Fotogalerie: Nevšední pohledy na Prahu z kanoe, pluli jsme po Vltavě až do Troje

V minulosti se k chlazení piva používal přírodní led. Ten se v Praze běžně těžil přímo ze zamrzlé Vltavy. Na snímku je záliv, který přiléhá k dlouhodobě chátrajícímu areálu Branických ledáren. Zde byl led řezán, v ledárnách skladován po celý rok a pomocí povozů rozvážen do jednotlivých hospod po celé Praze a v okolí. Dnes slouží záliv k tréninku sportovců. 

Loni začala dlouho odkládaná oprava Barrandovského mostu. Řidiče zatím neomezuje, dělníci se zaměřují na sanaci pilířů a celé spodní konstrukce. Při dalších etapách se už dopravní tepna komplikacím v provozu nevyhne.

Nezapletl se sem snímek nějaké zříceniny? Ne, jedná se o vyšehradskou skálu z pohledu, který je chodcům, cyklistům i řidičům ukryt.  

Nevyužívané schody od hladiny řeky na Rašínovo nábřeží. V minulosti sloužily pro ty, kteří vystupovali z lodí. V těchto místech na dohled od Vyšehradského tunelu navrhovali někteří politici zřídit plovárnu, téma bylo komunikováno například v kampani před komunálními volbami v roce 2018.

Botič je říčka v povodí dolní Vltavy. Protéká územím Středočeského kraje a hlavního města, jde o jeden z nejdelších pražských potoků. Ústí do Vltavy na Výtoni pod železničním mostem.

Smíchovský přístav byl vybudován v letech 1899 až 1903 jako ochranný vorový přístav. V jeho jižním cípu je několik hausbótů sloužících pro trvalé bydlení. V poslední době se řeší jejich budoucnost, spekuluje se, zda nebudou muset vyklidit lokalitu kvůli developerské výstavbě.

Po vyplutí ze Smíchovského přístavu vidíte za zajímavého úhlu vyšehradskou skálu a v pozadí pankrácké „mrakodrapy". 

Poznáte, kolik je na snímku mostů? Zdá se, že čtyři, ale je jich pět. V popředí Palackého most, za ním Jiráskův, následuje most Legií, za ním je vidět Karlův most a úplně napravo vykukuje Mánesův most. 

Plavební komora Smíchov pomůže překonat úsek, na kterém je Šítkovský jez u Jiráskova mostu a Staroměstský most na dohled od Karlova mostu. Do komory, nebo chcete – li zdymadla, mají povolen vjezd i malé čluny, kanoe, rafty nebo třeba kajaky. Velké lodě mají samozřejmě přednost. 

Po opuštění plavební komory přijde káva na Malostranském nábřeží vhod. S vysunutím lodi na břeh zde není problém. 

Na první pohled to možná vypadá, že se do fotogalerie zamíchalo ztvárnění jezu kdesi v Česku. Zdání klame, jsme stále na Vltavě v centru Prahy. Toto je poněkud netradiční pohled na opravovaný Staroměstský jez. Kanoe byla v době pořízení snímku na úrovní severního okraje Sovových mlýnů. 

Právě jsme před Karlovým mostem u ledolamů, které byly vyměněny v roce 2019. Klády z dubového dřeva, které chrání pilíře mostu, jsou zhruba 50 centimetrů široké a 12 metrů dlouhé. Stromy, z nichž se staly nové ledolamy, pocházely z polesí Moravského Krumlova a okolí Strážnice. Každý z nich museli lesníci pečlivě prohlédnout, aby neměl vady. Klády byly před potopením do Vltavy ještě chemicky ošetřeny. Vzhledem k charakteru použitého materiálu z dubu letního a zimního je každý z nových ledolamů originálem.

Záběr na Karlův most ze zátoky u Staroměstské mostecké věže. V době turistické sezóny se to tu běžně hemží výletními plavidly. V pozadí je vidět Mánesův most a za ním Úřad vlády ČR.

A vplouváme do Čertovky. Rázem chápeme, proč se zdejšímu malebnému území říká pražské Benátky. 

Mlýnské kolo na Čertovce. Chtěli bychom dál proti proudu, vodník je proti. 

Míjíme Mánesův most a za chvíli je tu Čechův most. Průhledy v jeho pilířích vidíme náplavku Dvořákova nábřeží. 

Čas na odpočinek, kde jinde, než přímo v lodi. 

Nejen z projíždějících aut, ale i z hladiny Vltavy je vidět, že Hlávkův most skutečně není v dobrém technickém stavu. My se však již soustředíme na vplutí do plavební komory Štvanice. 

Při plavbě po Vltavě v Praze narazíte na ledasco, třeba i na vrak. 

Trojský most byl zprovozněn v roce 2014. Výstavba nakonec hlavní město vyšla celkem na 1,3 miliardy korun, původní odhad nákladů byl zhruba půl miliardy.