Hana Whitton: Americký klub českých dam

Ke spoluzakladatelkám českého klubu patřila Karolina Světlá, Sofie Podlipská či dcera Františka Palackého Marie. Na pozadí výjimečné doby přibližuje román poutavé osudy žen českého kulturního života a líčí jejich osobní dramata. Příběh neponechá stranou ani Náprstkovu pozoruhodnou rodinu – zejména jeho obětavou matku Annu, která se z nuzného postavení vypracovala na jednu z nejbohatších žen své doby a v jejímž domě U Halánků se klub scházel.

Ukázky z knihy:
„Myslím, že Náprstkův záměr je záslužný,“ ozvala se po chvíli, „ale z mnoha důvodů, a nejen z těch administrativních, to rozhodně nebude mít snadné. Mnozí dosud považují vzdělání dívek za bezpodstatné. Vzpomínáš přece, jak předtím dopadly podobné osvětové pokusy. Vezmi třeba Budeč, Amerlingovu vzdělávací instituci pro dívky. A raději ani nemluvě o osudu Toničky Reissové a jejím snu o soukromé dívčí škole.“
Amerlingova dívčí škola ukončila činnost už před léty a krásná a nadaná Antonie Reissová vyměnila slibnou dráhu soukromé učitelky a nadějné spisovatelky za manželství s ovdovělým básníkem Čelakovským. Její rozhodnutí obětovat se pro všemi uctívaného vlastence skončilo tragicky – Antonie, zlomená a zahořklá, zemřela po několika letech nešťastného manželství.
Johana se Sofií soucítily s Antonií mimo jiné proto, že i jejich předky, stejně jako Antoniina otce, zavály do Čech napoleonské války.
„V tom máš pravdu,“ souhlasila Sofie. „Třeba ale pan Náprstek uspěje, bude-li vycházet ze zkušeností, které získal pobytem v cizině. “
Johana přikývla. „Věřím, že se mu v Praze podaří ten klub pro paní a dívky založit.“
(z První kapitoly Johana a Sofie)
 
Americký klub dam vznikl v roce 1865 z podnětu vlastence a buditele Vojtěcha Náprstka (1826–1894), který tak chtěl využít své zkušenosti získané za desetiletého pobytu v Americe a který stál mimo jiné také jako sběratel u zrodu etnografického a průmyslového muzea a inicioval celou řaduosvětových aktivit.

Americký klub dam, jeden z prvních výhradně „dámských“ spolků (spolková činnost byla povolena až Říjnovým diplomem v roce 1860), zahájil svou činnost přednáškou profesora Františka Josefa Studničky o astronomii. U Halánků, v domě Náprstkových, kde se klubové schůzky konaly, se tehdy sešlo přes 40 posluchaček.

Klub se rychle rozrůstal a na konci 19. století měl téměř 900 členek, mezi něž patřily přední osobnosti tehdejšího kulturního a společenského života.
A stejně rychle se rozrůstala i činnost Klubu – vzdělávací přednášky (mezi přednášející patřili významní představitelé tehdejšího kulturního, vědeckého a politického života jako J. E. Purkyně, J. Zeyer, později cestovatelé M. Holub a J. Kořenský) brzy doplnily výlety, výpomoc školám, charitativní činnost i pomoc zraněným během zmiňovaného válečného konfliktu s Pruskem.

I přesto, že Klub znamenal pro společnost značný přínos, byl nakonec 15. 2. 1870 C. k. policejním místodržitelstvím oficiálně zakázán pro nedostatečné stanovy. Členky Klubu, stejně jako instituce s Klubem spolupracující, se rozhodly tuto skutečnost přehlížet a v činnosti pokračovat. Klub skončil v roce 1948, byl znovuobnoven po roce 1989 a od té doby pokračuje ve své tradici.

Knihu za zvýhodněnou cenu koupíte zde: https://www.luxor.cz/product/americky-klub-ceskych-dam-zbo000424360

Hana Parkánová-Whitton vystudovala na Karlově univerzitě kombinaci čeština a angličtina, poté přes dvacet let pracovala v nakladatelství, naposledy jako šéfredaktorka Knižního klubu. Vedle nakladatelské činnosti se věnuje i překládání a vlastní literární tvorbě.

Je autorkou úspěšných humoristických a detektivních příběhů a napsala rovněž řadu historických románů, k nimž patří například Dáma v modrém hedvábí, Císařova hvězda – Rudolf II., Poslední Lucemburk, Z pamětí císařova antikváře, Ve stínu knížecího stolce, Poslední láska císaře Karla, Sága rodu Reissových a série románových životopisů o českých královnách.

Žije ve Velké Británii, provozuje vlastní literární agenturu, překládá, píše a s Českým rozhlasem spolupracuje na pořadech o Velké Británii.