Filip Švehla a Martin Moflár společně vystavují v Artiu

Barva je dominantní kvalitou, skrze kterou automaticky vnímáme a posuzujeme svět. Svou vlastní barevnou škálu má i zvuk a odstíny pronikly i do jazyka, když říkáme „přiznej barvu“ nebo „není to tak černobílé“. Otázka barvy navíc přirozeně postupně sílí i v současném vizuálním umění a inspirovala i výstavu Martina Moflára a Filipa Švehly, kterou oba autoři připravili na míru tohoto nevšedního prostoru. Jde o největší vizuální prezentaci v rámci letošní dramaturgie Artia s názvem Linie inovace. Ta divákům přináší progresivní formy tvorby a s novou výstavou i příležitost zakusit rozmanité způsoby, jimiž barvy fungují v prostoru a jimiž ovlivňují vnímání.  

„Dvojice vystavujících umělců Martin Moflár a Filip Švehla se barvám věnuje dlouhodobě. Oba jsou odstíny fascinováni natolik, že je oprošťují od vztahů k reálným věcem. Barvy tak nechávají vyznít v rytmech, plochách, křivkách a proporcích. Přestože jejich inspirace jsou často společné (ať už jde o Marka Rothka, Barneta Newmana nebo Elswortha Kellyho), každý pracuje s barvami skrze jinou matérii a za jejich díly stojí jiná východiska. Proto jsme se pro Artium rozhodli připravit jejich společnou výstavu a nechat zde barvy rozehrát hned v několika formách“, vysvětluje na konto výstavy kurátor Jan Čejka.

K rozdílným přístupům obou autorů, které se propojují v jedinečné atmosféře projektu, pak dodává: „Martin Moflár je známý svým přísným a metodickým tvůrčím postupem, stejně jako prací s rozsáhlými barevnými vzorky. Často používá velmi vzácné a těžko dostupné barvy ze syntetických i přírodních pigmentů, které v malířství nemají zastoupení několik staletí. Zato Filip Švehla vyniká spontaneitou, je zvyklý cestovat a přizpůsobovat se novým kulturám. Zajímá se o architekturu, prostor a urbánní prostředí, které následně abstrahuje do barevných mozaik a škál. Jeho rukopis se tak mění podle toho, jestli zrovna strávil rok ve Valencii, dovolenou v Maroku nebo rezidenci v Miami či New Yorku. V Artiu jeho díla záměrně dýchají jako okolní prosklený prostor. Jeho vysoko zavěšené koláže z fólií promítají výsledný obraz za pomoci slunečního svitu na zem.“

Výstava je otevřena od 30. 4. do 30. 9. 2025 od pondělí do pátku vždy od 8 do 21 hodin, o víkendech pak od 9 do 21 hodin. Vstupné je zdarma. Artium, Evropská 866/71, Praha 6.
 
Martin Moflár (*1975) je slovenský umělec soustředěný na monumentální abstraktní malbu. Je známý minimalistickými obrazy s důrazem na hledání ideální harmonie mezi barvou, linií, velikostí a tvarem. Žije a tvoří v Košicích, kde studoval pod vedením prof. Rudolfa Sikory v ateliéru grafiky a experimentální tvorby na Fakultě umění Technické univerzity (1999–2005). Aktivně vystavuje od roku 2006. K významným výstavním projektům patří Protokompozície v Mestské galérii Rimavská Sobota (2006), Kontemplácia (s Evou Moflárovou) v Galérii mesta Bratislavy-Pálffyho palác (2010) nebo expozice Martin Moflár – Soft Lines ve Východoslovenské Galérii v Košiciach (2023). Účastnil se i řady skupinových výstav, např. projektu Artbanka Museum of Young Art, který v Praze pod záštitou GHMP představoval vybrané české a slovenské umělce mladé generace (2011 a 2012) nebo výstavy PING-PONG v Domě umenia v Bratislavě (2013). Martin Moflár rovněž dlouhodobě spolupracuje s americkou galerií Think+Feel Contemporary, která jej dvakrát představila na veletrhu SCOPE v Miami (2016 a 2017).

Filip Švehla (*1991) je český umělec, který se dlouhodobě věnuje malbě, instalaci a objektu. Zajímá ho rytmus, forma a souvislosti barevných vztahů, které mnohdy abstrahuje z reálných míst. Žije a tvoří v Praze, ale je pro něj charakteristické přizpůsobování se novým prostředím. Absolvoval letní Summeracademy v Benátkách (2017), rok po studiích strávil ve Valencii (2018), absolvoval stáž v Miami a opakovaně se vrací do New Yorku. Studijní stáž předtím absolvoval i na Hogeschool voor de Kunsten v nizozemském Utrechtu (2015). Studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, kde prošel malířskými ateliéry prof. Jiřího Sopka (2011–16), Roberta Šalandy (2016–2017) a prof. Michaela Rittsteina (2014–15). Získal ateliérovou cenu AVU (2017), stal se finalistou Ceny nadace Josefa Hlávky (2017) a finalistou Ceny kritiky za mladou malbu (2021). I přes cestování je velmi výstavně aktivní. Za zmínku stojí zejména Armonico (s Jiřím Dolinski) v brněnské Galerii OFF/FORMÁT (2019), Dnes i zítra bude líp (s Davidem Minaříkem) v pražské Pragovce (2020) nebo Gesta prostoru (s Julií Kopovou) v pražském Curator Contemporary (2024).