Dnes Úterý - jasno 30°C
Zítra Středa - polojasno 31°C
Úterý 16. 8. 2022
Svátek má Jáchym
Zpravodajství
Aktuální zprávy z hlavního města
Je smrt školou povinná? Výzkum ukázal, že děti se citlivého tématu nebojí
Podle výzkumu jen osm procent škol téma smrti ve výuce nějak řeší. Foto: Jan Puci

Je smrt školou povinná? Výzkum ukázal, že děti se citlivého tématu nebojí

Nezisková organizace Cesta domů představila výsledky reprezentativního výzkumu, ve kterém učitelé a rodiče z celého Česka vyjadřovali své názory, zda, proč a jak mluvit s dětmi o smrti a umírání ve škole.  

Pedagogové hovořili o situacích spojených s úmrtím ve škole nebo v rodině žáků, připravenosti škol takové situace řešit, přítomnosti tématu ve výuce i o svých potřebách. Rodiče kromě toho, jak se jejich dětí téma smrti a umírání dotýká a jak o něm spolu dokáží komunikovat, vyjadřovali svá očekávání od školy. 

Výzkum ukázal, že učitelé i rodiče se shodují, že o smrti a umírání by se mělo obecně hovořit otevřeněji. Téměř polovina rodičů by ale zároveň měla obavu mluvit s dítětem o takovém tématu, stejně tak téměř polovina učitelů se pro takovou situaci necítí být připravena. 

Většina českých učitelů na základní škole se ve své praxi setkává se situací spojenou se smrtí nebo umíráním – ať už v rodině někoho z žáků, nebo přímo ve škole. Ale pouze pět procent z nich se cítí být plně připraveno takovou situaci s žáky řešit.

Jen osm procent škol téma smrti ve výuce nějak řeší. Školy nemají pro takovou situaci stanoven doporučený postup a učitelé většinou nevědí, kde v případě potřeby čerpat informace či podporu. Většina učitelů se shoduje, že jde o důležité téma, které by se mělo řešit v rámci výuky. 

„Stejně jako učitelé i rodiče vnímají, že téma smrti a umírání by se mělo ve společnosti komunikovat otevřeněji. Zároveň se téměř polovina oslovených rodičů brání tomu, že by se téma stalo součástí výuky. Raději by o smrti a umírání informovali své děti sami, bez použití jiných, externích zdrojů. Jenže o tématu se svým dítětem mluvilo pouze 17 procent rodičů a skoro polovina z nich neví, jak by o tématu s dítětem měla hovořit, jak s ním vůbec začít,“ komentuje výsledky výzkumu ředitelka Cesty domů Ruth Šormová. 

„Proč jsme vybrali právě tohle téma, proč míříme k dětem, rodičům, pedagogům a školám? Protože u dětí leccos začíná. Děti se zajímají, ptají, jsou spontánní, nesvazují je předsudky, mají nápady a odvahu. Co se dozví v dětství, to si nesou do dospělosti. Jestli se má měnit pohled české společnosti na umírání a smrt, nejde z toho děti vynechat,“ vysvětluje Ruth Šormová. 

„Také nás zajímalo, co by v té souvislosti rodiče a učitelé potřebovali, co by jim pomohlo. Výsledky výzkumu jsou tedy nejen výpovědí o společnosti, ale také důležitou inspirací a vodítkem pro další rozvoj vzdělávacích i nakladatelských aktivit Cesty domů,“ dodává ředitelka.

Děti se se smrtí setkávají. Bývají pacienty, blízkými pacientů nebo pozůstalými. Přes 20 z 80 publikací vydaných nakladatelstvím Cesta domů je určeno právě dětem a dospívajícím. Cesta domů uspořádala řadu tematických programů ve školkách, školách i knihovnách po celé republice a na těchto besedách se opakovaně ukazovalo, že pro děti není těžké téma smrti a konečnosti otevřít. 

Cesta domů už od roku 2001 usiluje o to, aby smrt nebyla tabu, aby se o ní otevřeně mluvilo a přemýšlelo. Aby se měnil k lepšímu způsob, jakým se v Česku umírá. V domácím hospici a dalších službách doprovází nevyléčitelně nemocné a umírající i jejich rodiny a blízké, provozuje poradnu, půjčuje pomůcky, vydává tiskoviny, provozuje paliativní knihovnu, vzdělávací centrum a informační weby. 

V letech 2011, 2013 a 2015 organizace uskutečnila reprezentativní výzkumy s cílem dozvědět se víc o postojích české veřejnosti a zdravotníků/lékařů ke smrti a umírání. Na ty letos navázala a díky podpoře nadačního fondu Abakus zadala agentuře STEM/MARK zpracování výzkumu zaměřeného na to, zda, proč a jak hovořit o umírání a smrti s dětmi (nejen) ve školách. 

Zapojilo se 1036 učitelů a 1008 rodičů dětí ve věku povinné školní docházky, a to ze všech krajů Česka, z větších i menších měst i z venkova. Online dotazníkové šetření bylo doplněno kvalitativním výzkumem.


Autor: Jan Puci
Další články
Nahoru