dnes
Sobota - polojasno
3°C
zítra
Neděle - zatazeno
3°C
pozítří
Pondělí - snih
1°C
K ideálnímu počtu dárců krve jich v Praze chybí 14 000
Ilustrační foto: MP Praha

K ideálnímu počtu dárců krve jich v Praze chybí 14 000

Jaká je aktuální situace s dárci krve v Praze? Jsou lidé, kteří se rozhodnou darovat krev, chráněni? A příjemci krve? Je v Praze ze strany zdravotnických zařízení zájem o všechny krevní skupiny? O dobrovolném dárcovství krve si server Pražský patriot povídal s primářem transfuzního oddělení Thomayerovy nemocnice v Krči Petrem Turkem.

Kde v Praze darovat krev

(Standardní odběr je 450 ml krve, dospělý člověk má v těle zhruba 4 až  6 litrů krve)

Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha 10

Thomayerova nemocnice, Praha 4

Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha 2

Ústřední vojenská nemocnice, Praha 6

Všeobecná fakultní nemocnice, Praha 2

Jaká je aktuální situace s dárci krve v Praze? Přibylo či ubylo jich oproti předchozím měsícům?
Situace v Praze je v posledních měsících poměrně dobrá. V předvánočním období tradičně přichází darovat krev více lidí – někteří možná chtějí stihnout to, „co během roku nestihli“ (třeba i potvrzení o vyšším počtu odběrů například pro zdravotní pojišťovny nebo daňový úřad), většina lidí je však před Vánoci více naladěna na altruistickou strunu.

Jaká období v roce je v Praze nedostatek dárců? Dokáže se s takovými situacemi Praha vypořádat?
Tím, že před Vánoci přichází více lidí, se odběry trochu sesynchronizují a silné měsíce jsou pak březen, červen, září. Nedostatek pak bývá v období mezi těmito měsíci – nejvýrazněji během prázdnin.

Anketa

Darujete krev?

50%
(50%)
33.3%
(33.3%)
16.7%
(16.7%)
Jaký je přibližný počet dárců krve v Praze a jaký by byl ideální počet?
Světová zdravotnická organizace doporučuje jako ideální počet 40 dárců na 1000 obyvatel. V Praze bychom tedy měli mít zhruba 40 tisíc dárců. Ve skutečnosti jich jsou zhruba dvě třetiny tohoto počtu.

V minulosti se dárcům krve platilo. Myslíte, že by k nárůstu dárců vedlo obnovení finančních příspěvků?
Finanční motivace by možná někoho na transfuzní stanice přilákala, cena za to by ale byla patrně nepřijatelně vysoká. Řada studií dokládá vyšší riziko přenosu infekce od dárce na příjemce v případě, že krev je odebírána za peníze. Dárce totiž nemusí přiznat rizikové faktory. Proto bychom se měli podobným postupům vyhnout.

primar-turek

Primář Petr Turek

Okolo darování krve koluje i řada mýtů, které některé potenciální dárce odrazují. Jsou lidé, kteří se rozhodnou darovat krev, chráněni?
Riziko nežádoucích reakcí u dárce snižuje odběr v klidném prostředí, zaškoleným personálem, který má po ruce vše potřebné. Mám na mysli odběry na stabilních odběrových místech. Intervaly mezi odběry jsou stanoveny tak, aby dárce v žádném případě nemohl být poškozen. Už desítky let se používá jednorázový materiál. Žádný přenos infekce na dárce tudíž nepřipadá v úvahu.

A příjemci krve?
Klíčovým prvkem je dobrá spolupráce transfuzního oddělení s dárcem krve a altruistická motivace, které jsou předpokladem pro to, aby dárce uvedl všechny případné rizikové faktory. Druhou součástí je povinné vyšetření každého odběru na známky infekcí, které by krví mohly být přeneseny (žloutenky typu B a C, AIDS, syfilis…). Je ale nutné zdůraznit, že žádné testy nedávají 100% jistotu, zejména v časné fázi infekce u dárce. Zejména proto musí být testování doplněno informacemi o eventuálním riziku získanými od dárce krve.

Pokud někteří lidé uvažují o darování krve, co byste jim vzkázal?
Aby prostudovali informace o darování krve, dnes jsou dobře dostupné i na internetu, a pak bez obav vyrazili na některou ze zhruba sedmdesáti transfuzních stanic.

stocena-krev-nahled Na co se darovaná krev využívá?
Asi polovina odebrané krve se použije v operačních oborech, ať již při plánovaných výkonech nebo při úrazech a náhle vzniklém krvácení (například při krvácení do zažívacího traktu nebo u žen po porodu). Zhruba polovina transfuzních přípravků se použije při léčbě dlouhodobě nemocných, zejména při léčbě nádorových onemocnění a chorobách krve. Prakticky veškerá krev se zpracovává na více přípravků (červené krvinky, plazmy, krevní destičky). Jeden dárce pomůže obvykle více příjemcům.

Kdo může darovat krev?
Darovat krev může každá svéprávná osoba ve věku mezi 18 a 65 (jako prvodárce do 60 let), která dlouhodobě žije v České republice a váží alespoň 50 kilogramů. A pokud dárcovství nebrání závažné zdravotní důvody. Mezi nejčastější překážky patří:

  • trvale: závažné dlouhodobé onemocnění – zejména stavy vyžadující průběžnou léčbu, stav po prodělané žloutence B nebo C
  • dočasně: akutní onemocnění (aspoň 14 dní po úzdravě), vystavení riziku infekční choroby (například chirurgický zákrok či katetrizace – obvykle na 6 měsíců; přisátí klíštěte – na měsíc; pobyt v tropech či „mimo Evropu“ – obvykle na měsíc, případně 6 měsíců pro malarickou oblast)

transfuzka-003-nahled Máte zájem o dárce se všemi krevními skupinami?
Zastoupení krevních skupin mezi dárci krve i pacienty je stejné – potřeba je tedy krev všech krevních skupin. Vzhledem k relativně krátké době použitelnosti (u červených krvinek maximálně 6 týdnů, u krevních destiček jen 5 dní) ale může docházet místy k nerovnováze. Pak je třeba odběry podle krevních skupin regulovat (naše transfuzní stanice zásobuje dvě velké nemocnice, a tak máme trvalé použití pro krev všech krevních skupin). V urgentních situacích se někdy podávají krvinky krevní skupiny 0–, nebo plazma krevní skupiny AB – proto se snažíme dárce s krevní skupinou 0– směrovat spíše k odběrům plné krve a dárce s krevní skupinou AB spíše k darování plazmy.


Toto degenerativní a neléčitelném onemocnění je podle primářky Tomanové potřeba podchytit v jeho počáteční fázi, zmírní se bolesti a jeho samotný nástup. Jak na to?

11. prosince 2017 ve 13:54

Toto degenerativní a neléčitelném onemocnění je podle primářky Tomanové potřeba podchytit v jeho počáteční fázi, zmírní se bolesti a jeho samotný nástup 

Další články
Nahoru