K soše Edvarda Beneše v centru Prahy někdo napsal, že byl rasista a masový vrah

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) čin odsoudil. Socha spadá do správy Galerie hlavního města Prahy. Podle vedoucí jejího PR oddělení Michaely Vrchotové nechá galerie nápis odstranit, škoda zatím nebyla vyčíslena.

„Zneuctění sochy Edvarda Beneše považuji za projev hlouposti. Navíc v den výročí jeho úmrtí. Kamerové záznamy z parkoviště MZV již byly předány místnímu oddělení policie, která se případem začala zabývat," sdělil ČTK Petříček.

Socha druhého československého prezidenta stojí od května 2005 před pražským Černínským palácem, kde Beneš působil jako meziválečný šéf československé diplomacie a kde i dnes sídlí ministerstvo zahraničí. V minulosti se nápisy objevily i na několika jiných sochách v Praze.

Letos v červnu někdo na podstavec sochy bývalého britského premiéra Winstona Churchilla v Praze 3 napsal, že byl rasista, a Black lives Matter (Na životech černochů záleží). K odpovědnosti se přihlásily autorky na internetovém deníku Alarm. Uvedly, že nápisem chtěly vyvolat debatu o roli někdejšího britského premiéra v dějinách a vyjádřit solidaritu nynějším bojům za rovnoprávnost.

Protesty proti policejnímu násilí a rasismu v USA i jiných zemích rozpoutala smrt černocha George Floyda při policejním zásahu v americkém Minneapolisu koncem letošního května. Doprovázely je útoky na sochy politiků a dalších osobností kritizovaných kvůli rasismu.

Cílem sprejerských útoků byla v poslední době v Praze zejména socha sovětského maršála Ivana Koněva na náměstí Interbrigády v Praze 6. Tamní radnice sochu vojevůdce, který se podílel na osvobození Prahy od nacistů, ale i na krvavém potlačení protikomunistického povstání v Maďarsku v roce 1956, nechala loni v létě zakrýt plachtou a počátkem letošního dubna odstranit. Ruská diplomacie proti tomu protestovala.

Edvard Beneš (1884 až 1948) patří k nejvýznamnějším i nejdiskutovanějším českým státníkům minulého století. Politik a diplomat, jenž se zasloužil o vznik Československa v roce 1918 i jeho obnovení po druhé světové válce, dodnes budí vášně. Především svojí rolí v temném období před německou okupací i o dekádu později při převzetí moci komunisty v únoru 1948. Docent filozofie a doktor práv Beneš byl dlouholetým blízkým spolupracovníkem Tomáše Garrigua Masaryka. S Benešovým jménem jsou spojeny také dodnes diskutované dekrety, které v letech 1940 až 1945 vydával v londýnském exilu i po návratu do vlasti a které se týkaly mimo jiné majetkových záležitostí a odsunu zejména Němců z československého území, potrestání kolaborantů a znárodnění.

Benešova socha na Loretánském náměstí vznikla odlitím originálu sochy od Karla Dvořáka, která byla v minulosti v hlavní budově Národního muzea. Na přímý zákrok tehdejšího komunistického ministra Zdeňka Nejedlého byla odstraněna. Původně se uvažovalo o návratu sochy z depozitáře do muzea, nakonec se rozhodlo o jejím umístění venku. Odhalení sochy v Praze v roce 2005 kritizoval šéf sudetských Němců Bernd Posselt či tehdejší bavorský premiér Edmund Stoiber (CSU).