dnes
Čtvrtek - jasno
7°C
zítra
Pátek - snih-dest
3°C
pozítří
Sobota - snih
2°C
Jste po koncertech nahluchlí? Nemáte to kde reklamovat, stát měří hluk z klubů jen mimo ně
Ilustrační foto: freeimages

Jste po koncertech nahluchlí? Nemáte to kde reklamovat, stát měří hluk z klubů jen mimo ně

Jdete na koncert do klubu a po návratu málem ohluchnete? Je to na vaše riziko, jste tam dobrovolně! Vládní nařízení chrání pouze okolní byty a venkovní prostory. Kluby navíc nemají příliš možností hluk regulovat, protože kapely si nezřídka dají do technických požadavků, že odmítají limity. Některým návštěvníkům hluk nevadí, dětské produkce bývají tišší, ale na mnoha koncertech to pořádně vříská! Pomohou špunty do uší? V tu chvíli možná, dlouhodobě ale ne.

Nadneseně by se dalo říci, že jít na koncert do klubu, kterých je nejen v Praze habaděj, je možné pouze na vlastní nebezpečí. Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (č. 272/2011 Sb.) totiž chrání jen byty v budově, kde se klub nachází, a prostory venku – aby hluk nerušil ty, kteří jsou v jeho blízkosti nedobrovolně. Ti, co zaplatili vstupné, tak učinili dobrovolně a mají proto smůlu.

Hygienici kontrolují tedy jen obytné a venkovní prostory. „Zajímají nás byty, které jsou umístěny v té samé budově, kde je klub, a chráněný venkovní prostor stavby před okny obytných bytů, protože hluk z klubů se nese ven,“ uvedla pro Pražský patriot jedna z pracovnic komunální hygieny.

Kluby jedou na vlastní pěst, kontroly tam nejsou

Její jméno neuvádíme, protože hygienické stanice, včetně Hygienické stranice Praha, nemají tiskové oddělení a řadoví zaměstnanci nemohou médiím informace poskytovat.„Každý klub má své vlastní měření, svou metodiku. To my ale nekontrolujeme,“dodala.

Kontroly jsou tedy všude kolem klubů, mnohé kluby a městské části navíc v minulosti investovaly nemalé finanční prostředky do odhlučnění. Samotné kluby ale nemají žádnou páku na to, aby zajistily tišší prostředí přímo „v kotli“ – tedy návštěvníkům, fandům živé hudby.

Kapely si většinou nepřejí limity hlasitosti

„Norma na to není. Když přijede hlučná kapela, moc se s tím dělat nedá,“ uvedl pro náš portál hlavní zvukař Lucerna Music Baru Jiří Kulich Novotný. Klubům tak příliš nezbývá, než přistoupit na podmínky konkrétních kapel.

„Kapely mají většinou v technických požadavcích uvedeno, že si nepřejí žádnou limitaci. V některých státech na to jsou normy, že se hraje 97 či 98 decibelů, u nás nic takového není. Měří se opravdu jen venku před objektem a v bytech,“ dodal.

Dětské produkce bývají tišší

Pravidelná návštěvnice klubových koncertů Barbora Ottová pro Pražský patriot uvedla, že to, jak je míra hluku na koncertě obtěžující, záleží také na kvalitě ozvučení a akustice sálu. „Někde může být hlasitost i nepříjemná, ale obvykle mi hlasitá hudba vůbec nevadí," řekla.

S dětmi navštěvuje koncerty pro děti. „Dětem vadí hluk téměř vždy, zatím jsem ale naštěstí nezažila produkci pro děti, kde by hlasitost nebyla omezená, ačkoliv chodíme poměrně často," pochválila zažitou praxi.

Špunty v uších nepomohou, problém jsou i vibrace

V některých klubech ale hudba opravdu řve. Někteří návštěvníci klubových koncertů (ať již se konají kdekoli), kteří milují hudbu, ale už méně kravál, to řeší tím, že do klubů nosí špunty, které jim hluk trochu „obrousí“, přitom koncert slyší a nerušeně si jej užijí. Když si totiž špunty nevezmou, mívají po koncertech i problémy s nedoslýchavostí.

