Dnes Neděle - oblacno 10°C
Zítra Pondělí - obcasny-dest 2°C
Neděle 11. 4. 2021
Svátek má Izabela
Koronavirus
Aktuální informace o šíření epidemie v Praze.
Husité v menšině zahnali překvapené křižáky na útěk, od slavné bitvy na Vítkově uplynulo 600 let
Rekonstrukce bitvy na Vítkově se koná každý rok, letos byla kvůli koronaviru zrušena. Foto: archiv

Husité v menšině zahnali překvapené křižáky na útěk, od slavné bitvy na Vítkově uplynulo 600 let

Podle historika Aleše Nováčka „rozhodla jediná hodina boje a hrdinství hrstky husitských bojovníků o osudu první křížové výpravy a možná i o budoucnosti celého husitského hnutí". Tak hodnotí vítězství husitů pod vedením Jana Žižky nad křižáky v bitvě na Vítkově v Praze 14. července 1420.

Na pomoc obléhaných husitů dorazil v kritickou chvíli oddíl střelců a cepníků z Prahy. V protiútoku, jehož efekt husité údajně znásobili bojovým pokřikem Hrrr na ně!, byli křižáci zahnáni na útěk. Vítězství považovali husité za projev boží přízně.

Ačkoli se podle historiků bitva na Vítkově nevyznačovala nijak převratnými taktickými inovacemi ani masivními počty padlých, přesto se stala nedílnou součástí české vojenské historie nejen jako vítězný střet z času husitských válek, ale také jako nadčasový symbol bojového odhodlání navzdory přesile.

Situace v českých zemích byla napjatá již několik let, minimálně od upálení mistra Jana Husa v červenci 1415 a mistra Jeronýma Pražského v květnu o rok později. Nové učení, spojené s přijímáním pod obojí, získávalo další příznivce, ale také rozevíralo příkop mezi katolíky a husity (utrakvisty) z důvodů náboženských, sociálních i národnostních.

Po pražské defenestraci v létě 1419 a následné smrti krále Václava IV. nastoupil na trůnu Zikmund Lucemburský a země se stala dějištěm prvních bojových střetů. První střet husitských bitev se udál 4. listopadu 1419 u Živohoště na Příbramsku, bitvy trvaly 15 let, až do roku 1434.

V březnu 1420 vyhlásil papež Martin V. první křížovou výpravu proti „českým kacířům", císař Zikmund Lucemburský se jí ujal coby vykonavatel. Křižácké vojsko přitáhlo k husitské Praze na konci června 1420. Jeho plánem bylo husity přimět ke kapitulaci hrozbou vyhladovění. Katolické síly držely dva přirozené opevněné body, Pražský hrad a Vyšehrad.

Chybějícím bodem bylo místo, kontrolující Horskou bránu, z níž vedla cesta k pomyslné pokladnici českých zemí, ke Kutné Hoře. Tímto místem byl vrch Vítkov, na kterém husité koncem června zřídili opevnění se sruby a posádkou. Její obránci (prameny hovoří o pouhých 26 mužích a třech ženách) byli zárukou, že i v kritických dnech přede žněmi obdrží Praha nezbytné zemědělské produkty.

Křižáci o síle asi 30 000 mužů zahájili útok v neděli odpoledne 14. července 1420 několika koordinovanými útoky – z Hradu na Karlův most, z Vyšehradu na Nové město a ze Špitálského pole na východní opevnění. Útok se zprvu vyvíjel úspěšně, boj se obrátil ve prospěch husitů po nečekaném útoku asi stovky mužů s cepy, střelnými zbraněmi a s morální podporou kněze nesoucího svátost oltářní, kteří napadli útočící křižácký voj od jihu.

Úder uvedl katolíky ve zmatek, část zaskočených katolíků padla v boji, zatímco jiní se při zmateném ústupu z vrchu zabili pádem ze skal.

Přesné ztráty z bitvy nejsou známy, neboť na straně křižáků se údaje o ztrátách v různých pramenech pohybují v rozsahu od šesti desítek do pěti stovek mužů a informace o ztrátách na straně husitů zcela chybí. Poslední odhady historiků předpokládají počty nanejvýše v řádu desítek padlých.

