Expedice z Prahy se pokusí na počest legendárního chodce zdolat Gerlachovský štít

Juraj Puci se na pochod K sedmi křížkům přes šest zemí vydal z Prahy o svých 69. narozeninách v dubnu 1998. „Ročný pochod zdravia“ trval přesně rok, v cíli na své sedmdesáté narozeniny se mohl pochlubit výkonem, který agentura Dobrý den zaregistrovala do Česká knihy rekordů. Během 365 dní našlapal Puci převším po Česku a Slovensku úctyhodných 13 151 kilometrů. Podmínkou rekordu absolvovat každý den určitou trasu.

Jedna z nich směřovala 24. září 1998 na Gerlachovský štít. Puci se vydal na tůru s horským vůdcem Jánem Kostkou, brněnským novinářem Jiřím Roupovcem a Jozefem Němcem, tehdejším ředitelem marketingu pivovaru Topvar, který Puciho pochod podporoval.

Výstup a sestup trval deset hodin, celodenní túra zahrnovala ještě cestu přes vrchol Ostrva, Popradské a Štrbské pleso. „Při této túře jsem změnil názor na Vysoké Tatry a velehory vůbec. Moje forma byla nedostatečná. Netrvalo by to tak dlouho, kdybych měl svaly i na jiných částech nohou, než jak je třeba pro mírný terén. Zažíval jsem v řídkém vzduchu pocity bezmocnosti, musel jsem odolávat strachu. V minulosti jsem vystoupil na všechny tatranské štíty dravě, hravě a pružně. Dvacetiletá pauza se projevila. S některými vidinami je třeba se rozloučit. Vím, že od nynějška si nebudu dobrovolně stavět takové cíle, kde se chvěji strachem z bezmocnosti. Děkuji Bohu, že jsem to přežil,“ vzpomínal na tatranskou túru Juraj Puci ve své knize o ročním pochodu.

Stejně jako Puci i účastníci vzpomínkového výstupu se dohodli s pivovarem. Tentokrát s japonskou pivovarnickou skupinou Asahi Breweries, Ltd., do jejíhož portfolia spadá třeba i Plzeňský Prazdroj a také značka Topvar, která podporovala Juraja Puciho při zmíněném pochodu na konci devadesátých let.

Nedělního výstupu se účastní i část rodiny Juraje Puciho, vedoucím expedice je nestarší syn Viktor. „Věřím, že nám vyjde počasí, předpověď zní nadějně. Snažíme se všichni poctivě trénovat, děláme třeba dřepy. Já jsem kominík, takže denně lezu po střechách, ale ze zdolání střechy bývalého Československa mám samozřejmě velký respekt. Ale zároveň touhu,“ přiznal majitel Branického kominictví.

Pro Petra Štěpánka, dalšího účastníka výstupu, je ctí účastnit se vzpomínkovéa akce. „Výstup na Gerlach je dalším logickým důsledkem akcí spojovaných s odkazem legendárního chodce Juraje Puciho. Navazuje na ,stovkařské Chřástaly´, což jsou dálkové pochody inspirované Puciho chodeckými výkony,“ uvedl Štěpánek.

Juraj Puci

Legendární chodec dokázal za svůj život zdolat pěšky na různých pochodech více než 200 000 kilometrů. Přešel celé Československo za dva týdny, za 48 hodin našlapal po trase rozestavěné dálnice Praha – Brno – Břeclav na jeden zápřah 282 kilometrů. A když slavil osmdesátku, daroval si čtyřiadvacetihodinový pochod. Během něj ušel přes 122 kilometrů.

Dálkové pochody Juraje Puciho
Čierna nad Tisou – Praha – Aš (1018 km za 15 dnů) – 1965
Okolo Slovenska za 7 dnů (521 km) – 1967
Bratislava – Banská Bystricea (non-stop 207 km za 47 hodin) – 1967
Aš – Košice (1526 km za 31 dnů) – 1968
„Šlapu 10 000 km pro Mladý svět“- 1968
Bratislava – Brno – Praha (358 km, 83 hodin) – 1970
„Pochod přes všechny regiony“ (5 648 km) – 1972
„Poutník demokracie“ (12 000 km) – 1990
„Náš chodec hlásí“ (4500 km za 160 dnů) – 1992
„Pochod přes českou republiku“ (8000 km za 245 dnů) – 1993
„Místa v srdci“ (6197 km) – 1994
„Za 92 dnů skrz Slovensko“ (3000 km) – 1995
„K sedmi křížkům přes 6 zemí“ (13 151 km) – 1998/1999

Juraj Puci se narodil v roce 1929 ve východoslovenské vesnici Kožuchov. Po skončení druhé světové války se přestěhoval do Prahy. V hlavním městě působil jako rozhlasový hlasatel, ale proslavil se jako chodec reportér.

V polovině šedesátých let minulého století vyhlásil, že 1018 kilometrů dlouhou trasu Čierna nad Tisou – Praha – Aš, tedy Československo z východní na západní hranici, zvládne za 15 dní. A podařilo se!

Šlapal pro Mladý svět

Následovaly další dálkové pochody. V období Pražského jara spolupracoval s populárním týdeníkem Mladý svět. Po většinu roku 1968 chodil v rámci projektu „Šlapu 10 000 km pro Mladý svět“.

V roce 1970 „dal“ 358 kilometrů mezi Bratislavou a Prahou za 83 hodin. O rok později ušel 282 kilometrů dlouhou trasu Břeclav – Brno – Praha non – stop za 48 hodin.

„Na světě jsme proto, abychom chodili,“ byla jeho základní filosofie.

Z politických důvodů mu byly pochody v sedmdesátých a osmdesátých letech zakázány a dělal průvodce turistů po Praze. Do kolotoče chodeckých akcí se vrátil po sametové revoluci.

Jako „Poutník demokracie“ nachodil v roce 1990 po Československu 12 000 kilometrů. Ke svým sedmdesátým narozeninám se rozhodl uspořádat rekordní akci. Pochod, který měl start v Praze na jeho 69. narozeniny a přesně o rok později cíl ve stejném městě. Během ročního putování po České a Slovenské republice zdolal 13 151 kilometrů. Aby mohl být výkon sedmdesátiletého chodce zapsán do Guinessovy knihy rekordů, musel pochodovat denně celý rok. A podařilo se. Denní průměr byl tedy 35 kilometrů.

Pochody na pivo

Ve spolupráci s pelhřimovskou agenturou Dobrý den, která vede Českou databanku Guinesovy knihy rekordů, si oblíbil takzvané „akce na pivo“. Cílem Puciho bylo ujít během 24 hodin co nejvíce kilometrů, přičemž nesměl nic jíst, jen mohl pít pivo.

Když mu bylo 70 let, tak ušel při takovém pochodu za 24 hodin 122,5 kilometru a vypil 8,5 litru piva. O dva roky později šel takto na víno. Za 24 hodin zdolal 123,8 kilometru, během kterých nesměl nic, jen pít bílé a červené víno.

Když slavil v roce 2009 osmdesáté narozeniny, ušel při pochodu po rodném kraji 122 kilometrů. Dva roky před tím uspořádal zatím poslední chodeckou akci v Praze, kdy prošel mnoha městskými částmi a za 24 hodin našlapal skoro 126,5 kilometrů.

Puci také vytvářel takzvané „pěší nejízdní řády“, ve kterých byly udány časy, které jsou potřeba k ujití pěšky mezi jednotlivými místy měst. Projekt částečně uskutečnil i v Praze.