Hospodaření metropole loni skončilo přebytkem 6,7 miliardy korun

Hospodářství v loňském roce ovlivnily vyšší příjmy a nižší čerpání výdajů, a to zejména kapitálových. Praha měla na loňský rok schválen rozpočet s příjmy 60,2 miliardy a výdaji 80,7 miliardy. Investice měly být 23,4 miliardy.

Celkové příjmy se loni plnily na 106,7 procenta upraveného rozpočtu. Město tak přijalo asi o 5,593 miliardy korun více, než bylo plánováno. Z této částky nejvíce, zhruba 4,61 miliardy, připadá na inkaso daňových příjmů, zejména inkaso daně z přidané hodnoty a daně z příjmů fyzických osob.

Na daňových příjmech město získalo asi 61 miliard korun, nedaňové příjmy byly téměř čtyři miliardy a na takzvaných transferech, které zahrnují mimo jiné peníze od státu, získala Praha 23,6 miliardy. Kapitálové příjmy města byly skoro 45 milionů korun.

Výdaje téměř 82 miliard korun odpovídají 85,54 procenta původně plánované částky. Z toho připadá na běžné výdaje asi 64,558 miliardy a na kapitálové výdaje 17,424 miliardy. Investice tak byly vyčerpány z necelých 66 procent. V běžných výdajích vydalo město nejvyšší částku na dopravu, a to zhruba 21 miliardy. Na druhém místě bylo školství, do kterého město vložilo 19,5 miliardy korun.

Na investice si v rozpočtu město vyčlenilo původně 23,4 miliardy korun, vyčerpalo 17,4 miliardy. Nejvíc peněz vydala Praha na školství. Druhou nejnákladnější oblastí byla městská infrastruktura a třetí doprava. Nejméně peněz vynaložila Praha na kulturu a cestovní ruch, a to 391,598 milionu.

Uvedená čísla zahrnují jak hospodaření magistrátu, tak městských částí. Pokud jde jen o magistrát, ten podle náměstka primátora pro finance Pavla Vyhnánka (Praha Sobě) skončil v přebytku 7,8 miliardy korun.

„Není to ani tak zodpovědným přístupem k běžným výdajům, jako spíš kvůli nedostatečné investiční aktivitě. My jsme se zavázali, že investici nakopneme," uvedl. Městské části, kterých je v Praze 57, skončily ve schodku 1,1 miliardy. Podle náměstka to bylo dáno meziročními převody dotací a vliv mohl mít i fakt, že loňský rok byl volební.

Opoziční zastupitel Ondřej Martan (ODS) uvedl, že magistrát by měl usilovat o získání většího množství peněz od státu. Podle Vyhnánka se o to vedení města snaží.

„Pracujeme i na tom, abychom dostali od státu prostředky alespoň na část metra D," uvedl Vyhnánek. Metro je podle něj celostátně významnou stavbou a v evropských metropolích je běžné, že takové projekty jsou spolufinancovány ze státního rozpočtu.

Ministerstvo financí má podle náměstka na Prahu i řadu požadavků, spočívajících například v úsporných opatřeních nebo změnách ve struktuře příjmů. Město proto podle něj připravuje například vyhlášku, podle které by si městské části měly právo rozhodnout o výši tzv. místního koeficientu pro výpočet daně z nemovitosti.

Praha má na letošek schválen rozpočet s příjmy 59,175 miliardy a výdaji 77,569 miliardy korun. Rozdíl pokryje ze svých zdrojů a příspěvků státu. V roce 2017 hospodařila Praha s přebytkem zhruba 7,45 miliardy Kč, kdy příjmy dosáhly 77,76 miliardy a výdaje 70,31 miliardy.