Je podzim příčinou depresí a chmur? Spíš jejich spouštěčem

Pomoci vám může rozptýlení, světlo, vůně, v případě skutečné deprese, když nic z toho nepomáhá, je už ale třeba navštívit lékaře.

„Podzim do města vstoupil, krad a loupil, stromům listí strhával. Byl jak zbavený smyslů, bez rozmyslu, rány létu rozdával. Kráčel ulicí, déšť mu zpíval. Píseň šumící, jak příval vody z oblaků, skrytý v plášti věčných tuláků. Bral si, co se mu zdálo víc než málo, každý v městě se ho bál,“ zpívá v písni Podzim má mě rád Hana Zagorová.

Písňový text Václava Kopty navozuje podzimní atmosféru věrně. Pro některé z nás je skutečně podzim obdobím, kdy mají zdravotní problémy, především psychického charakteru.

Jaké jsou příznaky podzimní deprese, případně „jen“ chmurné nálady? Člověk je podrážděný, může být i agresivní, byť latentně. Nebo je skleslý, smutný, úzkostlivý a přecitlivělý.

Rozpláče ho třeba jakákoli vzpomínka na dětství. Přestává se zajímat o lidi kolem i své záliby. Mnohdy ho bolí záda, klouby, žaludek, špatně spí.

Člověk může být i zpomalený, jak v pohybu, tak v řeči a myšlenkách. V krajních případech může mít i sebevražedné myšlenky. Chybí mu totiž světlo, kterého na podzim ubývá, a přitom je pro psychiku tak důležité.

Nejkritičtějším měsícem bývá přelom října a listopadu, kdy se mění počasí i letní čas z letního na zimní.

„Podzimní deprese existují, podzim a s ním spjaté nevlídné či sychravé počasí není ale jejich příčinou, spíše spouštěčem,“ uvedl pro Pražský patriot psychoterapeut a psycholog Dušan Gregor.

„Náladu zhoršuje i nedostatek světla, jeho dostatek naopak působí ,antidepresivně´. U různých lidí se deprese projevuje různě, v závislosti na osobní struktuře či nastavení,“ dodal.

Deprese i jako klinický syndrom může podle jeho slov nabývat různé závažnosti: „Na rozdíl od ,chmurné nálady´ se nám nedaří ji odehnat, zahnat činností, rozptýlit.“

A co tedy dělat při podzimních „chmurných náladách“, které mohou přecházet až do depresí? Můžete zkusit terapii světlem – uznávanou léčebnou a preventivní metodu, kterou lze provádět díky biolampám.

Prostě se obklopíte světlem. Dobré je tak půl hodiny denně. Tuto léčbu, případně fototerapii, využívá i stále víc psychologických a psychiatrických zařízení.

Vyzkoušet je možné i aromaterapii, která je jednou z metod přírodní medicíny. Pomoci si vůní. Proti depresi pomáhají vůně borovice, bergamotového oleje, grapefruitu, heřmánku, jasmínu, levandule, mateřídoušky, meduňky, růže, santalového dřeva, vanilky a ylangu.

Dobré je zahánět negativní myšlenky, vykřičet se, nemyslet na problémy, mít radost z maličkostí, relaxovat, hýbat se, jít si zatančit, zacvičit si jógu. Důležitá je i strava – v létě je čerstvé zeleniny a ovoce habaděj, na podzim najednou schází. Proto je třeba jíst potraviny s dostatkem vitamínů a živin. Dobré je také, pokud možno, nebýt moc sám a vyzdobit si byt barvami.

Kochejte se barvami, dokud nespadne všechno listí

Podzim si zkrátka můžeme i vychutnat. Ve výše citované písničce zpěvačka Zagorová zpívá, že pánbůh ví, proč má podzim (tichého přítele bez jména) ráda. Končí tím, že podzim má rád i ji. Z chmurů tedy může být nakonec i radost, když si podzim oblíbíme.

Smutek je v písni cítit naopak z konce podzimu, tedy ze začátku zimy: „Zavřel za sebou bránu. A v tu ránu padl z nebe mokrý sníh. Svět byl najednou šedý, naposledy, ptačí zpěv to ráno ztich…“ Takže rada: zkusme se kochat byť jen barvami podzimu, než přijde jen bílo, a netruchlit. Třeba nás má podzim také rád!