I Praha má školy pro děti s IQ nižším než 70. Pomáhají žákům, nebo jim ztěžují budoucnost?
11. srpna 2014 16:38
„Již jsme, co se týče míry analfabetismu, který u nás takřka není, splnili cíle stanovené pro Evropu 2020,“ uvedl předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík. „Kantoři a kantorky z praktických škol to s dětmi umí. Pomáhá i to, že je tam menší kolektiv a oni mají čas se konkrétnímu dítěti věnovat,“ dodal.
V Praze se nachází více než desítka praktických škol, například Základní škola praktická a Praktická škola Karla Herforta v Josefské ulici nebo Praktická škola v Chabařovické. V metropoli je i praktická škola pro zrakově postižené v Loretánské ulici, ta ale není odvislá od IQ dítěte.
Záleží na rozhodnutí rodičů, pomáhají jim poradny
To, zda tyto děti navštěvují praktické školy, nebo školy běžné, záleží výhradně na rozhodnutí rodičů. Přesto se stále ozývají hlasy, které chtějí rodičům tuto možnost odejmout a praktické školy zrušit. Takto radikálně situace řešena nebude, alespoň současné vedení ministerstva školství nic takového neplánuje.
S ohledem na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva z roku 2007, který označil za diskriminační umísťování některých romských dětí do praktických škol (oponentní zpráva se systému praktických škol zastávala poukazem na již zmíněný takřka neexistující analfabetismus v ČR), ale ke změnám již v minulosti došlo a k nějakým zřejmě i v budoucnu dojde.
Od roku 2011 musí například se zařazením žáka do praktické školy takzvaně informovaně souhlasit jeho zákonný zástupce. Školské poradny doporučují dětem buď speciální, nebo běžnou výuku. Poslední slovo mají ale stále zákonní zástupci, nejčastěji rodiče. Do praktických škol nesmějí děti s IQ nad 70. To by se nemělo změnit ani v nejbližší budoucnosti.
Praktická škola dětem pozvedne sebevědomí
Místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Markéta Seidlová podle svých slov zaznamenala názory některých iniciativ, že by všechny děti nastoupily do první třídy běžné školy a pak byly roztříděny. „To by dětem ublížilo, bylo by to pro ně úplně to nejhorší – přijít někam a pak podstoupit ponižující třídění,“ řekla.
Mnoho rodičů podle ní volí praktickou školu proto, že považují za důležité dítě pozvednout, pomoci jeho sebevědomí i do budoucna. „Když jdou tyto děti rovnou do běžného proudu, jsou celý život neúspěšné, od první třídy na sebe takovou roli přijmou,“ uvedla. „Naopak v praktických školách, kde bývají i přípravné ročníky, jsou spokojené a více se toho naučí,“ dodala.
Proti tomu stojí názor některých občanských iniciativ. Jejich zástupci mají za to, že děti z praktických škol čeká horší budoucnost a jsou nahnané do sociálního vyloučení. Kritici i zastánci praktických škol se ale shodují v jednom: do praktických škol nemají být umísťované děti na základě národnosti či barvy pleti. Proto jsou stanovena pravidla, které dítě tam může, a podstatné je, že poslední slovo mají rodiče, kteří své dítě nejlépe znají, vyslechnou odborné názory a pak rozhodnou.