dnes
Pondělí - prehanky-snih-dest
6°C
zítra
Úterý - obcasny-dest
11°C
pozítří
Středa - zatazeno
11°C
Jak v Praze žijí národnostní menšiny a cizinci? Můžete jít na jejich plesy i ochutnat exotická jídla
Loni v létě se konal již devátý ročník Etnofest Barevná devítka. Foto: archiv

Jak v Praze žijí národnostní menšiny a cizinci? Můžete jít na jejich plesy i ochutnat exotická jídla

V Praze žijí desítky tisíc příslušníků národnostních menšin a cizinců. Pořádány jsou akce, kde se lze pobavit či ochutnat jejich tradiční kuchyň. Nejpočetněji jsou zastoupeni Ukrajinci, Slováci, Rusové a Vietnamci.

Podle sčítání lidu z roku 2011 žije v Praze 178 177 cizinců. Někteří zde úspěšně podnikají nebo jsou zaměstnáni, jiní jsou migranty v tíživé situaci.

V České republice je oficiálně čtrnáct národnostních menšin – běloruská, bulharská, chorvatská, maďarská, německá, polská, romská, rusínská, ruská, řecká, slovenská, srbská, ukrajinská a vietnamská. Mají své zástupce v Radě vlády pro národnostní menšiny a v Praze Dům národnostních menšin, který se nachází ve Vocelově ulici, poblíž stanice metra I. P. Pavlova.

Národnostní menšina je úředně uznávaná etnická menšina. Nejpočetněji jsou v metropoli zastoupeni Ukrajinci, Slováci, Rusové a Vietnamci. Podle sčítání lidu, domů a bytů, které se naposledy uskutečnilo v roce 2011, žije v Praze 22 576 Slováků, 3103 Němců, 2102 Poláků, 49 085 Ukrajinců, 19 853 Rusů a 11 212 Vietnamců.

Zástupci národnostních menšin pořádají různé akce. Tuto sobotu 22. února se od 19 do 4 hodin ráno například uskuteční, už po třiadvacáté, Maďarský ples. Konat se bude v reprezentačních prostorách Autoklubu ČR, v Opletalově 29. Vstupné je 600 korun, pro studenty 300 korun. Ples pořádá Svaz Maďarů žijících v českých zemích.

Promítání filmů, výstavy i protestní shromáždění

Přímo ve společenském sálu Domu národnostních menšin se ve středu 26. února od 18 hodin bude konat promítání několika krátkých filmů z cesty známých českých cestovatelů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda, kteří se tehdy vraceli přes Sovětský svaz.

Pravidelně se konají i další akce organizované sdruženími národnostních menšin, v Praze o ně není nouze. Mohou se jich zúčastnit samozřejmě i Pražané, respektive všichni Češi. V galerii Domu národnostních menšin se konají i výstavy – v lednu se tam například uskutečnila vernisáž výstavy fotografky Leny Kušnir Roční období.

Ukrajinci žijící v Praze v současné době pořádají především protestní shromáždění k situaci na Ukrajině. Zapalují svíčky za oběti násilí. Pořádají také sbírky: především peněz a léků, které se nedostávají dobrovolným lékařům pomáhajícím v Kyjevě.

Zapalování „falešných“ bankovek na lunární Nový rok

vietnamci-nahled

Festival asijského lunárního roku

Aktivní jsou Vietnamci, kteří se národnostní menšinou v ČR stali až loni. Známe je jako pracovité podnikatele, pořádají ale i kulturní akce: asijský Nový rok, který se řídí podle lunárního kalendáře, slaví národním jídlem a zapalují pro štěstí „falešné“ bankovky.

Mnoho jich tady žije ale stále bez českého občanství. Podle nového zákona o státním občanství, který je účinný od letošního ledna, by ale mohlo přibývat mladých Vietnamců, kteří zde žijí prakticky celý život, o občanství zažádají a získají je.

Zajímavou historii má řecká menšina – z Řecka, kde byla občanská válka, přišlo do někdejšího Československa za pomoci Červeného kříže a OSN (1948–1962) postupně asi 10 tisíc dětí. Mnoho z nich zde našlo domov – třeba zpěvačky Martha a Tena Elefteriadu, které sem s rodiči přijely jako děti v roce 1950. Mnoho řeckých dětí sem přišlo i bez rodičů a byly v dětských domovech.

Pražané nemají moc kamarádů mezi cizinci

V Praze žijí i lidé jiných národností, které oficiálními národnostními menšinami nejsou. Podle sčítání lidu z roku 2011 žije v Praze 178 177 cizinců. Někteří zde úspěšně podnikají nebo jsou zaměstnáni, jiní jsou migranty v tíživé situaci.

Podle slov Pavla Čižinského z Multikulturního centra je Praha multikulturním městem, vizuálně ale nevypadá jako například Mnichov – muslimských šátků je tady minimum, burky takřka vůbec. „Moc Čechů, ani Pražanů, ale příliš kamarádů mezi cizinci nemá. Je to spíš výjimka,“ uvedl pro Pražský patriot.

Neziskové organizace pořádají v metropoli akce, které mají Čechům přiblížit jejich kulturu či kuchyň. V Praze v rámci sociálního podnikání funguje i Ethnocathering, který zaměstnává ženy, jež do ČR přišly ze zemí, které musely opustit. Zájemci si mohou objednat kupříkladu rauty z tradičních pokrmů z Gruzie, Afghánistánu, Arménie, Íránu a dalších zemí. Zřizovatelem je občanské sdružení InBáze Berkat.

Ochutnejte afghánský špenát či arménské větrníčky

exoticke-jidlo-na-stole-nahled Možné je ochutnat například gruzínský tradiční sýrový koláč s balkánským sýrem a mozzarelou Chačapuri, afghánský špenát sabzi, gruzínskou specialitu Badridžany narevit (smažený lilek s koriandrem a pečenými paprikami na bílé vece) nebo třeba arménský dezert Eklér sečet (větrníčky z odpalovaného těsta plněné lehkým krémem a kiwi).

Exotické pokrmy mohou zájemci ochutnat i v rámci nejrůznějších festivalů, které se v metropoli konají. Pořádají je zpravidla také neziskové organizace, záštitu přebírají většinou městské části. Loni v srpnu se například konal už devátý ročník Etnofest Barevná devítka v Praze 9. Festival plný chutí, barev a rytmů. A jak známo – při hudbě a jídle se lidé nejlépe seznámí, poznají i sblíží.


Autor: Anna Skálová
Další články
Nahoru