Hygienici v Praze už netrasují, mají standardní plán kontrol jako před covidem

„Hygienická stanice Hlavního města Prahy (HSHMP) se již věnuje standardně všem svým právními předpisy daným činnostem. Základem práce je tak standardní roční kontrolní plán," uvedl.

Hygienici podle zákona o ochraně veřejného zdraví kontrolují například stravovací provozy, nebezpečné výrobky, školní zařízení, v létě dětské letní tábory nebo kvalitu vody ke koupání.

„Covid-19 je dnes v činnosti místně a věcně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví již standardní infekční nemocí, ke které je přistupováno tak, jak stanoví příslušné právní předpisy, zákon a prováděcí vyhlášky," doplnil mluvčí.

První tři případy covidu se v Česku objevily 1. března 2020, pražští hygienici zjišťovali kontakty těch žijících v Praze a identifikovali osoby, které se mohly nakazit a musely se podrobit PCR testu.

S rostoucím počtem případů se rozvíjelo i trasování kontaktů, od dubna 2020 bylo součástí systému Chytré karantény a vedle hygieniků se do něj zapojovala i externí call centra nebo telefonisté z řad úředníků, policistů a dalších zaměstnanců státu.

Poslední publikované údaje o trasování z Chytré karantény jsou z 5. května letošního roku, hygienici řešili 363 nakažených.

Celkově se od začátku epidemie podle dat ministerstva zdravotnictví nakazilo více než 606 000 obyvatel Prahy. Za poslední týden bylo v Praze zhruba 720 pozitivních testů, na 100 000 obyvatel přibližně 54 případů, což je zhruba desáté nejhorší místo mezi 70 bývalými okresy. Odborníci ale upozorňují, že lidé na testy chodí jen velmi málo.

„Trasování jednotlivých případů již neprobíhá, zaměstnanci HSHMP se věnují výhradně řešení ohnisek onemocnění, například v domovech pro seniory," vysvětlil Boublík. Za pozitivum, které epidemie hygienikům přinesla, považuje lepší IT vybavení a vyšší míru spolupráce mezi jednotlivými útvary stanice.

„Covidová pandemie představovala pro zaměstnance nejen pražské hygienické stanice historicky rekordní a skutečně extrémně vysokou pracovní zátěž," dodal Boublík.

Pracovní vypětí podle něj sehrálo roli v několika odchodech zkušených zaměstnanců. Uvolněná místa se ale podle něj daří obsazovat. „Oproti jiným regionům je v Praze na trhu práce nadále velká konkurence mezi širokým spektrem zaměstnavatelů," dodal.

Fungování hygienických stanic čekají podle dřívějších vyjádření ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) v příštích letech změny. Letos přišly o dlouhodobě neobsazená pracovní místa a v příštím roce by měla každá krajská pobočka ušetřit několik pracovních míst, podle Válka ale nikoliv odborných.

Ministerstvo chce příští rok předložit novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, která má mimo jiné smazat rozdíly mezi jejich rozhodováním a fungováním. Koncem listopadu Válek uvedl, že některé mají při stejném počtu zaměstnanců víc vedoucích či služebních aut.

Ministerstvo pro chce podle Válka také centralizovat některé provozní agendy hygienických stanic, například podávání žádostí o evropské dotace. V plánu je také větší digitalizace jejich činností a větší propojení se Státním zdravotním ústavem (SZÚ).