dnes
Čtvrtek - zatazeno
2°C
zítra
Pátek - zatazeno
4°C
pozítří
Sobota - obcasny-dest
4°C
Hodně řidičů ani neví, že má oční vadu
Ilustrační foto: archiv

Hodně řidičů ani neví, že má oční vadu

Řidičů trpících oční vadou na silnicích v Česku povážlivě přibývá. Vyplývá to z průběžných průzkumů organizace BESIP a Policie ČR. Většina lidí s horším zrakem navíc při dopravních průzkumech o svých problémech neměla tušení. Zrak je přitom pro řízení nejdůležitějším smyslem, pravidelná preventivní vyšetření by proto měla být samozřejmostí.

Jakákoliv vada zraku může vést ke špatnému vyhodnocení dopravní situace. Řidič se zhoršeným viděním tak může být nebezpečný nejen sobě, ale i všem ostatním účastníkům provozu.

Pro získání řidičského oprávnění proto žadatelé musí přiložit i doklad o způsobilosti k řízení motorového vozidla. To zahrnuje vyšetření zrakové ostrosti a zjištění případné dioptrické vady. Pravidelná vyšetření jsou však povinni dle příslušných skupin řidičského oprávnění podstoupit také jejich držitelé.

Výsledky měření za pomoci zdravotníků během dopravních kontrol ale ukazují, že se tak zdaleka neděje. Oční vady byly v posledních letech odhaleny u každého druhého kontrolovaných řidičů. Alarmujícím zjištěním však bylo to, že značná část postižených řidičů o svých komplikacích vůbec nevěděla.

Pokud řidič nebude chodit na pravidelné lékařské prohlídky, může se stát, že hůře rozezná dopravní značení, chodce, dítě, cyklistu, anebo nedobrzdí právě kvůli tomu, že špatně vidí.

Jak často na vyšetření?

Kvalitu vlastního zraku ovlivňuje do velké míry každý sám. Vyšetření u očního lékaře by ale měl každý dospělý podstoupit minimálně jednou za tři roky, po pětačtyřicátém roce věku každé dva roky. Řidiči by rovněž měli absolvovat oční prohlídky v 60, 65 a 68 letech a dále každé dva roky.

Při ztrátě oka nebo po operaci šedého zákalu může být oprávnění řídit motorové vozidlo uděleno nejdříve po roce od doby, kdy došlo ke změně zraku. Řidiči z povolání zase absolvují povinné vyšetření před nástupem do zaměstnání a dále každé dva roky. Po padesátém roce věku potom každý rok.

Na preventivní prohlídky by neměli zapomínat především lidé s vyšším rizikem oční choroby, například lidé silně krátkozrací, diabetici, anebo ti, v jejichž rodině se vyskytl zelený zákal.

V rámci prevence se provádí vyšetření zrakové ostrosti k odhalení refrakčních vad nebo změn dioptrií, které lze následně korigovat brýlemi, kontaktními čočkami, anebo trvale, tedy laserovým zákrokem.

Vyšetření zorného pole zase zachycuje výpadky i v periferních částech, měření nitroočního tlaku pak může včas podchytit vznik zeleného zákalu. Důležité je také vyšetření očního pozadí, které zobrazí chorobu sítnice nebo zrakového nervu.

Nejčastější problémy

Při řízení auta musí řidič průběžně sledovat nejen dění na vozovce a kolem ní, ale také údaje na přístrojové desce. Mezi vady, které řízení výrazně ztěžují, patří zejména krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus.

Zhruba šest procent řidičů navíc trpí určitým stupněm barvosleposti. Řízení ale ovlivňuje i šeroslepost, tedy zhoršené vidění za šera, anebo vetchozrakost, tedy zhoršená akomodace oční čočky způsobená postupným stárnutím.

Vetchozrací vidí dobře na dálku, ale přestávají dobře vidět na blízko, v případě řidičů tedy na palubní desku. I tuto vadu lze řešit brýlemi nebo nelaserovými metodami, tedy implantací multifokální nitrooční čočky, jež zajistí bezproblémové vidění do dálky i do blízka bez nutnosti nosit brýle.

Zejména seniory zase často postihuje šedý zákal neboli katarakta. Objevuje se po šedesátém roce věku jako doprovodný faktor stárnutí, k jeho rozvoji ale přispívá i větší dioptrická vada, cukrovka nebo úraz oka.

Problémem při řízení je zakalení čočky, která tím ztrácí svou průhlednost. Řidič skrze ni vidí zamlženě a neostře. V důsledku katarakty navíc může narůstat krátkozrakost.

Kvůli pozvolnému nástupu zákalu jej člověk ani nemusí zaznamenat, avšak díky preventivním prohlídkám lze nemoc podchytit již v zárodku. Jedinou metodou léčby šedého zákalu je chirurgická výměna původní oční čočky za umělou.


Autor: Lucie Rychlá

Lidé s migrénou mají svoji první konferenci

19. listopadu 2020 v 15:56

Pacienti trpící migrénou mají svoji historicky první konferenci. Seznámí se na ní s novinkami v léčbě, a to jak od lékařů, tak i z pohledu čínské medicíny. Svoji nemoc mohou jednotlivě probrat s psychoterapeutem, který poradí, jak s migrénou pracovat s pomocí různých technik, včetně relaxace....

Další články
Nahoru