Honza klokánkuje Honzíka. Otec jezdí zahřívat do porodnice své předčasně narozené syny skoro každý den
26. listopadu 2020 13:50
Přidejte si nás na domovskou 
„Byli jsme na houbách, manželka začala mít bolesti, a tak jsme skončili v příbramské nemocnici, odkud ji kvůli předčasnému porodu převezli k Apolináři. Tam už jsou naši synové dva měsíce. Honzík měl na začátku šest set devadesát gramů a Tomášek jen šest set padesát,“ svěřil svou zkušenost Jan Zákostelecký, který jezdí děti opečovávat téměř každý den.
„Manželka měla za sebou operaci, do toho koronavirová epidemie. Nemohl jsem dělat nic jiného než za kluky sám jezdit, dívat se na ně. Když trošku povyrostli, tak mi sestřičky doporučily, abych si je přikládal k sobě. A já souhlasil. Teď už se u nich střídáme se ženou. Moc si vážím personálu a lékařů, kteří se o nás skvěle starají a trpělivě nám po celou dobu pomáhají,“ dodal novopečený tatínek s tím, že díky klokánkování děti prospívají mnohem lépe, než kdyby byly jen v inkubátorech.
Metodu klokánkování oficiálně před 20 lety přijala Světová zdravotnická organizace (WHO). Pojmenovaná je kvůli poloze dítěte připomínající proces dozrávání narozeného mláděte klokana.
Brzy se prokázalo, že metoda skutečně přináší řadu pozitivních faktorů pro vývoj předčasně narozených dětí. Přímý a velmi těsný kontakt dítěti simuluje prostředí matky. Má připomínat prostředí dělohy, ze které se dostalo předčasně na svět, dítě cítí teplo matčina těla, slyší její srdce.
Podle lékařů mají klokánkované děti stabilnější činnost, lépe dýchají, mívají menší výkyvy tělesné teploty, bývají klidnější a lépe spí. Prokázalo se navíc, že mají méně infekčních komplikací.
„Nižší výskyt infekce u klokánkových dětí se vysvětluje tím, že se jejich kůže přirozeně osidluje mateřskými bakteriemi, proti kterým jsou ale přímo chráněny protilátkami z mateřského mléka své matky. Mateřský mikrobiom má příznivý vliv na vývoj jedince,“ vysvětlil Antonín Pařízek , vedoucí lékař Perinatologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK.
Klokánkování má podle něj i velice pozitivní dopad na psychiku matky, na vytváření vztahu mezi matkou a dítětem a má pozitivní vliv na nástup laktace.
„I když se to na první pohled nezdá, klokánkování je pro ženu velmi fyzicky i duševně náročně. Maminka je často nucena hodiny a hodiny trpělivě v klidu sedět blízko inkubátoru s napojením na přístroje pro pomoc při dýchání dítěte. Proto v posledních letech začínají s touto metodou svým předčasně narozeným dětem pomáhat i otcové. Zdá se, že i otec, který své předčasně narozené dítě klokánkuje, lépe zvládá stres spojený s předčasným porodem dítěte,“ uzavřel profesor Pařízek.
