FEL ČVUT zpřístupní Santiniho kapli prostřednictvím virtuální a rozšířené reality
Přidejte si nás na domovskou Santiniho kaple se nachází v prostoru zadního dvora přístupného jen zaměstnancům a zaměstnankyním fakulty. „Festival Open House Praha je vůbec první příležitost, kdy si ji může prohlédnout veřejnost, a to včetně nahlédnutí do interiéru kaple. Ta je v současné době prázdná, budeme připravovat její rekonstrukci. Máme v úmyslu dílo významného architekta i nadále zpřístupňovat při vhodných příležitostech,“ řekl děkan Fakulty elektrotechnické ČVUT prof. Petr Páta.
„Kaple Božího hrobu je jednou z mála připomínek pozoruhodných a dramatických dějin kláštera křížovníků na Zderaze. Je také ojedinělým svědectvím o zaniklé, avšak mimořádně zajímavé stavbě kostela sv. Petra a Pavla, jejímž autorem byl výjimečný architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Kostel byl bohužel v roce 1904 zbořen, avšak jeho podoba se nám dochovala na fotografiích a dobovém plánu. Díky nim víme, že se jednalo o pozoruhodnou stavbu, která svým prostorovým řešením patřila do vrcholné fáze Santiniho tvorby. Santiniho autorství je patrné i na dochované kapli, která je sice věrnou evokací jeruzalémského vzoru, avšak zároveň se vyznačuje dynamicky komponovaným závěrem s typickým santiniovským tvůrčím rukopisem,“ uvádí znalec Santiniho díla doc. Richard Biegel z Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty UK. Richard Biegel je také autorem průvodních textů na webové stránce a informační tabuli, které uvádějí zájemce do historie Santiniho díla a místa, kde v letech 1905–6 vyrostla budova dnešní Fakulty elektrotechnické v kampusu na Karlově náměstí.
Jak vznikly digitální verze Kaple Božího hrobu
FEL ČVUT, fakulta vychovávající špičkové informatiky a elektrotechniky, využila své kompetence ve výzkumu a vývoji virtuální a rozšířené reality k tvorbě aplikací, které umožní lidem prohlédnout si Santiniho kapli i zpoza zavřené brány či si ji zobrazit ve webovém prohlížeči prostřednictvím brýlí na virtuální realitu. Pro tyto účely připravil dr. David Sedláček, vedoucí VR laboratoře katedry počítačové grafiky a interakce na ČVUT FEL, nejprve 3D model stavby.
„Jako první krok bylo potřeba ve spolupráci s firmou AgentFly kapli nasnímat. Celkově se pořídilo více než 900 fotografií ze země a ze vzduchu, doplněny byly 360° snímáním pomocí laser scanneru. Výsledný 3D model má více jak 230 milionů bodů. Pro náhled na webu ale používáme model s cca 240 tisíci trojúhelníky,“ vysvětluje David Sedláček. Expert na virtuální realitu model na 3D tiskárně také vytiskl ve spolupráci s kolegou z katedry dr. Miloslavem Macíkem, který se specializuje na hmatová rozhraní pro nevidomé.
„Digitalizovaný 3D model umožňuje virtuálně vstoupit do Santiniho kaple a procházet jí v prostředí webu. Pokud navíc máte 3D brýle pro virtuální realitu, je vnímání architektury o to intenzivnější,“ přibližuje prožitek David Sedláček. Mobilní aplikaci založenou na rozšířené realitě nejvíce ocení návštěvníci na místě, když bude vstupní brána na dvůr zavřená, protože dokáže vymazat tuto překážku.
Aplikace pro rozšířenou realitu pro systémy iOS a Android je bezplatná.
Anotace z programu Open House Praha 2024
Adresa: Na Zbořenci 277/16, Praha 2, Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze
Datace: 1715–1721; 1905 (rekonstrukce)
Architekt: Jan Blažej Santini-Aichel
Typologická sekce: sakrální stavby
Kaple Božího hrobu na Zderaze je poslední pozůstatek bývalého kláštera křižovníků – Strážců Božího hrobu, který nechal postavit už Karel IV. Jako jedna z mála kaplí Božího hrobu v Česku věrně kopíruje svou jeruzalémskou předlohu. Zajímavostí je, že její průčelí s trojúhelníkovým štítem a kruhovým okénkem pochází až ze začátku 20. století, kdy byla většina konventního areálu zbořena v rámci asanace Prahy. Pokud se zajímáte o tvorbu významného architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela, neměli byste tento skrytý klenot sakrální architektury při své návštěvě areálu ČVUT v Praze minout!
Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze
Adresa Technická 1902/2, Praha 6
Datace 1959–1964
Architekt/i František Čermák a Gustav Paul
Typologická sekce: vzdělávání a výzkum
Budova s průčelím, pokrytým barevnými plechovými panely v kombinaci s keramikou, čerpající inspiraci tzv. bruselským stylem, se v Dejvicích začala stavět v roce 1957. Její součástí je i hala laboratoře vysokých napětí, v níž spatříte obří koule, cívky či trubice. Jsou to zkušební zdroje pro výrobu elektrických výbojů. Přijďte zažít nejkrásnější bouřku vašeho života!
