dnes
Pátek - jasno
5°C
zítra
Sobota - skorojasno
6°C
pozítří
Neděle - obcasny-dest
5°C
Pražský život

Globální oteplování je hrozba. Lidstvo si za něj ale může samo, míní Češi

Česká populace považuje klimatické změny za závažný problém a je přesvědčena o tom, že se na jejich vzniku podílí člověk. Ochranu životního prostředí považují za důležitou a ve valné většině se na ní sami snaží aktivně podílet.

Na trhu jednoznačně chybí určitý vzor, který by za ochranu životního prostředí bojoval, když už si lidé někoho vybaví, tak je to v této oblasti kontroverzní Václav Klaus.

Vyplývá tak alespoň z průzkumu výzkumné agentury Ipsos, který si nechala u příležitosti zahájení mezinárodní konference o klimatu COP21 zpracovat společnost Veolia ČR. Ta se totiž hlásí k odpovědnému podnikání a dlouhodobě činí opatření pro snižování uhlíkové stopy ze své činnosti.

Drtivá většina Čechů považuje zhoršující se kvalitu životního prostředí a globální oteplování za závažný společenský problém (podobně v hodnocení dopadla i korupce), o něco citlivější vůči těmto tématům jsou ženy a lidé ve střední generaci. Závažnějším problémem je podle nich už jen zřejmě vlivem aktuálních událostí v Evropě riziko terorismu a uprchlická krize.

Většina Čechů pociťuje důsledky klimatických změn i ve svém životě

Lidé si s globálním oteplováním nejčastěji kromě změn počasí a většího tepla spojují také tání ledovců a zvyšující se hladinu oceánů. Přes 80 % z nich si uvědomuje, že globální oteplování může ohrozit nejen kvalitu životního prostředí, ale také samotný život na zemi. Dvě třetiny Čechů se ho reálně obává a více než polovina jeho důsledky pociťuje osobně ve svém životě. Přesto však podle 79 % dotázaných tento společenský problém není dostatečně řešen.

Téměř 90 % české populace se zároveň domnívá, že si za globální oteplování mohou lidé sami, za jeho dva hlavní viníky považují celkově lidskou činnost a nadnárodní firmy. Na řešení tohoto společenského problému by se podle nich měli podílet všichni lidé, silnou roli v řešení by ale měli mít i politici a vlády jednotlivých zemí. Přičemž muži častěji než ženy vidí řešení právě na straně politiků a nadnárodních firem. Téměř polovina Čechů se rovněž domnívá, že může pomoci i pořádání konferencí na toto téma.

Česká vláda se ochranou životního prostředí příliš nezabývá

S globálním oteplováním úzce souvisí ochrana životního prostředí. Fakt, že je třeba jej chránit, potvrzuje 97 % Čechů, přičemž drtivá většina z nich si uvědomuje, že právě v dnešní době je životní prostředí ohroženo významně a vyžaduje zásadnější ochranu. Přesto si ale skoro 90 % lidí myslí, že této hrozbě lidstvo nevěnuje dostatek pozornosti, a dvě třetiny dotázaných se dokonce domnívá, že dostatek pozornosti ochraně životního prostředí nevěnuje ani česká vláda.

Ovlivnit kvalitu globálního životního prostředí ale podle 84 % Čechů může svou činností i obyvatel malé země. Zřejmě i proto se dvě třetiny dotázaných snaží svou činností životní prostředí aktivně chránit, a to nejčastěji tříděním odpadu – podle průzkumu odpad třídí až 93 % české populace –, úsporou energie a vody. Přes polovinu dotázaných se také snaží šetřit potravinami a více než 40 % Čechů rovněž kupuje produkty šetrné k životnímu prostředí či méně často používá automobil.

Téměř všichni Češi si myslí, že je nutné, aby nastupující generace byla vedena k zodpovědnému vztahu k životnímu prostředí, přičemž 88 % těch, co mají děti, se je skutečně snaží k péči o životní prostředí vést. Vychovat nastupující generaci k zodpovědnému prostředí by pak podle Čechů měla především rodina a škola, v o trochu menší míře také média a politici.

Václav Klaus jako podporovatel životního prostředí?!

Většina Čechů si nevybavuje žádnou osobnost, která by podporovala životní prostředí, z těch zbývajících 20 % si lidé nejčastěji vybavili v této oblasti velmi kontroverzního Václava Klause, případně organizace jako Greenpeace či Stranu zelených.

Průzkum na téma „Češi a globální oteplování“ pro společnost Veolia ČR zpracovala výzkumná agentura Ipsos v druhé půlce letošního listopadu. Průzkum probíhal prostřednictvím metody CASI (online panelovaného dotazování) na reprezentativním vzorku 501 obyvatel ČR ve věku 18 – 65 let.


Další články
Nahoru