Jak umět krást – příručka mezinárodní zlodějiny v Rokoku
„Stačí jedna lež. A všechno hned vypadá jinak,“ zazní z jeviště. Díky tomu si můžete dopřát vše, po čem toužíte a co vám nepatří. Prostě to ukradnete. Můžete ukrást ledničku, kolo, televizi, ale také báseň nebo kus historie. A kdo chce dobře krást, musí dobře lhát. Také jste se učili, že Gogol je ruský spisovatel?
Režisér Oleksij Doryčevskyj je ukrajinský uprchlík žijící a tvořící v tuto chvíli v Německu, který se přihlásil do projektu MDP IMAGINE UA. Je prvním profesionálním ukrajinským režisérem, který tvoří se zdejším souborem a ve svém autorském kabaretu nás provede základními pravidly, jak si přivlastnit duši jiných národů. Ke zrodu textu a jeho uvedení v Praze říká: „Z toho, že Metropolitní muzeum nakonec uznalo ukrajinské umělce za ukrajinské až nyní – je jasné, jak velký je problém ukrajinské identity v zahraničí. Když požádám někoho v Německu nebo v České republice, aby jmenoval alespoň jednoho ukrajinského umělce, skladatele nebo spisovatele, nejmenuje většinou nikoho. Ale ruské umělce dokáže vyjmenovat bez problému. Diplomacie s Ukrajinou je stále vedena shora, protože existuje intuitivní vědomí, že nemáme nic. Abyste mohli světu ukázat svá díla, museli jste jet do Moskvy nebo Petrohradu – definovat svou identitu jako ruskou, a teprve pak jste se mohli prezentovat v zahraničí. Příběhy o odporu a zachování vlastní identity často končily cestou na Sibiř. Proto také my Ukrajinci známe jen málo svých hrdinů. Byl bych rád, aby se nyní na Ukrajině i ve světě objevovaly pravdivé informace o našem ukradeném intelektuálním dědictví.“
Dramaturgyní inscenace a celého projektu Městských divadel pražských IMAGINE UA je Simona Petrů: „Projekt IMAGINE UA probíhá v Městských divadlech pražských už bezmála rok. Naší ambicí je nejen nabízet ukrajinským umělcům možnost profesionální práce, ke které kvůli zločinné válce vedené proti jejich zemi nemají doma podmínky, ale také dopřát jim svobodný a bezpečný prostor k vyjádření jejich postojů a podpořit je i v uměleckém hledání vlastní identity ve světě, do kterého byli nespravedlivě vrženi. Při práci na inscenaci navíc nacházíme mnoho styčných bodů mezi našimi kulturami a historií. Vždyť i my máme své bolestné zkušenosti s bratrskou pomocí, která k nám bez pozvání přijela na tancích. A máme své zkušenosti i s tím, jak se prostřednictvím nucené emigrace museli naši umělci definovat skrze jinou kulturu. Za mnoho jiných například náš americký režisér Forman a francouzský spisovatel Kundera. Vždyť už Karel Havlíček Borovský glosoval přesně: ,Rusové rádi nazývají všechno ruské slovanským, aby pak mohli tvrdit, že všechno slovanské je ruskéʻ.“
Nenechat se okrást o majetek, zemi a kulturu vyžaduje nepodlehnout strachu a bránit to nejcennější. Za co všechno se tedy bojuje? Za hodnoty, které nelze získat podvodem.
V inscenaci uvidíte výrazné tváře Městských divadel pražských Beátu Kaňokovou, Sáru Affašovou a Viktora Dvořáka. Hereckou trojici doplní ukrajinská hudebnice Katja Gapočka.