Jan Hendrych: Sochy a mosty
26. dubna 2023 06:33
Přidejte si nás na domovskou Mosty nespojují v tvorbě Jana Hendrycha pouze jeden břeh s druhým, v případě současné výstavy je to také přemostění v čase, most z 20. do 21. století. V dubnu 1988 byla zahájena výstava Galerie hlavního města Prahy v Křížové chodbě Staroměstské radnice s lapidárním názvem Jan Hendrych – Plastiky, uspořádaná kurátorkou Marií Halířovou. Návštěvník má tak po 35 letech znovu možnost vidět některé z tehdy vystavených plastik mostů převážně z roku 1987, stejně tak jako plastiku s názvem Postava z let 1981–1982, jež je modelem pro novou sochu ve veřejném prostoru na ostrově Štvanice k nové lávce mezi Karlínem a Holešovicemi.
Historické mosty se sochami zejména sv. Jana Nepomuckého zaujaly sochaře během jeho cest za prací v Jižních Čechách. Mladý umělec se po okupaci v roce 1968 netajil se svým politickým názorem neslučujícím se s vládnoucí ideologií, nebyl po roce 1970 přijat do obnoveného Svazu českých výtvarných umělců a nemohl veřejně vystavovat. Zdrojem obživy se mu stalo restaurování barokních soch, kterému se pak věnoval následujících více než třicet let. Na volnou tvorbu ale nerezignoval a věnoval se jí hlavně v zimních měsících, kdy bývají restaurátorské práce v exteriéru pozastaveny.
Jan Hendrych se od 70. let 20. století až do současnosti opakovaně vrací k motivu stavby spojující dva protější břehy. Vytvořil řadu návrhů volných plastik s námětem mostu postupně abstrahovaného do expresivních forem, ve kterých se objevuje symbolika spojená s atributy českého světce Jana Nepomuckého, jenž se stal pro svůj osud a martyrium často zobrazovaným patronem všech lodníků a vorařů a jako symbol šťastného návratu stával u většiny mostů. Vzájemný vztah sochy a mostu v díle Jana Hendrycha lze také chápat jako personifikaci vztahu umění a architektury, člověka a krajiny, pozemského života a víry ve vyšší duchovní sféry.
Výstava Sochy a mosty se nesnaží o chronologický přehled, nechává diváka volně projít podél vystavených mostů a vnímat jejich různé tvary, charaktery, hledat postavy zakleté do abstrahovaných siluet, znaků a symbolů a objevovat příběhy. Některé mosty jsou místem setkání nebo loučení, jiné jsou svědky pádu a tragédie, další jsou němými svědky plynutí vody a času bez přítomnosti lidské postavy. Malé komorní plastiky jsou vytvořeny z různých materiálů, modelované z hlíny, odlité či vytepané do kovu.
