dnes
Středa - zatazeno
10°C
zítra
Čtvrtek - obcasny-dest
12°C
pozítří
Pátek - obcasny-dest
13°C
Hrozí nám blackout jako v New Yorku? Není to vůbec vyloučené, tvrdí Jiří Fremr
Ilustrační foto: archiv

Hrozí nám blackout jako v New Yorku? Není to vůbec vyloučené, tvrdí Jiří Fremr

V sobotu se město, které nikdy nespí, ponořilo do tmy. Na více jak 5 hodin zapříčinil požár transformátoru výpadek proudu na newyorském Manhattanu. Před několika dny postihl blackout i obyvatele Berlína, kdy bez elektrické energie zůstalo 2000 firem a 30 tisíc domácností po dobu 30 hodin! Před měsícem se bez vody a topení ocitli i obyvatelé Argentiny a Uruguaye, kde výpadek proudu způsobila bouře na pobřeží, která narušila nepříliš kvalitní síť vodní elektrárny Yacyretá na řece Paraná. Blackout je tedy v médiích skloňován stále častěji a při vyslovení tohoto slova se nabízí logická otázka. Máme se obávat výpadku elektrické energie i v České republice? A co všechno by to pro nás znamenalo?

Podle odborníka na energetiku Jiřího Fremra se blackout na našem území vyloučit nedá, a co je horší, nejsme na něj připraveni.

„V Praze existuje zhruba 600 diesel agregátů, které jsou k dispozici k řešení lokálního zásobování v některých organizacích, to ale rozhodně nestačí pro obnovu provozu ani základních městských a státních služeb. Navíc je nejasné, kolik by se jich reálně bylo schopno spustit a jak dlouho by vystačily s palivem. Nepříliš optimistický je i fakt, že máme k dispozici zhruba jen deset čerpacích stanic, které jsou schopny tankovat pohonné hmoty i v případě výpadku elektrické energie z distribuční soustavy,“ varuje Fremr, který působí jako místopředseda energetické sekce Hospodářské komory hlavního města Prahy a jedním z jeho cílů je dostat energetiku do popředí politického zájmu.

„Elektrická energie je zcela klíčovou energií, bez které by přestaly fungovat základní funkce města. Je potřeba si uvědomit, že na elektrickou energii je navázána celá řada služeb, u kterých to není na první pohled patrné. Dopravou počínaje, před dodávky pitné vody, provoz kanalizace, topení, poskytování zdravotnické péče konče,“ dodává.

K blackoutu – neboli kompletnímu výpadku elektřiny – dochází zjednodušeně nejčastěji tehdy, kdy je soustava provozována na hranici svých možností. Z toho důvodu tyto problémy provázejí spíše rozvojové země, například Indii nebo Turecko, jejichž sítě často technologicky či kapacitně nezvládají velkou poptávku po elektrické energii. Jak je však z posledních případů v USA a Německu patrné, nevyhýbají se ani vyspělým zemím. V Německu navíc poslední výpadek v hlavním městem dokázal, že na podobné situace není náš západní soused vůbec připraven. Německé obyvatele jistě neuklidnilo ani neuspokojivé prohlášení ministerstva vnitra na otázku, co by nastalo, kdyby blackout postihl celou zemi. „Celostátní nouzový plán pro řešení takové události neexistuje,“ zaznělo z úst členů vlády.

Navíc, právě z Německa nám podle mnohých tvrzení hrozí případné největší nebezpečí v podobě výpadku energie. A to kvůli nárůstu jeho závislosti na obnovitelných zdrojích energie. Tyto obavy ale naštěstí nepodporují prohlášení odborníků, kteří nás uklidňují tvrzením, že proti přenesení mimořádných stavů ze zahraničí jsme chráněni speciálními transformátory, které zamezí masivnímu přetoku elektřiny například i z Německa.

Právě v Německu nacvičují čeští dispečeři možnosti blackoutu, přičemž vycházejí z českých reálných dat. Díky tomu došli k výsledku, že minimální náběh soustavy po totálním výpadku elektřiny by trval zhruba 20 hodin, mohlo by se ale klidně jednat i o dvojnásobek.

Pro prevenci proti blackoutu je nutné učinit několik důležitých kroků. „Jako první by se měly stanovit požadavky na připravenost záložních zdrojů a dobu provozu minimálně v těch nejzásadnějších prvcích kritické infrastruktury města. Neměli bychom opomenout ani na zavádění prvků chytrého řízení provozu nadnárodních, národních i lokálních distribučních sítí. A to i, přestože se jedná o nákladné investice. Musíme si však uvědomit, že ztráty, které by nás v případě dlouhodobějšího výpadku energie postihly, budou mnohonásobně vyšší,“ dodává rozumně Jiří Fremr.


Praha 4 chce zlepšit park na Fidlovačce, oslovila veřejnost

Včera v 08:34

Park Na Fidlovačce je krajinářsky cennou, přesto poměrně málo využívanou parkovou plochou ve správě městské části Praha 4. To chce radnice změnit a vypsala anketu pro veřejnost.

V Livornské ulici musel být pokácen strom

24. října 2020 ve 21:32

Při opravách chodníku v Livornské ulici došlo k poškození stromu. Kořen stromu byl narušen, když bagr vyzvedával obrubník a ten musel být pokácen.

Trhy v Praze 13 i v listopadu

23. října 2020 v 15:30

Trhy, které probíhají každé pondělí od 8 do 18 hodin na Slunečním náměstí v Nových Butovicích, se blíží k zimní přestávce.

Praha 8 letos rozsvítí pět vánočních stromů

23. října 2020 v 09:04

Na slavnostní rozsvěcení vánočních stromů zve Praha 8 koncem listopadu. První ze stromků se rozsvítí na Karlínském náměstí 23. listopadu.

Praha 2 pokračuje v bezpečnostních opatřeních. Dočasně mění úřední hodiny

23. října 2020 v 08:23

Praha 2 upravila provoz i návštěvní hodiny úřadu pro veřejnost a zároveň zohlednila skutečnost, že na středu 28. října připadá státní svátek. Občanům tento den nově úředníci vynahradí o den později – ve čtvrtek 29. října, kdy budou jednotlivé agendy vyřizovat v celodenním režimu od 07:30 do...

Reklamní chaos v pražských ulicích se začne řešit, říká radní Chabr

22. října 2020 v 19:17

Praha má problém s vizuálním smogem. Patrné je to především, pokud vyrazíte na procházku uličkami historického centra. Všemožné reklamní cedule, neonové nápisy a výlohy s reklamními sděleními na vás číhají na každém rohu. Situace, kdy v rámci jedné nemovitosti funguje více provozoven nic...

Praha 5 prodloužila projekt Splněná přání do školních lavic

22. října 2020 v 16:39

Odrostly vám děti a máte doma oblečení, které můžete darovat? Zapojte se do charitativní akce, která pomůže druhým – Splněná přání do školních lavic.

Další články
Nahoru