Jonák: buď mě zabijí, nebo zase něco ušijí

Server Pražský Patriot proto někdejšího majitele Discolandu Sylvie korespondenčně oslovil, zda už má představu, jak s novým životem naloží. „Nejsem jasnovidec, nevím, co bude. Vy to víte? Nikdy nic není tak, jak si člověk naplánuje. Proto neplánuji vůbec nic! Protože o budoucnosti nic nevím. To je otázka pro kartářku, nikoliv pro mne," reagoval Ivan Jonák.

Zbylý čas před odchodem na svobodu se prý vězňům s dlouholetým trestem nesnesitelně táhne. Tvrdí to alespoň ti, kteří mají s pobytem za mřížemi své zkušenosti. „Čas je stále stejný, tedy přesně měřitelná veličina. Ten se nevleče, ani neutíká. Osobně žádné změny ohledně času nepociťuji a rozhodně se nenudím. Třeba vás taky zavřou, v ČR k tomu není potřeba spáchat zločin. Chce to osobní prožitek a ten je zcela nesdělitelný," glosoval Jonák.

Nabízí se tedy častá otázka, zda známý vězeň stále trvá na své nevině. Čas totiž mění jak lidi, tak názory. Ať už se pohybují na svobodě či za zdmi věznice. „Nesmíte mne soudit podle sebe! Nejsem novinář, tedy nelžu a jsem vždy upřímný. Pravda je moje jediná zbraň, proti lhářům a ignorantům, kteří mne psychicky znásilňují tím, že kladou stále dokola tutéž, tisíckrát zodpovězenou otázku. Nevidím důvod, proč bych měl nyní lhát, když jsem si odpykal téměř celý trest za čin, který jsem nespáchal," argumentoval Ivan Jonák.

O novém manželství jsem neuvažoval

Dlužno podotknout, že advokát známého vězně žádal v roce 2009 u pražského městského soudu o obnovu procesu. Podle soudkyně Jaroslavy Liškové nebyly důvody pro povolení obnovy řízení dány, protože nevyšly najevo žádné významné skutečnosti, které by soud neznal už dříve, nebo které mohly vést k jinému rozhodnutí. Soudkyně doplnila, že vina obžalovaného organizováním vraždy své manželky byla v původním řízení naprosto jednoznačně prokázána.

Nicméně ať už ano nebo nikoliv, na svobodě si Ivan Jonák svou další roli ve svých sedmapadesáti letech bude muset najít. Bude mít na výběr? „Jak mohu znát svou budoucnost? Nejsem ani Bůh, ani blázen, abych tohle mohl vědět!" odpověděl Jonák. Něco by ale vědět určitě mohl – například, zda po návratu na svobodu uvažuje o novém manželském vztahu.

„Přítelkyni mám, píšeme si jednou dvakrát týdně. Jmenuje se Edita Jaderná, před deseti lety byla Miss Východočeského kraje. Také mi mimo jiných píše Zrzka-Plamínek, s kterou jsem kdysi žil. Komunikuji s Jahůdkou, tedy ženou, s kterou mám osmnáctiletého syna. O novém manželství jsem ale neuvažoval. Nic si neplánuji, moje krédo je, že chceš-li rozesmát Boha, řekni mu o svých plánech," vysvětloval Ivan Jonák.

Žiju mezi hajzly

V minulosti netajil obavami, že ve vězení kvůli špatnému zdravotnímu stavu taky nemusí přežít. Jak se tedy aktuálně cítí? „Zatím žiju. Přeplněné cely vyvolávají stres, vysoký tlak a cukrovka. To je, podle lékařů, můj aktuální zdravotní stav," informoval valdický vězeň. Zároveň se ve své korespondenci pro server Pražský Patriot odvolal na někdejšího britského premiéra Winstona Churchilla – společnost hodnotíme podle toho, jak se chová ke svým vězňům. Ve Valdicích, alespoň podle Jonáka, zrovna nic moc.

Bývalí trestanci jednohlasně potvrzují, že vidina brzkého vypršení trestu v člověku evokuje představy, na co či koho se na svobodě nejvíce těší. „Až mě zase zavřete a budete bezdůvodně pomlouvat. Na nic se netěším, už teď mně otravujete otázkami na moji vinu. Nejsem vinen ničím! Žiju mezi hajzly. A fízlové typu Josefa Mareše, spolčení s Berdychovým gangem, mě buďto zabijí, nebo na mě zase něco ušijí, jako byla tato špína!" uzavřel Ivan Jonák.

Soudy Ivana Jonáka poslaly za mříže s definitivní platností v roce 2002. Milenec Jonákovy ženy zůstal naživu, protože muž, který byl na vraždu najat, si svůj čin nakonec rozmyslel. Jonákovu manželku zastřelil najatý vrah Jiří Tokár v jejím stánku se zeleninou v pražských Petrovicích. Od soudu odešel se čtrnáctiletým trestem.