Fotoprocházka: Objevte kouzlo centra noční Prahy pod bílou čepicí
10. února 2021 16:36
Přidejte si nás na domovskou Pohled z Novotného lávky na Karlův most a Pražský hrad. V popředí jsou peřeje pod památkově chráněným Staroměstským jezem. Ten byl dokončený v roce 1241 a jako jediný v metropoli si zachoval původní vzhled a tvar. Zajišťoval vodu pro pohon Sovových mlýnů, pro napájení vodního náhonu Čertovky a také Staroměstských mlýnů. V roce 1958 byl zapsán na seznam nemovitých kulturních památek. Během své existence prošel mnoha opravami. Letos začne rekonstrukce, jejíž součástí bude archeologický průzkum týkající se zejména původních dubových pilot ze 13. století.
Vodní kolo Velkopřevorského mlýna na Čertovce je v těchto dnech pokryto ledem, zvlášť po setmění je to velmi fotogenické. K mlýnu se váže pověst. Když byl mlýn delší dobu opuštěn, objevili se v něm čerti. Jednoho dne přišel do Prahy tovaryš Jirka. Neměl žádné peníze, a tak se i přes varování místních obyvatel ubytoval v opuštěném mlýně. V noci se zde objevili tři čerti, kteří se snažili pouštět hrůzu. Jirka je však beze strachu spoutal, stejně jako jiné tři čerty následující noc. Třetí noc přišel vysvobodit spoutané čerty satanáš Uriáš. Jirka přemohl i jeho. Aby se čerti dostali na svobodu, museli slíbit, že se v mlýně už nikdy neukážou.
Lenonova zeď na Velkopřevorském náměstí byla do začátku covidové pandemie cílem mnoha lidí, především zahraničních turistů, z nichž někteří zde dělali výtržnosti a zeď i okolní stromy ničili sprejováním. Dokonce za to platili agenturám, které je sem vodily v rámci alkoholových dýchánků. Nyní je místo už rok klidné, večer tu často nenarazíte ani na živáčka.
U vstupu do úzké uličky Břetislavova na Malé Straně je na nároží Domu U Zlaté váhy nápis Berg Gasse/Vrchová ulice 304–309, 517. Dům vznikl na pozemcích hromadně rozparcelovaných koncem 16. století. Zachována je řada historických konstrukcí a prvků. V domě žil historik umění Cyril Merhout.
Jednosměrná Jánská ulice vede od spojnice ulic Šporkova a Jánský vršek západně k domu U Motů. V ulici je část Bretfeldovského paláce, ve kterém byli v minulosti na plesech významní hosté jako Giacomo Casanova nebo Wolfgang Amadeus Mozart. Ve středověku byla v prostoru ulice osada Obora u kostela svatého Jana Křtitele. Názvy ulice se měnily, ještě v první polovině 18. století to byla Jánská hořejší, později Jánská a později Jana Nepomuckého.
Notorický známý pohled, který ale při sněhové nadílce dostane jiný rozměr. Snímek je pořízen z cesty, která je součástí Velké strahovské zahrady. Na jedné straně začíná v ulici Úvoz a pokračuje po vrstevnici západojižním směrem. Končí na schodišti z vrchu Petřína do Vlašské. Cesta, ze které jsou nádherné výhledy na Pražský hrad, Malou Stranu a další části historického centrum Praha, se jmenuje Promenáda Raoula Wallenberga. Švédský diplomat Raoul Wallenberg, který v Maďarsku za války zachránil desetitisíce tamních Židů před deportacemi, byl v roce 1947 v Sovětském svazu popraven. Tvrdí to ve svých denících Ivan Serov, šéf KGB z padesátých let. Moskva nicméně Wallenbergovo úmrtí nikdy nepotvrdila.
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie (vlevo) na Strahovském nádvoří byla založena roku 1140 členy řádu premonstrátů jako románská bazilika. V průběhu staletí prošla několika stavebními úpravami, které změnily její vzhled. Zajímavostí je, že za svého pražského pobytu v roce 1787 zde na varhanách improvizoval W. A. Mozart. Vpravo je vstup do Strahovské knihovny, jejíž historická část ve svém fondu obsahuje přes 200 000 svazků, z toho přes 3000 rukopisů a 1500 prvotisků, uložených ve zvláštním depozitáři.
Na snímku v popředí je socha prezidenta Edvarda Beneše na Loretánském náměstí. Na podstavec loni v září někdo nasprejoval nápisy masovy vrah a rasista. V pozadí je vidět část kostela Narození Páně, který je součástí souboru staveb Pražské Lorety. Byl postaven v první polovině 18. století.
Osmiramenný kandelábr plynové lampy najdete na Hradčanském náměstí, obdobný stojí v nedaleké Loretánské ulici. Kandelábr byl vyroben v druhé polovině 19. století v komárovských železárnách v podhůří Brd. Jedná se o společnou práci sochaře Eduarda Veselého a architekta Aleše Linsbauer. Zdobí jej čtyři ženské postavy a osm novobarokních ramen se svítilnami. V Praze, na různých významných místech, bylo ve vrcholném období – v roce 1882 - umístěno celkem 16 kandelábrů osmiramenných, 11 čtyřramenných, 55 tříramenných a 557 kandelábrů jednoduchých. Do roku 1985 byly veškeré kandelábry a lucerny zrušeny a odvezeny do sběru. Ponechány byly pouze dva osmiramenné na Hradčanech a jeden čtyřramenný na Dražického náměstí, všechny však byly elektrifikovány. Nyní už opět svítí plynovými lampami.
Od druhé poloviny18. století hlídá vstup na první nádvoří Pražského hradu pískovcové sousoší Titánů od barokního sochaře Ignáce Františka Platzera. Inspirací mu bylo sousoší před Říšskou kanceláří ve Vídni. Titáni stojí na pilířích brány, mezi nimiž se klene zlacená rokoková mříž. Gigant vlevo zápasí s nožem, gigant vpravo drží kyj.
