dnes
Čtvrtek - zatazeno
6°C
zítra
Pátek - obcasny-dest
5°C
pozítří
Sobota - prehanky-snih
3°C
I letos spásají stáda ovcí, koz a skotu chráněné pastviny v metropoli
Ilustrační foto: Praha 12

I letos spásají stáda ovcí, koz a skotu chráněné pastviny v metropoli

Trávu na pražských pastvinách spásají i letos stáda ovcí, koz a skotu. Ovce a kozy budou na zvláště chráněných územích, jako například v Prokopském a Šáreckém údolí, stádo jalovic v Čimickém údolí a na dalších podmáčených a vlhkých loukách. Jde o ekologické řešení na místech, která jsou pro techniku špatně dostupná. Zvířata budou na pastvě zhruba do konce října.

„Ročně vychází pastva ovcí a koz na 950 tisíc korun, v případě skotu na 450 tisíc korun," uvedl mluvčí magistrátu Vít Hofman s tím, že si magistrát zvířata na sezonu půjčuje. „Od veřejnosti či městských částí dostáváme veskrze pozitivní reakce. Pastva může znamenat omezení v podstatě pouze pro majitele psů, které žádáme, aby je měli v okolí pastvin na vodítku," dodal.

Na zvláště chráněných územích Prahy se pasou ovce a kozy od roku 2000. Od roku 2012 jsou na pražských loukách také stáda skotu.

Na pražských loukách se letos pohybují tři stáda ovcí a koz. Většinu tvoří ovce, kozy jsou zastoupeny přibližně pětinou. Stáda čítají 40 až 80 kusů a jejich počet je upravován podle konkrétního místa. Ve dvou stádech skotu je dohromady 23 jalovic.

Ovce a kozy budou od konce srpna až do poloviny října v Třešňovce v Hrdlořezech. Přes léto je jedno stádo jalovic na loukách Šeberova a Milíčova, druhé bude do října na suchém poldru Čihadla.

Ovce jsou také na dvou místech Prahy 4, a to pod Branickou skálou a na pozemku u bývalé ledárny v Braníku, sdělil ČTK mluvčí Prahy 4 Jiří Bigas. Letos tu budou do září. Loni bylo stádo v areálu koupaliště Lhotka.

„Je to efektivní, finančně nenáročný a také atraktivní způsob údržby zeleně," uvedl radní Ondřej Růžička (STAN – Tučňák). Podle něj spásání trávy ovcemi vyjde na čtvrtinu nákladů, které by radnice vynaložila na sekání.

Zvířata spásáním trávy narušují trávní drn a vytvářejí tak plochy bez vegetace, což má ekologický přínos z hlediska druhové pestrosti.

Dostávají tím prostor konkurenčně slabší druhy rostlin, bezobratlí živočichové jako například blanokřídlý hmyz, který hnízdí v zemi, nebo brouci, kteří na holých plochách loví. Místa pastvy se každý rok mění, aby nebyly každoročně spásány stejné druhy rostlin.


Další články
Nahoru