Hnutí Duha: Diskusi o systému PEFC ani dnes neodmítáme

Citované tvrzení není pravdivé. Hnutí DUHA se účastnilo a zapojilo do tvorby standardu PEFC již v době jeho vzniku v roce 2000.

„Vítali jsme certifikaci jako tržní nástroj, který může pomoci zlepšit hospodaření a zdravotní stav našich lesů. Ale prakticky okamžitě jsme zjistili, že cíl většiny ostatních, kteří u nás PEFC zaváděli, je úplně jiný. Chtěli dát našim lesům a dřevu jen nálepku, značku trvale udržitelného hospodaření, ale nikoliv už obsah. Podmínky tvořili tak, aby se naopak způsoby a pravidla hospodaření nemusela měnit. Proto jsme z jednání s PEFC vystoupili, protože jsme se na té Potěmkinově vesnici nechtěli podílet. Máme ještě schované dokumenty dokládající naši snahu o kvalitní standard v rámci PEFC, kde jsme upozorňovali i na netransparentnost celého systému, který vytvářejí – což dnes patří k hlavním důvodům proč IKEA nechce PEFC akceptovat,” říká Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina Hnutí DUHA.

„Diskusi ale ani dnes neodmítáme, jak nás nepravdivě článek obviňuje. Kupříkladu loni v říjnu jsem se na základě pozvání PEFC zúčastnil diskuse o tom, zda jejich standard PEFC zajišťuje trvale udržitelné hospodaření. Diskuse byla věcná a korektní, ale obecnými a vágními formulacemi standardu PEFC, které nejsou auditovatelné a tudíž vymahatelné, mne nepřesvědčili. Zároveň jsem nezaznamenal ochotu standard PEFC doplnit o kvantifikovatelné požadavky,“ uvádí k tomu dále Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.

Následně rovněž i programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh písemně zdůraznil řediteli PEFC Stanislavu Slaninovi naši ochotu dál v diskusi pokračovat, protože máme zájem na tom, aby se standard PEFC zlepšil.

„Není to tedy tak, že bychom byli nějak dopředu zaujatí proti PEFC, chtěli jsme se do něj od začátku zapojit. A kdyby byl PEFC stejně transparentní a měl stejně kvalitní český standard pro lesní hospodaření jako FSC, tak jej dnes podporujeme a účastníme se jejich činnosti,“ doplňuje Eliška Vozníková.

Článek dále nepravdivě uvádí, že PEFC a FSC jsou dva „dva rovnocenné systémy se stejným posláním – chránit lesy. To, že jsou oba certifikáty totožné, potvrdil Evropský parlament, Evropská komise, Evropská obchodní komora, Světové spotřebitelské fórum či Světový fond na ochranu přírody." Ve skutečnosti je například Evropský parlament, Evropská komise a další instituce pouze identifikují jako certifikační systémy lesního hospodaření třetích stran. K jejich kvalitě se ve Stanovisku uvedené instituce nevyjadřují, s výjimkou Světového fondu ochrany přírody (WWF), který v rozsáhlém srovnání vyhodnotil jako jednoznačně kvalitnější FSC, a to jak na úrovni srovnání standardů, tak fungování certifikačního systému jako celku. Ověřit si to může každý zde: http://wwf.panda.org/?246871/WWF-Forest-Certification-Assessment-Tool-CAT.

Srovnání vybraných parametrů standardu PEFC a FSC v ČR ukazuje kvalitativní rozdíl obou značek:

 PEFC

• Neomezuje použití holosečí nad rámec současné legislativy, takže umožňuje i dvouhektarové holoseče v prudkých svazích nebo v borových či lužních lesích.

• Nepožaduje nápravu druhové skladby nad rámec současné legislativy (vyhláška č. 83/1996). Příklad: podle stávajícího znění vyhlášky (a pravidel PEFC) by bylo možné třeba na Bruntálsku, kde dochází k plošnému hynutí smrku, smrk znovu vysázet v zastoupení 75%.

• Nezajišťuje zachování biodiverzity. Požadavek na ponechání stromů k zestárnutí a zetlení není kvantifikovaný a tudíž není jakkoliv vymahatelný (auditovatelný).

• Nezamezuje fatálním ztrátám živin z ekosystému. Omezení čerpání biomasy s ohledem na stanoviště – pouze obecná formulace – neauditovatelné.

FSC

• Omezuje holoseče, které lze užít:

• Jen ve zdůvodněných případech

• Maximálně do výše jedné poloviny mýtní úmyslné těžby dle LHP.

• Maximální velikost jedné holé seče do 0,9 ha.

• Průměrná velikost použitých holých sečí max 0,3 ha.

• Minimální podíl ekostabilizačních dřevin (obdoba MZD) při obnově v příloze F standardu – převážně vyšší než stanovuje vyhláška 83/96. Je stanoven i jejich minimální cílový stav. Příklad: v porostech na Bruntálsku, kde dochází k největšímu plošnému hynutí smrku, by bylo možné smrk znovu vysázet v zastoupení maximálně 25%.

• K zachování biodiverzity ponechání min. 5 stromů/ha starších porostů plus referenční plochy.

• Stanovuje taxativně v příloze H standardu stanoviště (SLT) s přijatelným rizikem pro odvoz klestu a těžebních zbytků.

Hnutí DUHA prosazuje v uvedených parametrech mnohem razantnější změny lesního hospodaření, než jaké představuje hospodaření podle českého standardu FSC. Standard FSC je výsledkem kompromisu dosaženého po dlouhé diskusi ekonomické, ekologické a sociální komory FSC. Hnutí DUHA tento kompromis pro potřebu certifikace lesů v ČR akceptovalo.

Český standard FSC řeší lépe i sociální parametry lesního hospodaření: Striktně vyžaduje zajištění lesních prací kvalifikovanými pracovníky. Vede vlastníka k přednostnímu využívání lokálních a regionálních dřevozpracujících kapacit, jakož i místních dodavatelů práce v lese (v rámci platné legislativy), což podporuje místní zaměstnanost a rozvoj venkova.

To je shrnutí věcných důvodů, proč Hnutí DUHA podporuje v ČR certifikaci FSC a nikoliv PEFC, ačkoliv ani systém FSC nevnímá jako bezchybný (zejm. rozdílná úroveň standardů v různých zemích).

Reakce Hnutí DUHA na článek „Zelená lobby na pražské lesy nenaléhá“