Fotografie požáru a ohořelé artefakty ukáže výstava Síla ohně
Přidejte si nás na domovskou Představí veřejnosti artefakty z pokusů, fotografie a postery z experimentálního výzkumu chování požárů a požární bezpečnosti staveb. Výstava ukazuje unikátním způsobem sílu ohně v okamžiku, v němž ji nelze v reálném čase vidět. Využít lze přichystané komentované prohlídky.
Idea nafotit požární experimenty populární formou ve větším rozsahu a připravit výstavu vznikla náhodně.
„Potřebovali jsme fotografie k odbornému článku o vývoji zuhelnatělé vrstvy dřevěných sloupů při přirozeném požáru. Fotograf dostal několik instrukcí, co potřebujeme zachytit, ale jinak měl ‚volnou ruku‘ při práci a záběry byly pouze na něm. Když jsme výsledné fotografie uviděli, byli jsme z nich jak my na fakultě, tak i další kolegové zabývající se požáry, nadšeni. Sami jsme nikdy nedokázali plameny takto fotograficky zachytit. Domluvili jsme se proto na focení dalších experimentů,“ říká Ing. Jakub Šejna z Katedry ocelových a dřevěných konstrukcí, který se profesně věnuje výzkumu v oblasti hoření dřevěných konstrukcí a ochrany ocelových konstrukcí před účinky požáru a zároveň vznik celé výstavy inicioval.
Fotografování experimentů nebylo snadné, dostat fotografa takto blízko k plamenům při požární zkoušce bylo velmi náročné. Dbát bylo třeba jak na průběh experimentu, tak na bezpečnost fotografa i celého týmu vědců. „Všichni, kdo vstupovali do blízkosti zkušební pece, byli plně oblečeni do zásahových hasičských obleků, bot, hasičské přilby a filtrační masky. Fotograf tyto věci nesměl sundat po celou dobu experimentu. Byli jsme také domluveni na signálech, aby věděl, kdyby hrozilo nějaké nebezpečí,“ uvádí Ing. Jakub Šejna.
Projekt byl náročný i z fotografického hlediska. „Od ohně jsem byl vzdálen v závislosti na intenzitě hoření. Nejmenší vzdálenost mohla být i jen jeden metr, ale u experimentu se sloupy v jeho nejintenzivnější fázi při cca 850 °C to mohlo být i pět metrů a musel jsem už fotit skrz ‚dveře‘ teleobjektivem,“ popisuje fotograf Jiří Ryszawy z Výpočetního a informačního centra ČVUT v Praze. „Fotograficky jsem se zároveň musel vypořádat s velmi kontrastním prostředím tmavé zkušební komory a zářícího ohně. Vše bylo nutné zvládat vzhledem k vystavení techniky žáru ohně velmi rychle a zároveň nepřekážet výzkumníkům při experimentu,“ dodává Jiří Ryszawy.
Výstava je tvořena fotografiemi zachycujícími celkem čtyři experimenty a ukázkou exponátů, jako je např. nejmenší hasicí zařízení na světě či vliv OSB obkladu na požární odolnost ocelových nosníků, a to vždy doplněné o pozůstatky z experimentů. Vystaveno bude kolem sto dvaceti fotografií. Ty přitom obsahují jak dokumentární pohled, tak i neobvyklý umělecký aspekt. „Pro odborníky je přínosem díky fotografiím detailně vidět šíření plamene po povrchu nebo rozsah a polohu uvolňování vodní páry ze dřeva. Požár lze studovat mnohem podrobněji. Zároveň je zde zachycena i obrovská síla ohně a okamžik, který nelze bez techniky v reálném čase pouhým okem vidět,“ říká prof. František Wald, vedoucí projektu a garant specializace Požární bezpečnost staveb na programu Stavební inženýrství na Fakultě stavební ČVUT. Návštěvníci uvidí fotograficky zachycený požár dřevěných sloupů, vývoj trhlin v dřevěném obkladu při požáru, požární zkoušku pro měření množství tepla uvolněného při požáru kočárku a manipulaci s rozžhaveným slínkovým minerálem, který je obsažen v cementu, při teplotě 1400 °C realizovanou ve speciálním obleku. „Záběry ukazují unikátním způsobem sílu ohně, u níž – když si ji člověk uvědomí – může být již pozdě,“ dodává Ing. Jakub Šejna.
Experimenty jsou pro odborníky základem poznání. Jejich průběh i výsledky dovolují důkladně zkoumat chování stavebních materiálů při požáru, např. jak chránit ocelové konstrukce před jeho účinky, zkoušet nová požární zařízení pro hašení požáru a vytvářet dokonalejší postupy pro bezpečnější stavby nejen z pohledu uživatelů budov, ale i z hlediska zasahujících hasičů.
„Experimenty poskytují důležité poznání, na jehož základě lze upravovat národní předpisy pro navrhování staveb. Výsledky využíváme i při výuce na fakultě, kdy studentům představujeme moderní postupy návrhů konstrukcí, které přenáší do praxe, například s pokročilým numerickým modelováním. V praxi pak naše výsledky slouží kolegům z požární bezpečnosti staveb pro správné posuzování konstrukcí při požáru, určování kritických míst i čemu věnovat zvýšenou opatrnost,“ vysvětluje Ing. Jakub Šejna.
