Dnes Úterý - bourky 19°C
Zítra Středa - jasno 22°C
Úterý 17. 5. 2022
Svátek má Aneta
Zpravodajství
Aktuální zprávy z hlavního města
Flegr: Proč nebudou vakcíny na omikron? Protože výrobci nejsou hloupí a umí počítat
V Česku se očkuje proti onemocnění covid-19 už třináct měsíců. Foto: Jan Puci

Flegr: Proč nebudou vakcíny na omikron? Protože výrobci nejsou hloupí a umí počítat

„Máme se dál očkovat vakcínami proti wuhanskému viru. A nebo si raději počkat na vakcíny proti novým variantám? Jednoduchá odpověď zní – je třeba se očkovat tím, co je. Ostatně, vakcíny proti jiným variantám nejspíš ani nebudou,“ uvádí v aktuálním komentáři na sociálních sítích Jaroslav Flegr.

„Vakcíny můžeme rozdělit do dvou typů: T a R. T-vakcíny nás chrání proti těžkému průběhu onemocnění (zajišťují nám toleranci onemocnění). Naproti tomu R-vakcíny nás chrání i proti nákaze a tedy i samotnému vypuknutí nemoci (zajišťují nám rezistenci proti nákaze). Liší se především tím, v které fázi nemoci dokážou zasáhnout do boje s infekcí,“ vysvětluje biolog. 

R-vakcíny zasáhnou ještě před tím, než se virus začne v těle množit a vytvářet nová infekční stádia. Dokáží tak zabránit nejen nemoci, ale i šíření viru v populaci. Jestliže je těmito vakcínami imunizován dostatečný počet osob v populaci, vznikne kolektivní imunita a daný vir může z populace zcela vymizet, připomíná vysokoškolský pedagog. 

T-vakcíny zasáhnou do boje až poté, co se vir v těle člověka rozmnoží a on se stane zdrojem nákazy pro ostatní. V takovém případě kolektivní imunita vzniknout nemůže a vir se dál šíří i v dobře proočkované populaci. Vakcíny však zajistí, že se nemoc u pacienta plně nerozvine, trvá kratší dobu a je méně vážná. V ideálním případě (ideálním pro člověka i vir) nákaza člověku vůbec nijak neškodí,“ píše Flegr.

To, zda bude vakcína fungovat jako T-vakcína, anebo R-vakcína, záleží podle něj na dvou věcech. První je délka tak zvané prepatentní periody, tedy doba od nákazy do začátku vytváření nových infekčních stádií. U opravdu rychlých virů jsou to spíše hodiny než dny. Druhým faktorem je doba od vakcinace. Několik měsíců po vakcinaci obsahuje krev člověka protilátky a ty mohou začít vir ničit hned po té, co se do těla dostane. 

Dokud je v těle dost protilátek, funguje vakcína jako R-vakcína a zabrání samotné infekci. Zhruba půl roku po očkování či prodělané nákaze však hladiny protilátek klesnou a k zamezení množení viru v těle už stačit nemohou. Stejná vakcína v té chvíli přestane fungovat jako R-vakcína a začne fungovat jako T-vakcína – infekci a šíření viru nezabrání, ale ochrání nakaženého před vážným průběhem nemoci, upozorňuje Flegr. 

Když už není v těle dost protilátek, nastupují totiž do boje s virem druhá a třetí linie obrany. Druhou linii tvoří paměťové plasmatické buňky, které po své aktivaci začnou vyrábět stejné protilátky, jaké vyráběly brzy po podání vakcíny. Jenže jejich aktivace i následná výroba protilátek pár dnů trvá, zdůrazňuje biolog.

I když jsme tak byli očkovaní vakcínou proti wuhanskému viru, budou potomci paměťových B buněk podle Flegra nakonec produkovat protilátky přizpůsobené omikronu.

Proč se tedy očkovat údajně zastaralou vakcínou, která navíc nezabrání infekci a nezajistí kolektivní imunitu? „Třeba proto, že svou hlavní funkci – zabránit těžkému průběhu nemoci – plní v podstatě stejně dobře, jako by ji plnily nové vakcíny ušité na míru omikronu pár měsíců po vakcinaci, tedy poté, co už klesne hladina protilátek v krvi. Anebo proto, že vakcíny na omikron zatím nejsou a nejspíš ani nebudou,“ sděluje Flegr. 

„Výrobci vakcín totiž nejsou blbí a dovedou si spočítat, že než by dovedli vakcíny do stádia výroby, bude dávno po omikronu a v populaci se bude šířit jiná varianta viru. Nebo, v lepším případě, pandemie skončí. Buďme ostatně rádi, že máme T-vakcíny a nikoli R-vakcíny. T-vakcíny nás totiž dokážou trápení s covidem definitivně zbavit, zatímco R-vakcíny by nás odsoudily k donekonečna se opakujícím se vlnám pandemie,“ dodává v aktuálním komentáři biolog a vysokoškolský pedagog Jaroslav Flegr.


Autor: Karel Netolický

Prokop: Kompetenční centrum digitalizace? Pražany to bude hodně stát, ale nic z toho nevznikne

10. května 2022 v 08:56

Pražští radní včera opět schválili Smlouvu o zajištění služeb kompetenčního centra digitalizace procesů, agend a jejich robotizace. Kriticky na to reagoval předseda hnutí ANO v Praze Ondřej Prokop.

Prokop: Koalice primátora Hřiba kryje Čižinského Prahu Sobě a odmítla projednat předražené stěhování TSK

28. dubna 2022 ve 14:50

Dnes jsem na jednání Zastupitelstva hlavního města Prahy navrhoval projednat sporné a předražené stěhování Technické správy komunikací hl. m. Prahy (TSK do nových prostor. Otazníků je hned několik a domnívám se, že se zvláště náměstek primátora Adam Scheinherr, který za stěhováním stojí, má z čeho...

Poslankyně Zajíčková: Návrh novely zákona o pedagogických pracovnících obsahuje řadu smysluplných změn

17. dubna 2022 v 06:28

Návrh novely například zavádí adaptační období pro začínající učitele, které by mělo snížit riziko brzkého odchodu mladých učitelů ze školství. Další významnou změnou je ukotvení uvádějícího, provázejícího i třídního učitele a garance platů pedagogických pracovníků navázáním na průměrnou mzdu...

Další články
Nahoru