Galerie 9: Talent zavazuje

Věnceslava (Venda) Truhlářová
22. 5. 1924 – 27. 1. 2016
Narodila se 22. května 1924 v Opavě a až do roku 1938 žila v Hranicích na Moravě, kde její otec působil jako armádní důstojník. Její maminka Věnceslava Kaizlová pocházela z Okrouhlice u Havlíčkova Brodu a byla sestřenicí Jana Zrzavého. Ostatně s Okrouhlicí je spojeno nejen dětství Vendy Truhlářové o prázdninách, ale i její produktivní věk, když sem jezdila navštěvovat maminku, a následně i stáří, kdy trávila aktivní čas malováním ve svém zdejším ateliéru a péčí o krásnou zahradu. Od roku 1993 pak žila trvale v nedalekém Havlíčkově Brodě.

Venda Truhlářová se výtvarnu začala věnovat už v dětství. V roce 1938 nastoupila na reálné gymnázium ve Vysokém Mýtě, odkud v roce 1942 přešla na Výtvarnou školu do Zlína. Zde se jí dostalo řádné umělecké přípravy a hned po válce byla přijata na Vysokou uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Nejprve studovala v ateliéru ilustrace u prof. Karla Svolinského, ale místo ilustračních postupů jí stále více přitahovala malba, proto v roce 1948 přestoupila na Akademii výtvarných umění v Praze do malířského ateliéru prof. Vladimíra Sychry. V uměleckém prostředí poznala i svého budoucího manžela, ak. mal. Jiřího Hrušku, s nímž měla dceru Vendulu. I přes veškeré mateřské povinnosti dokončila v r. 1952 Akademii v grafickém ateliéru prof. Vladimíra Silovského.

První desetiletí jejího profesního života bylo naplněno grafickou a kresebnou tvorbou, jež nesla stopy realismu v duchu své doby. Motivy prostého venkovského života a figurální tématiky se však na počátku 60. let proměnily. Snad i pod dojmem svých studijních cest si Venda Truhlářová našla své hlavní téma, jímž se stala krajinomalba. Prozatím však šlo o krajiny či scény konkrétních míst a architektur, které byly značně idealizované, ve zjednodušených formách a tvarech, často realizované neobvyklou technikou enkaustiky na sololitu či plátně. Tato díla z konce 60. let byla obohacena o hlubší duchovní rozměr. Zejména v dílech inspirovaných pobytem ve Francii, v Bretani v r. 1967 a v Itálii v r. 1970 se velmi silně přiblížila duchovnímu výtvarnému odkazu svého strýce Jana Zrzavého. Od 70. let autorka tuto polohu opustila ve prospěch klasicky pojatých melancholických krajin milované Vysočiny a tuto polohu své tvorby rozvíjela až do své smrti.

Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě zrealizovala Vendě Truhlářové velkou výstavu v r. 2004 a následně i v r. 2014. Tehdy získala do svých sbírek autorčiny jedinečné kresby z cest, které se staly spolu s některými obrazy jedinečným dokladem intuitivní vnitřní inspirace Vendy Truhlářové svým strýcem Janem Zrzavým. Nikoliv po stránce výtvarné, ale lidské. Venda Truhlářová tvorbu svého strýce hluboce obdivovala, avšak nikdy nenapodobovala. Její tvorba je oproti tvorbě Jana Zrzavého odlišná a přesto niterně blízká. Spojuje je totiž hluboká láska k nejprostší kráse.

Vendula Císařovská
nar. 1950 v Praze
studia:1967–1971 SOŠV Hollarovo nám. Praha
1971–1977 AVU Praha, obor restaurátorství
1981 Ecole des Beaux-Arts Paříž

Od ukončení studií se kromě restaurování obrazů věnuje především volné tvorbě, občas také knižní ilustraci.
Roku 1988 se provdala za akad. sochaře Petra Císařovského, se kterým má syna Davida. Žije a pracuje převážně v Praze, pravidelně vystavuje doma i v zahraničí, většinou samostatně, čas od času též s manželem Petrem.

Petr Císařovský
narozen v Praze 18. 3. 1950
1969‒1975 Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze, akademický sochař.
Od r. 1975 ve svobodném povolání jako sochař. Věnuje se převážně volné sochařské tvorbě, pracuje i na zakázkách ve spolupráci s architekty.
Do roku 2024 uspořádal 45 samostatných výstav doma i v zahraničí, zúčastnil se více jak sta výstav společných.
2005 autor projektu Sto křížů pro severní Čechy
2010 autor projektu 7 Bran (www.sedmbran.cz)
Dlouhá řada realizací ve veřejném prostoru, mj. např. pamětní desky, brány Sv. Františka a Sv. Anežky ve Františkánské zahradě v Praze, brána Noe v kostele sv. Laurentia v německém Hernesocha Přemysla Otakara II. v rakouském Marcheggu.

David Císařovský
nar. 1988
Studia: 2004–2008 SUPŠ a VOŠ Turnov, obor výtvarné zpracování kovů – umělecké odlévání
2008–2011 SUPŠ a VOŠ Turnov, obor restaurování kovů
Od ukončení studií pracuje jako restaurátor kovů a umělecký kovář na volné noze.
S manželkou Ewou Zembok má dva syny, Wiktora a Filipa.

Galerie 9, přízemí historické budovy vysočanské radnice, Sokolovská 324, Praha 9, tel.: 236 041 292, www.galerie9.cz. Otevřeno pondělí – čtvrtek 10 – 19 hodin, vstup volný.