
Cestou se můžete zastavit v Toulcově dvoře, kde jsou zvířata a příroda a odkud je vidět unikátní trojmezí – nezastavěné pražské území kolem městských Záběhlic, Chodova a Hostivaře, které je obklopeno sídlišti. Další kontrast!
Netradiční procházky centrem s bezdomovci
A dvě perličky na závěr: i v centru můžete s vaší návštěvou zažít něco netradičního. Stačí se vydat na procházku s průvodci, kteří žijí či žili na okraji společnosti. Místo památek vám nabídnou dobrodružství. Seznámí vás s místy a nepsanými pravidly zakazovaného pouličního umění, zajdou s vámi do divadelní kavárny, budou vám vyprávět životní příběhy.
Nebo se můžete přihlásit na vycházku po Václavském náměstí, kterým vás provedou průvodci Pražské informační služby. Uvidíte, že i vy, zběhlí Pražáci, poznáte náměstí zcela jinak, natož vaše návštěva. Dozvíte se historii domů podél náměstí, kupříkladu i příběhy jejich majitelů. Praha je skutečně storozměrná!