Jaroslavovi selhaly ledviny, do konce života musí chodit na dialýzu
20. srpna 2024 12:02
Přidejte si nás na domovskou Začal proto docházet ke specialistovi – nefrologovi, který jeho ledviny kvůli cystám pravidelně kontroloval. Vše bylo dlouho v pořádku a žádné výrazné problémy s ledvinami Jaroslav neměl. Stále ale řešil vysoký krevní tlak, jehož léčba byla s přibývajícím věkem obtížnější.
„Počet léků, které jsem užíval, neustále rostl. Když mi bylo 54, bral jsem jich už devět denně. I přesto se moje hodnoty krevního tlaku pohybovaly mimo normální hranice,“ popisuje Jaroslav.
Lékaři ho upozornili na to, že vysoký krevní tlak může zhoršovat funkci ledvin, zároveň mu ale vysvětlili, že příčinou rostoucího krevního tlaku mohou být právě i jeho nemocné ledviny. Žádnou léčbu na podporu ledvin mu však v té době nenasadili. „Vůbec by mě proto nenapadlo, že by mohlo dojít k větším komplikacím,“ říká.
Když však byl v roce 2012 s manželkou na dovolené, otekly mu nohy a těžko se mu dýchalo. Vrátili se proto domů, kde Jaroslav okamžitě vyhledal lékařskou pomoc. V plzeňské nemocnici zjistili, že má v ledvinách infekci.
„Byl jsem plný vody a nemohl jsem pořádně dýchat. Ledviny mi přestávaly fungovat,“ popisuje Jaroslav, který nakonec skončil s chronickým selháním ledvin v pražské FN Motol.
Lékaři mu sdělili, že musí začít pravidelně podstupovat dialýzu, která očistí jeho krev od odpadních látek a přebytečné vody. „Nebylo lehké se s tím vyrovnat. Dialýza pokaždé trvala pět hodin. V nemocnici, kde jsem strávil dva měsíce, mi ji prováděli několikrát týdně,“ sděluje.
Na dialýzu pak do Motola docházel i po propuštění z nemocnice a třikrát týdně ji absolvuje dodnes. „Nemoc mi úplně změnila život. Léčba je časově náročná, a tak jsem musel přestat chodit do práce,“ upřesňuje. S nemocí se lépe vyrovnal díky manželce a čtyřem dětem, všichni členové rodiny mu byli a jsou velkou oporou. „Pomohli mi překonat největší nesnáze. Od té doby, co docházím na dialýzu, se navíc zlepšil můj krevní tlak,“ popisuje Jaroslav.
Po čase začal znovu i cestovat, což je jeho velká záliba. Musí si ale vždy s předstihem zjistit, kde může na dovolené podstoupit dialýzu.
„Je to možné u nás i v zahraničí. Na dialýze jsem tak byl například už i na Slovensku nebo v Chorvatsku,“ popisuje Jaroslav. V roce 2015 se rozhodl, že by rád pomáhal také jiným pacientům se selháním ledvin, a s manželkou založil pacientskou organizaci CiKáDa.
„Chronické onemocnění ledvin má v angličtině zkratku CKD – proto jsme spolek nazvali CiKáDa. Snažíme se pacienty co nejvíc povzbudit, jsme v kontaktu s desítkami nemocných. A chceme také šířit osvětu. V současné době už totiž existují léky, kterými je možné při problémech s ledvinami jejich selhání předejít. Pacienti tak nemusí skončit po zbytek života na dialýze,“ uzavírá.
Onemocnění ledvin nebolí a pacienti nemají žádné specifické příznaky. Tělo se na postupné snižování funkce ledvin adaptuje a pacienty dlouho nic netrápí, pociťují například jen únavu nebo nevýkonnost. Je proto důležité chodit na preventivní prohlídky k praktickému lékaři, který může jednoduchým vyšetřením moči nebo krve zjistit, v jaké kondici ledviny jsou, a pokud je něco v nepořádku, odešle pacienta ke specialistovi.
