Hrbačka. Vyšel provokativní japonský bestseller o samotě a sexualitě lidí s vážným hendikepem
1. dubna 2026 16:14
Přidejte si nás na domovskou 
Do češtiny novelu Hrbačka převedla zkušená japanoložka Klára Macúchová, mimo jiné překladatelka několika románů od Harukiho Murakamiho či Mieko Kawakami.
Napadlo vás někdy, jaké máte štěstí, že v ruce udržíte tištěnou knihu? Šákja si o něčem takovém může nechat jen zdát. Žije v chráněném bydlení, uvězněná ve vlastním těle, závislá na pomoci pečovatelů i na přesném plánování každého pohybu.
Kvůli vrozené nemoci jí postupně ochabují všechny svaly. Své frustrace i touhy si pod rouškou anonymity ventiluje na sociálních sítích. A pak jednoho dne napíše, že by si přála otěhotnět, aby mohla jít na potrat jako normální žena… Vypravěčka Šákja je drsná a nelítostná jak k ostatním, tak i k sobě. A dokáže tak čtenáře odzbrojit i rozesmát.
„Hrbačka navazuje na dlouhou tradici příběhů o lidech s hendikepem. Napsala jsem ji, protože jsem si přála zachytit jisté aspekty života s postižením, jež v literatuře dosud nebyly popsány a které si většina lidí vůbec neuvědomuje,“ vysvětlila Saó Ičikawa v rozhovoru pořízeném u příležitosti nominace na Mezinárodní Bookerovu cenu.
Porota tohoto proslulého literárního ocenění vyzdvihla Hrbačku jako: „otevřený, nekompromisní a podvratný text, jenž se odvážně vymezuje proti zažitým představám o postižení a touze“.
„Saó Ičikawa bez idealizace ukazuje každodennost ženy žijící s těžkým postižením, její tělo, touhy i sílu. Autorka nastavuje svým čtenářům zrcadlo a nutí je přehodnotit zažité představy o lidech s postižením a jejich sexualitě. Dělá to na nevelkém rozsahu, tato úspornost však působivost textu ještě podtrhuje, když čtenáře donutí se do hloubky zamyslet nad tím, jaké důsledky může mít něco tak prostého jako zvednutí spadlé kuličky hroznového vína nebo čtení tištěné knihy – privilegiem může být i něco, co považujeme za naprosto samozřejmé," konstatuje Anežka Dudková, odpovědná redaktorka edice Hlas.
O autorce:
Saó Ičikawa (* 1979) je japonská spisovatelka, která do literatury přináší autentický hlas lidí s tělesným postižením. Narodila se s vrozenou myopatií, používá ventilátor a elektrický vozík. Vystudovala Univerzitu Waseda. Její debutová novela Hrbačka (2023, č. 2026) se v Japonsku stala literární senzací, získala za ni Akutagawovu cenu, nejprestižnější japonské literární ocenění, i Cenu literárního časopisu Bungakukai pro začínající spisovatele. Její anglický překlad pak byl nominovaný na Mezinárodní Bookerovu cenu a Národní knižní cenu. Kniha bez idealizace ukazuje každodennost ženy žijící s těžkým postižením, její tělo, touhu i sílu – témata, která nejen v japonské literatuře dlouhodobě chyběla.
O překladatelce:
Klára Macúchová (* 1959) je japanoložka, orientalistka a překladatelka z japonštiny, která po studiích na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy působila v Orientálním ústavu Československé akademie věd, později přednášela na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Pracovala také jako tlumočnice a překladatelka. Ve své překladatelské činnosti se zaměřuje na moderní japonskou prózu 20. a 21. století. Do češtiny převedla například romány Zlatý pavilon a Zpověď masky Jukia Mišimy, Sanširó Sósekiho Nacumeho, Kroniku ptáčka na klíček Harukiho Murakamiho či prózu současných japonských autorek jako Prsa a vajíčka nebo Nebe Mieko Kawakami.
O edici Hlas:
Edice Hlas nakladatelství Vyšehrad vznikla v roce 2025 s cílem nabídnout knihy oceňovaných autorů a autorek z různých zemí, jejichž díla reflektují aktuální témata a otevírají důležité společenské debaty. Každoročně plánuje vydávat osm knih a je určená čtenářům a čtenářkám, kteří se zajímají o současný svět a jeho výzvy. Zaměřuje se především na generaci mileniálů a otázky, které ji trápí – od osobních dilemat po globální společenské změny. Na stránkách vybraných knih se objevují témata jako identita, vztahy, duševní zdraví, klimatická krize nebo postavení jednotlivce ve společnosti.
