dnes
Pondělí - obcasny-dest
6°C
zítra
Úterý - zatazeno
6°C
pozítří
Středa - skorojasno
3°C
Jaké využití najdou chátrající domy v Praze? Po deseti letech mohou propadnout státu
Opuštěné bývalé parní lázně Na Slupi již několikrát obsadili squatteři. Foto: archiv

Jaké využití najdou chátrající domy v Praze? Po deseti letech mohou propadnout státu

Co s domy, které v Praze chátrají? Mohou být využity pro sociální bydlení. Podle nového občanského zákoníku mohou po deseti letech propadnout státu, obce pak budou rozhodovat, co s nimi. V Praze je takových domů mnoho. A ještě více bytů v nich.

V Praze jsou stovky prázdných domů a tisíce nevyužitých bytů. Na druhou stranu někteří lidé nemají kde bydlet. Jak to skloubit? Odpověď se při neformálním odpoledni pod názvem „Oživme mrtvý prostor“ pokoušeli nedávno najít nynější obyvatelé statku Cibulka v Košířích – squatteři – a jejich hosté. Squatteři se s majitelkou objektu domluvili, že jej budou obývat a viditelně chátrající statek tím ožije…

Přítomní se shodli na tom, že mezi squattery se obecně většinou nalézají lidé, kteří takto nežijí kvůli nedostatku, kvůli nemožnosti bydlet jinak, ale spíš z důvodu, že chtějí žít v komunitě. Palčivým problémem ovšem je, jak pomoci lidem, kteří alternativní cestu volit nechtějí. Chtějí žít klasicky – v bytě. Diskuse o squattech se proto nakonec stočila především k potřebě sociálního bydlení.

Chátrajících domů je v Praze habaděj, server Pražský patriot o nich již informoval. Namátkou: dům u Kasírů v Bartolomějské ulici, obytný dům U Voříkovských v ulici Liliová, dům v Anenské, dům Na Kocandě v Křižovnické, dům v Kamzíkové, dům na Pohořelci, bývalé parní lázně Na Slupi, bývalý squatt Milada v Praze 7, terasy Barrandov, dům ve Vejvodově ulici…

Mnohdy se více vyplatí nebytové prostory

ulice-vejvodova-nahled

Ulice Vejvodova

V Praze je takových domů mnoho. Některé jsou obytné, jiné by bylo možné obytnými učinit. Zatím ale chátrají. Stejně jako některá nádraží, například Vyšehrad. Co s tím? Když například Miladu v minulosti obsadili squatteři, policisté ji vyklidili a nezvané nájemníky vyhodili. „Když vniknou do domu squatteři, je argumentováno tím, že vnikli do soukromého objektu. Totéž se ale beztrestně děje u soukromých exekutorů. Navíc: zatímco squatteři nic neodnášejí, ale naopak prostor opraví a oživí, exekutoři našlapou a berou lidem v osobní věci, odnášejí jim vše možné. Mnohdy neoprávněně,“ uvedl aktivista Jan Májíček.

Kavárník a aktivista Alexandr Budka řekl, že byty jsou v Praze pronajímány za enormní částky, proto si je mnozí lidé nemohou dovolit v nich bydlet. Jiné to je ale s nebytovými prostory. „Těch je převis. Nedávno jsem si otevřel kavárnu na Letné, ke které jako bonus přidána garsonka. Tak levné bydlení bych v Praze nesehnal,“ řekl. Nebytové prostory jsou mnohdy pronajímány i za sto korun na metr čtvereční.

Budka ale garsonku neobývá, spolu s komunitou lidí žije nedaleko Prahy – v mlýně na Okoři. Dává to jako příklad pro ostatní. Bez kontroverzí se domluvili s majitelem, kterého přesvědčili o tom, že místo ožijí. A tak mají klasickou nájemní smlouvu a majitel objekt neprodává, byť by na tom vydělal daleko více.

Jak řešit sociální bydlení?

pohorelec-nahled

Pohořelec

Místostarosta Prahy 3 Matěj Stropnický (Žižkov /nejen/ sobě), uvedl, že v Praze 3 vzniká koncepce sociálního bydlení. Už nyní se ale na městské části snaží, aby byli lidé, kteří potřebují bydlení, umísťováni do domů, kde je většina bytů v osobním vlastnictví, ale některé zůstaly obci. Je to podle něj lepší, než kdyby vznikaly samostatné bloky sociálních bytů. Naráží to ale mnohdy na nepochopení lidí, kteří si v domech byty koupili. Sociálně slabé do obecního bytu v domě, kde žijí, za nájem nechtějí, sepisují proto petice.

Argumentují, že se tím znehodnotí ceny bytů a že oni si – na rozdíl od nového nájemníka – byt museli koupit. Přitom se jedná o bezproblémové nájemníky. Na ty, kteří jsou problémovější, městská část také myslí. Stropnický by byl rád, kdyby v některém z domů bylo v přízemí nízkoprahové centrum, které by pomáhalo začlenění lidí, kteří by tamní byty obývali, zpět do života. Pokud by se chovali podle domovního řádu a nevykazovali problémy, mohli by tam za snížené nájemné bydlet.

Kontaktoval i majitele desítek chátrajících domů na Žižkově, kterým řekl, že mohou čerpat finanční prostředky z fondu rozvoje. Upozornil je na výklad nového občanského zákoníku, podle kterého může vlastníkovi, pokud zanedbává svůj dům a ten ohrožuje okolí, po deseti letech vlastnictví zaniknout. Někteří na to reagovali podrážděně, jiní vstřícně, jeden z majitelů dokonce nabídl, že by v jeho domě mohli sociální byty v budoucnu být.

Místní poplatek z neobsazených bytů?

cibulka-statek-nahled

Cibulka

Diskuse se jako divák zúčastnil i místostarosta Prahy 5 Petr Lachnit (ČSSD). V Praze 5 podle jeho slov problémy s chátrajícími domy ve vlastnictví městské části příliš časté nejsou, jelikož Cibulka, která očividně chátrá, má svou soukromou majitelku. Městská část si podle jeho slov nechala v minulosti vypracovat unikátní průzkum, kolik je na „pětce“ lidí, kteří žijí opravdu jen na ulici – jejich počet je několik desítek. Radnice by ráda pomohla i jim.

Stínový ministr pro místní rozvoj KSČM František Beneš a předseda Sdružení nájemníků Milan Taraba na nedávném semináři Spojenectví práce a solidarity uvedli, že v Praze je 34 tisíc neobydlených bytů. Podle nich by bylo řešením zavedení místního poplatku z neobsazených bytů. Podobná praxe funguje například ve Švýcarsku.


Autor: Anna Skálová
Další články
Nahoru