Jsemť hrůzlivostí jmína. Chřestot kostot je jazykovým klenotem hororového žánru
3. ledna 2020 09:30
Šestnáct hororových příběhů převedl do češtiny výše zmíněný Karel J. Beneš (ročník 1967, člen Literární skupiny XXVI) vskutku originálně. Dle vlastních slov se inspiroval staroslověnštinou, ovšem já osobně v tom navíc spatřuji i vliv karpatského nářečí Vyšných Vlkodlaků z filmové parodie na verneovky Tajemství hradu v Karpatech.
Ostatně posuďte sami na nejkratším hororu Blitvouni: „Kráčejíc dívečka v upozdnělou hodinu, kvačila na večer domů. Krouhla si to zkratkou přes hřbitůvek. Ajta! Trochu ji krchov znervózněl. Uhlídna dívečku jakous přede sebou v dálce, zaspíchala k ní pro družbu. „Hola, kráčeti krchovem s tebou jestiť dovoleno od tebe?“ volala k ní. „Jestiť cestování také trudovité, jsemť hrůzlivostí jmína.“ „Nazdávám se, že ti rozumím,“ odvětilo druhé děvíčko. „Taktéž prožívám hrůzlivost v noci oživna.“
Horor Zastávka je folklórní klasikou žánru o stopující dívce, kterou v dešti sveze šlechetný řidič autem domů a chce s ní mít známost. Od její matky se však později dozví, že dívka byla před mnoha lety usmrcena na silnici vozidlem. Benešova originální čeština však i z takto provařeného motivu učiní jazykově kulinářský zážitek.
Chřestot kostot je plný duchů lidských i zvířecích, kteří vstupují mezi živé, aby z nich učinily mrtvé. Třeba ve Chvatně, záchvatně dva chlapci v lese najdou starý buben s krvavými skvrnami. Bubnováním na něj jsou ze zásvětí přivoláni dva jezdci, kteří jednoho z prchajících chlapců usmrtí šípem. Policie však šíp nenajde, chlapec tak zemřel hrůzou.
Kanibalismu se dopustí manželská dvojice z povídky Ó, jak lahodné…, přičemž jejich oběť si k nim v noci přijde pro své chybějící orgány s výhružnou otázkou: „Kdo má mých játrounův? Kdo jich má?“
Nechybí ani hrůzyplný močál a jeho obyvatelé, kteří mladého Štěpána Klikara připraví o ruku a o rozum (Mrtvá ruka), noční můra, jež se zhmotní (Sen) anebo strašák v poli, používaný též jako fackovací panák, který obživne a pomstí se svým stvořitelům (Nekuda).
Útlou knihu ilustroval její nakladatel Bohuslav Vaněk-Úvalský černobílými ilustracemi, navozujícími atmosféru filmové klasiky žánru Záhada Blair Witch, kombinovanými však s Benešovými zaumnými slovními přípodotky do obrázků (např. Umřevany, Pokrchlov, kukna, bulvina, močlina, lidodlak, uživlec, nečauvá apod.). Tento malý jazykový klenot hororového žánru je k dostání pouze na webu vanek-uvalsky.cz.
