V Dalejském údolí stojí ruina bývalé vápenky společnosti Biskup, Kvis & Kotrba. Její provoz byl ukončen v roce 1968. Téměř padesát let chátrání a špatné péče o před válkou prosperující objekt si vybralo svou daň, dnes je vápenka jednou z mnoha pražských ruin, která je smutnou ukázkou toho, kam až může zajít lidská (ne)péče a neúcta k historii. K devastaci přispěl také požár na přelomu tisíciletí.
Ve vápence se secesními halami z počátku 20. století byl zpracováván saturační vápenec pro cukrovary. Později byla v řeporyjském podniku vystavena pec na pálení vápna a drtírna.
O prosperitu závodu se starala jeho výhodná poloha. I když byl v odlehlém místě, vedla k němu kromě silnice i železnice. Po té, co vápenka přestala sloužit svému účelu, neosiřela. Několik rodin v ní bydlelo až do devadesátých let.
Po té byla vrácena potomkům původních majitelů. Nájemníci se odstěhovali, areál zůstal prázdný. Nyní jsou budovy v tak žalostném stavu, že z nich zbyla už jen torza smutně čnící k nebi.
Pražští radní na pondělním jednání schválili vyhlášení Programu podpory registrovaných sociálních služeb poskytovaných občanům hlavního města Prahy pro rok 2025. Cílem je pomoci s financováním provozu zcela nezbytných sociálních služeb v metropoli, jako je mimo jiné pečovatelská služba, domovy pro...