„Špunty v uších nemohou nikdy zcela pomoci, jde také o vibrace, a proti těm špunty nic nezvládnou,“ uvedla pro Pražský patriot lékařka Štěpánka Hemalová specializující se na ORL, což je léčba ušních, nosních a krčních onemocnění.

Lékařka: Každý má jiné dispozice

„Každý máme dispozici, která nás k něčemu předurčuje. Nevíme to ale do doby, než nějaký klub nenavštívíme. Každý máme nějaké své slabé místo. Někdo bude léta křičet a nikdy neochraptí,  jiný si jednou křikne a bude chraptět navždycky. Někdo bude chodit celý život do hluku a s jeho sluchem to ani nehne, jiný tam přijde jednou dvakrát a může mít problém do konce života,“ řekla.

Pozor by si však měli dát všichni, minimálně v tom, jak často kluby s hlučnou hudbou navštěvují. „Opakovaná expozice hluku nad určité decibely může být obrovský rizikový faktor pro každého,“ dodala Hemalová.


Autor: Anna Skálová

Tato nemoc si nevybírá: Je často spojená se studem, zranitelností, pochybnostmi o sobě a negativními myšlenkami. Snadno se tak může stát, že člověk začne nenávidět své tělo jako zdroj depresí a překážku, která mu zabraňuje žít spokojeným životem

16. ledna 2018 ve 14:01

Různým stupněm onemocní téměř každý druhý člověk starší padesáti let, většina lidí ale vůbec neví, že touto nemocí trpí. Podle Tomanové se dá rozvoji předcházet

29. prosince 2017 v 18:46

Primářka Rehabilitačního ústavu Brandýs nad Orlicí Michaela Tomanová formou otázek a odpovědí bolest nohou u dětí, bezpečné lyžování u lidí nad 65 let a jak předcházet osteoporóze, která hrozí každému druhému člověku staršímu padesáti let.

Absurdní požadavek: Vraťte mi peníze, potkala jsem totiž arabské hosty, což mne šokovalo

25. prosince 2017 v 09:08

Na odlehčení mezi svátky si přečtěte kuriozity a vtipné příhody klientů ERV Evropské pojišťovny. Některé případy jen potvrzují, že jsme někdy národem skutečně vynalézavým.

Novoroční předsevzetí tentokrát vydrží

21. prosince 2017 v 10:42

Příchod nového roku je pro většinu z nás spjat s bilancováním roku předešlého. Co se nám podařilo, v čem jsme úspěšní či naopak, co nám v životě chybí a co nám na sobě samých vadí. Zkrátka co bychom mohli změnit v roce nadcházejícím. Není tedy divu, že právě milník mezi dvěma roky je příhodný...

Jeho doporučení mohou znít až strašidelně, ale je dobré o nich vědět. Nyní jsou totiž jedním z nejohroženějších orgánů, neodborné provedení může vést ke katastrofě, ne k úspěšnému vstupu do nového roku

20. prosince 2017 v 08:17

Oslavy vánočních svátků a příchodu nového roku jsou plné radosti a veselí, mnohdy ale bohužel i úrazů. Oči jsou v tomto období jedním z nejohroženějších orgánů. I když podle statistik vedou zranění rukou a prstů, poranění očí má častěji fatální následky. Největší hrozbou jsou amatérské ohňostroje....

innogy: Odhalte včas hrozbu požáru nebo otravy oxidem uhelnatým

19. prosince 2017 ve 14:58

Jedovatý plyn CO je jako tichý zabiják. Není vidět, ani cítit. Bez detektoru oxidu uhelnatého nemají lidé ani zvířata šanci zaznamenat jeho přítomnost. Většina případů proto končí otravou, a dokonce i smrtí.

Další články
Nahoru