K diagnóze plicní hypertenze se lékaři mnohdy propracují až v pokročilém stadiu, tvrdí profesor Jansa

„Při plicní hypertenzi dochází ke zvýšené námaze pravé komory srdeční, která se postupně zvětšuje. To může v čase vést k jejímu selhání. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami,“ říká profesor Jansa. Důsledkem nedostatečného okysličení krve je modré zbarvení rtů, kterým pacienti s plicní hypertenzí trpí, spolu s otoky kotníků a nohou.

Diagnóza plicní hypertenze se podle studií týká až jednoho procenta populace, specifickou léčbu přitom vyžaduje jenom část z nich. Protože je onemocnění relativně vzácné, lékaři tuto možnost podle profesory Jansy zvažují až mezi posledními. „Může se tak stát, že nejdříve pacienty léčí například na astma. Lidé se tak ke správné diagnóze propracují mnohdy později, když už je choroba v pokročilém stadiu. Léčba je pak mnohem složitější,“ vysvětluje.

Pokud však dušnost nelze zdůvodnit jiným onemocněním, měl by pacient absolvovat ultrazvuk srdce a následně navštívit specialisty. Nejčastěji plicní hypertenzi lékaři diagnostikují jako komplikaci jiného onemocnění plic a srdce. Má ovšem také celou řadu jiných příčin, za jejím vznikem mohou stát i autoimunitní onemocnění nebo plicní embolie.

„V posledních několika letech odstartovala řada slibných studií s moderními léčivými přípravky, které pomáhají snižovat krevní tlak v plicích. Pokroky děláme také v oblasti léčby plicní hypertenze po plicní embolii, kde se vedle chirurgické léčby nově významně uplatňuje také miniinvazivní léčba katetrizační a farmakoterapie. Díky tomu jsme dokázali výrazně snížit úmrtnost na tuto nemoc,“ říká profesor Jansa. Moderní terapie podle něj pacientům přináší možnosti v minulosti nevídané.

„Postupně tak stále častěji úspěchy v léčbě plicní hypertenze umožňují pacientkám těhotenství a porod. To bylo v minulosti nemyslitelné. Nutností je však zázemí interdisciplinárního týmu složeného z kardiologů, porodníků a anesteziologů, jako je tomu ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze,“ doplňuje Michal Koucký, vedoucí perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze. S plicní hypertenzí se v Česku léčí přibližně 1 000 pacientů, každý rok jich přibližně 150 až 200 přibude.

Podle odhadů lékařů další tisíce lidí o své diagnóze vůbec neví. Včasná diagnóza podle expertů pacientům s plicní hypertenzí přináší delší a kvalitnější život. „I proto je jakákoli osvěta, která povede k časnějšímu rozpoznání nemoci, velmi důležitá. V letošním roce symbolicky věnujeme dech pacientům, kteří touto chorobou trpí, výstupem na Vyšehrad,“ říká Milena Kaftanová ze Sdružení pacientů s plicní hypertenzí.

V současné době jsou v Česku tři specializovaná centra pro léčbu plicní hypertenze – II. interní klinika kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika FN Olomouc.

Na nemoc také 5. května v Praze upozorní u příležitosti Světového dne plicní hypertenze modře nasvícená budova Tančícího domu, jelikož událost podporuje společnost PSN. V Brně modře zazáří budovy Janáčkova divadla, Divadla Husa na provázku a OC OMEGA, v Olomouci pak budova radnice na Horním náměstí.