Jak Prahu vést a čemu se vyvarovat? Víme to z minulosti, říká Ondřej Martan z ODS

V říjnových volbách do pražského zastupitelstva se pokoušíte obhájit svůj post. Pokud dostanete důvěru voličů, na co byste za v dalších čtyřech letech v práci pro metropoli zaměřil, jak by byly Vaše priority?
Členem zastupitelstva hlavního města Prahy jsem od roku 2014. od prvních dní svého mandátu jsem se snažil zaměřit na problematiku financí a územního rozvoje. Obě mě velice zajímají. Pokud bych si ale měl vybrat, v jaké budu pokračovat, byl by to územní rozvoj.

Pokud byste měl zhodnotit svou činnost v zastupitelstvu během končícího období, co se vám podařilo a co oproti původním záměrům ne?
Poslední čtyři roky strávila ODS v opozici. I přes to jsme se snažili být opozicí konstruktivní. V průběhu volebního období jsme přicházeli s řadou podnětů, z nichž některé byly zastupitelstvem odsouhlaseny a Pražané je mohou i reálně cítit. Nejvýznamnějším pokrokem bylo zvýšení částky, kterou Praha nově vydává městským částem v rámci svých dotačních vztahů. Původní částka 2400 korun na hlavu byla naprosto nedostatečná. Současná úroveň, zhruba 5000 korun na osobu, tak dovoluje zejména u menších městských částí realizovat menší projekty, které by dřívější finanční situace naprosto vylučovala.

Budete podporovat, aby ODS v pražském zastupitelstvu byla ve vedení města? Z čeho by při případném vyjednávání o vstupu do koalice na magistrátu neměla strana určitě ustoupit?
Každý subjekt, který jde do voleb, musí usilovat o účast na vedení města. Jedině tak bude schopen realizovat svůj program. I my bychom samozřejmě chtěli Prahu opět vést. Z dřívějších dob víme, jak, ale také čemu se určitě vyvarovat. Našim primárním cílem bude Prahu rozhýbat. Rozvoj stagnuje, nestaví se. A to jak objekty k bydlení, tak i základní technická a dopravní infrastruktura. Nejsme tu pro politikaření. Naším cílem je Prahu rozvíjet tak, aby byla stále městem přátelským jak pro investory a turisty, tak zejména pro její obyvatele.

Velmi diskutovaným tématem je Metropolitní plán. Co by se v dosavadním návrhu mělo změnit?
Metropolitní plán je vskutku revoluční soubor myšlenek. V mnoha ohledech přináší novinky, se kterými lze souhlasit. S čím ale rozhodně souhlasit nelze, je omezování prostoru pro rozvoj města, zejména v jeho okrajových částech. Pokud totiž město podváže svůj vlastní rozvoj zmenšením ploch pro případnou výstavbu, bude to mít za následek řadu negativních dopadů. Některé již ostatně pociťujeme. Pokud totiž nebude na trhu dostatek dostupných pozemků pro stavbu, bude docházet k neúměrnému růstu jejich cen. Ten se promítá nejen do zvýšených cen bytů a domů, ale také v obecné rovině v jejich dostupnosti. Důsledkem pak je migrace Pražanů za hranice Prahy, zvýšení počtu jízd osobními vozy, doplácení města na „středočeské" děti v pražských školách a další. Praha má být místem k bydlení a ne jen cíl pro turisty a zaměstnance.

Jak by se měla Praha postavit k takzvaným brownfieldům, aby tato rozlehlá a nevyužitá území byla využita co nejefektivněji?
Praha by se měla stát hlavním pozitivním partnerem všem vlastníkům brownfieldů. Je třeba s nimi komunikovat a společně hledat cestu k jejich rekultivaci. V těchto případech není možné postupovat zcela standardně. Každý z větších brownfieldů je unikátní a potřebuje i individuální přístup.

Jedním z brownfieldů, který čekají velké změny, je areál bývalého nákladového nádraží Žižkov. Mělo k němu jednou vést metro, jak navrhují někteří politici?
Nákladové nádraží Žižkov je jedním z pěti velikých pražských brownfieldů. Je v dobré dostupnosti centra města. Jestliže má ale projekt revitalizace zahrnovat tisíce bytů, měl by mít u sebe i odpovídající dopravní napojení pro MHD. Pokud bude v ekonomických silách města tuto trasu realizovat, jsem rozhodně PRO, aby jedna ze stanic byla právě zde.

Měly by se po volbách změnit finanční vztahy mezi metropolí a městskými částmi? Dost starostů si stěžuje, že radnice dostávají na obyvatele málo peněz.
Finanční vztahy města a městských částí se za poslední čtyři roky zlepšily. To je třeba přiznat. Zásadním nevyřešeným problémem ale zůstává nezaplacený výkon státní správy. Stát si od městských částí a jejich úřadů objednává řadu služeb. Tyto služby však platí buď málo, anebo za ně neplatí vůbec. Celkový roční deficit plateb za výkon státní správy je zhruba 500 milionů korun, které doplácí městské části ze svých rozpočtů na úkor svých občanů. Rádi bychom tento stav změnili a podmínky narovnali.

Bude v říjnu v Běchovicích opět kandidovat?
V Běchovicích kandidovat na starostu budu. V uplynulých letech se podařilo dotáhnout do konce řadu důležitých projektů jako výstavba nové železniční zastávky, nebo rekonstrukce jediné naší kulturní památky Staré pošty. V současné době finišujeme zásadní rekonstrukci Českobrodské ulice. Řada projektů je však stále před námi a já cítím pořád dost motivace a energie dotáhnout je do konce. Pokud tedy budu mít možnost pokračovat po volbách jako starosta, rad bych rozšířil Sociální služby Běchovice, dotáhnul do konce výstavbu nového náměstí a v neposlední řadě navázal na velice dobře fungující společenský a kulturní život naší městské části. Může zde jistě vyvstat otázka skloubení případné volené funkce na magistrátu s pozicí starosty v Běchovicích. Tuto situaci však budu řešit v momentě, kdy nastane.