Výsledek bitvy měl negativní dopad na katolické vojsko v dlouhodobém kontextu, neboť obránci Prahy obnovili plnou kontrolu nad strategickým vrchem a zabránili obklíčení pražských měst a jejich odříznutí od zásobování a vojenské podpory zvenčí.

Následná jednání s Pražany neuspěla, což nakonec vyústilo ve zrušení obléhání i první křížové výpravy na konci července poté, co se Zikmund nechal v katedrále sv. Víta korunovat českým králem.

Poté, co křižáci odešli od Prahy a co se Zikmund přesunul do katolické Kutné Hory, oblehli Pražané se svými venkovskými spojenci Vyšehrad. Zikmund přišel vyšehradské posádce na pomoc až 1. listopadu 1420 spolu s uherským vojskem a oddíly předních českých a moravských katolických šlechticů.

Na Pankrácké pláni však utrpěli jeho muži porážku, podle historika Petra Čorneje „podstatně větší než na Vítkově". Zahynula zde celá plejáda urozených mužů, třeba Jindřich z Kravař, Petr Konopišťský ze Šternberka, Jindřich Lefl z Lažan nebo Vok IV. z Holštějna.

Následně byl Vyšehrad zničen, když husité „hned zbořili hradby na straně k městu, věže, kněžské domy i královský palác a nevynechali ani kostely".

Léta 1419 až 1420 představují v husitské revoluci její první, energickou a idealistickou fázi.


Radnice opravila vážní domek v Jinonicích

Včera v 08:30

Praha 5 dokončila rekonstrukci vážního domku v Jinonicích, který byl před lety svěřen hlavním městem do správy radnice. Opraveno bylo nosné zdivo, byl zhotoven nový krov včetně střešní krytiny, nová prkenná podlaha a bylo osazeno nové okno a vstupní dveře.

Trojská botanická zahrada se otevře veřejnosti

Včera v 07:24

Barvami hýří Ornamentální zahrada, v Japonské zahradě kvete magnolie a slivoně, v oblasti Horní zahrady čeká kvetoucí jarní háj. Od 12. dubna se Botanická zahrada hl. m. Prahy opět otevře pro veřejnost.

Libeňský svět připomene Hrabala a Lustiga

9. dubna 2021 v 07:52

Libeňský svět, kulturně společenské centrum, právě vzniká v Praze 8. Konat se v něm budou nejrůznější akce nebo výstavy. Toto centrum má vzdát také hold slavným libeňským rodákům a obyvatelům, jako byli Bohumil Hrabal nebo Arnošt Lustig.

Praha 2 se připojuje k Celonárodní sbírce potravin

8. dubna 2021 v 11:30

V sobotu 24. dubna proběhne sbírka před kostelem sv. Ludmily na náměstí Míru. Sběrné místo bude otevřené od 8 do 18 hodin.

PVK: Výluky v dodávkách vody v patnáctém týdnu

8. dubna 2021 v 09:41

Pražské vodovody a kanalizace oznámily přehled plánovaných výluk v dodávkách pitné vody na příští týden. Výluky jsou z důvodu provádění plánovaných oprav, udržovacích a revizních prací.

Praha 10 podpoří projekty svých občanů, na „Zásobník“ vyčlenila 800 tisíc

6. dubna 2021 v 11:29

Desátá městská část bude od 26. dubna do 3. května přijímat přihlášky do soutěže „Zásobník projektů – partnerství pro Prahu 10“. Do ní se mohou hlásit organizace i občané, kteří mají nápad na zlepšení kvality života či veřejného prostoru na Desítce, a to jak prostřednictvím jednorázové akce, tak...

Praha 5 chystá návrat farmářských trhů na Anděl

6. dubna 2021 v 11:13

Farmářské a tradiční trhy se sortimentem „ekologické zemědělské výpěsty“ by mohly Anděl oživit už první květnový pátek. Plány ale může ovlivnit pandemická situace.  

Praha 11 spouští hlasování o projektech občanů ve 3. ročníku participativního rozpočtu

3. dubna 2021 ve 20:02

Až do konce dubna může veřejnost hlasovat v participativním rozpočtu Prahy 11. Vybírat lze z dvaadvaceti návrhů, mezi nimiž jsou úpravy dětských hřišť, sázení květin či stromů nebo revitalizace sousoší Kosmonauti.

Další články
Nahoru