Flegr: Proč nebudou vakcíny na omikron? Protože výrobci nejsou hloupí a umí počítat
21. ledna 2022 11:35
Přidejte si nás na domovskou „Vakcíny můžeme rozdělit do dvou typů: T a R. T-vakcíny nás chrání proti těžkému průběhu onemocnění (zajišťují nám toleranci onemocnění). Naproti tomu R-vakcíny nás chrání i proti nákaze a tedy i samotnému vypuknutí nemoci (zajišťují nám rezistenci proti nákaze). Liší se především tím, v které fázi nemoci dokážou zasáhnout do boje s infekcí,“ vysvětluje biolog.
R-vakcíny zasáhnou ještě před tím, než se virus začne v těle množit a vytvářet nová infekční stádia. Dokáží tak zabránit nejen nemoci, ale i šíření viru v populaci. Jestliže je těmito vakcínami imunizován dostatečný počet osob v populaci, vznikne kolektivní imunita a daný vir může z populace zcela vymizet, připomíná vysokoškolský pedagog.
T-vakcíny zasáhnou do boje až poté, co se vir v těle člověka rozmnoží a on se stane zdrojem nákazy pro ostatní. V takovém případě kolektivní imunita vzniknout nemůže a vir se dál šíří i v dobře proočkované populaci. Vakcíny však zajistí, že se nemoc u pacienta plně nerozvine, trvá kratší dobu a je méně vážná. V ideálním případě (ideálním pro člověka i vir) nákaza člověku vůbec nijak neškodí,“ píše Flegr.
Čtěte také:
Kvůli covidu trpí nadváhou už každé čtvrté dítě
Dokud je v těle dost protilátek, funguje vakcína jako R-vakcína a zabrání samotné infekci. Zhruba půl roku po očkování či prodělané nákaze však hladiny protilátek klesnou a k zamezení množení viru v těle už stačit nemohou. Stejná vakcína v té chvíli přestane fungovat jako R-vakcína a začne fungovat jako T-vakcína – infekci a šíření viru nezabrání, ale ochrání nakaženého před vážným průběhem nemoci, upozorňuje Flegr.
Když už není v těle dost protilátek, nastupují totiž do boje s virem druhá a třetí linie obrany. Druhou linii tvoří paměťové plasmatické buňky, které po své aktivaci začnou vyrábět stejné protilátky, jaké vyráběly brzy po podání vakcíny. Jenže jejich aktivace i následná výroba protilátek pár dnů trvá, zdůrazňuje biolog.
I když jsme tak byli očkovaní vakcínou proti wuhanskému viru, budou potomci paměťových B buněk podle Flegra nakonec produkovat protilátky přizpůsobené omikronu.
Proč se tedy očkovat údajně zastaralou vakcínou, která navíc nezabrání infekci a nezajistí kolektivní imunitu? „Třeba proto, že svou hlavní funkci – zabránit těžkému průběhu nemoci – plní v podstatě stejně dobře, jako by ji plnily nové vakcíny ušité na míru omikronu pár měsíců po vakcinaci, tedy poté, co už klesne hladina protilátek v krvi. Anebo proto, že vakcíny na omikron zatím nejsou a nejspíš ani nebudou,“ sděluje Flegr.
„Výrobci vakcín totiž nejsou blbí a dovedou si spočítat, že než by dovedli vakcíny do stádia výroby, bude dávno po omikronu a v populaci se bude šířit jiná varianta viru. Nebo, v lepším případě, pandemie skončí. Buďme ostatně rádi, že máme T-vakcíny a nikoli R-vakcíny. T-vakcíny nás totiž dokážou trápení s covidem definitivně zbavit, zatímco R-vakcíny by nás odsoudily k donekonečna se opakujícím se vlnám pandemie,“ dodává v aktuálním komentáři biolog a vysokoškolský pedagog Jaroslav Flegr.
