Jaroslav V. Mareš: ZBYTEČNÁ ZÁHADA – SMRT JANA MASARYKA

Pokud vás toto téma zajímá, můžete spolu s badatelem Jaroslavem V. Marešem v jeho nové knize ZBYTEČNÁ ZÁHADA – SMRT JANA MASARYKA projít dostupné záznamy, svědectví a všechny teorie, prověřit jejich věrohodnost a výmysly odložit stranou.

Z toho, co zbyde, možná zůstane tragický, ale zároveň i lidský, a především uvěřitelný příběh nejznámější nevyjasněné smrti našich dějin. Novinku vydává nakladatelství Universum. 

Případ smrti Jana Masaryka je jednou z našich nejdiskutovanějších záhad. Přitom jde o záhadu naprosto zbytečnou.

Jan Masaryk zemřel náhle v době, kdy se komunisté ujímali moci. Jeho smrt okamžitě označili za sebevraždu a veřejnost jim neuvěřila. „Lžou nám, protože v tom mají prsty, takže ho zavraždili.“

Logický závěr se na mnoho let stal pastí. Jakmile se vyšetřování znovu otevřelo, objevili se „svědci“. Někteří chtěli být slavní a zajímaví. Jiní chtěli prostřednictvím vykonstruovaných výpovědí pomoci domnělé pravdě. Tragická událost zafungovala jako dokonalý generátor nesmyslů.

Pojďme proto spolu projít dostupné záznamy, svědectví a všechny teorie. Prověříme jejich věrohodnost a výmysly odložíme stranou. Z toho, co nám zbyde, možná půjde postavit tragický, ale zároveň i lidský a především uvěřitelný příběh nejznámější nevyjasněné smrti našich dějin.

Slovy autora:

Všimnul jsem si dodatečně, že jsem napsal i troufalé knihy. Jednou z mých dosud největších troufalostí byl pokus o vyřešení záhady štěchovického pokladu. Původně jsem si na objasnění něčeho tak komplikovaného nevěřil. Ale začal jsem se probírat jednotlivými tvrzeními a hledat, odkud se vzala, zda je možné nechat je stranou jako ničím nepodložené povídání, či zda je možné k nim přistupovat jako k věrohodným. Příjemně mě překvapilo, že po odstranění nánosů nejrůznějších výmyslů zůstalo něco málo smysluplného, na čem bylo možné vystavět uvěřitelný příběh, který nenutí jeho aktéry jednat nelogicky a neobsahuje vyvratitelné hlouposti.

Jestliže byl štěchovický poklad první badatelskou horou, na kterou jsem se vydal, je násilné úmrtí Jana Masaryka Mount Everestem. Není v naší historii snad tajemnějšího, zamotanějšího a diskutovanějšího případu. Není to jen tím, že na jednu stranu nevíme některé podstatné skutečnosti. Problém je i přesně opačný: K některým věcem máme naprosto protichůdné výpovědi.

Ukázka z knihy:

Logická past a zbytečná záhada

Podívejme se na „příběh smrti“ Jana Masaryka tak, aby nevyžadoval žádné konspirace či nelogická jednání. Je 10. březen časně ráno. Jan Masaryk svou nečekanou smrtí v rozjitřené době hatí bolševický plán učinit ze syna obnovitele samostatné státnosti symbol pokračující, ale ve skutečnosti neexistující demokracie.

Komunisté jsou pod tlakem, jak vysvětlit násilnou smrt muže, který je pro ně tak cenný, právě v den, kdy jim má zaprodat svou pověst. Přicházejí proto se sebevraždou, vyvolanou zlostnými telegramy bývalých přátel. Ale nemají ty telegramy, kterými by mohli své tvrzení dokázat.

Smrt ministra zahraničí odehrála se za ne zcela důstojných podmínek. Jeho věrní se paradoxně částečně ocitají na stejné lodi jako jejich nepřátelé-komunisté. Také tvrdí, že šlo o sebevraždu, ale ze zcela jiných pohnutek. Oba „tábory“ možná stále spojuje pieta k oblíbenému politikovi.

Ale komunisté si uvědomují, že smrt Jana Masaryka je pro ně nebezpečná a případný neklid by ještě mohl zkomplikovat cestu k bolševické diktatuře. Když už Jan Masaryk nemůže posloužit svým jménem, ať jeho jméno aspoň neškodí. Vše se musí odbýt co nejrychleji. Pohřeb bude už tři dny po smrti, na rozloučení v Černínu bude jediný den.

Ale obviněním západních přátel bez důkazů, podezřele rychlým uzavřením případu, rychlým pohřbem a pokusem o překotné zapomnění Masarykova jména utvrzují komunisté veřejnost v přesvědčení, že nemají čisté svědomí. Když lžou o tom, že to byla sebevražda, nabízí se logické vysvětlení, že mají na jeho smrti podíl.

A tak se otevírá prostor k divokým teoriím. Za uchem měl květinu sněženek – takže to nebyl steh po pitvě, ale střelná rána. Z paláce vynášeli více rakví – takže to nebyly nepasující rakve, ale Masaryk se svým vrahům bránil. Stále divočejší a divočejší spekulace překrývají skutečnost… 

O autorovi

Jaroslav V. Mareš: Absolvent oboru Žurnalistika a mediální studia na FSV UK a oboru Informační studia a knihovnictví na Filosofické fakultě UK.  Od roku 2000 činný v médiích, především na televizních stanicích (ČT, Nova, Prima a Seznam). Dlouhodobě spolupracuje s Josefem Klímou. Je autorem badatelských pořadů TaJeMno a TaJeMné podzemí nebo podcastu Odtajněno. Provozuje webové stránky https://badatele.net/ a stejnojmenný kanál na serveru YouTube.com.

První kniha Jaroslava V. Mareše Největší záhady kriminalistiky (2018) se zařadila mezi bestsellery a na její úspěch navázaly tituly Přísně tajné skandály (2019), Největší záhady české historie (2019), Štěchovický poklad – konec legend (2020), Nacistické poklady a StB (2021), Atomový protektorát (2022), Největší záhady zločinu (2023), Přísně tajné ostudy (2024) a Bojovníci železné opony (2024). 

Jaroslav V. Mareš: Zbytečná záhada – smrt Jana Masaryka, vydává nakladatelství Universum, 496 stran, doporučená cena 499 Kč