Evropský unikát: V trojské botanické zahradě vyklíčila semena vzácné masožravky

Láčkovky jsou neobvyklé dvoudomostí, kdy je k jejich rozmnožení zapotřebí mít zároveň kvetoucí samčí i samičí rostlinu. To se v zázemí zahrady podařilo loni v květnu. Pomocí ručního opylování se pak zahradě jako první v Evropě podařilo vypěstovat semena tohoto v přírodě ohroženého druhu. O devět měsíců později se už zahrada může pochlubit potomstvem, které se má k světu.

Soubor masožravých rostlin patří k významným sbírkám Botanické zahrady hl. m. Prahy. Nápadné druhy láčkovek zaujmou nejen svými pastmi, ale i tím, že tvoří samčí a samičí jedince. Zahrada má ve sbírce sestavené páry u šesti druhů láčkovek.

„Jsme v Evropě pravděpodobně zcela první botanickou zahradou, které se podařilo láčkovku uťatou generativně rozmnožit. Pro naše zahradníky i kurátory to je velký úspěch, na který jsme opravdu hrdí. O to víc, že se jedná o tak atraktivní druh, jakým tato obří láčkovka bezesporu je,“ uvedl ředitel zahrady Bohumil Černý.

Láčkovka uťatá se ve volné přírodě vyskytuje již vzácně, je proto chráněná mezinárodní úmluvou CITES. V přirozeném prostředí roste na filipínském ostrově Mindanao.

„Tento druh je velmi nápadný. Má totiž jedny z největších pastí mezi masožravými rostlinami, mohou být i více než 40 centimetrů dlouhé. Snadno se od jiných druhů rozpozná podle svých rozšířených řapíků, které vypadají jako uťaté. Právě díky nim dostala své vědecké a české jméno,“ říká náměstek pro odbornou činnost botanické zahrady Vlastík Rybka.

Kolekce nížinných láčkovek v trojské botanické zahradě je i ve světovém měřítku opravdu jedinečná. Dvě rostliny druhu láčkovka uťatá do ní přibyly už v roce 2003. Od té doby
sice opakovaně kvetly, ale až vloni se povedlo, aby obě pohlaví vytvořila květenství současně, a bylo tedy možné provést přenos pylu ze samčí na samičí rostlinu.

Po odkvětu v semenících uzrály desítky lehkých vřetenovitých semen a ty zahradníci vyseli. Díky jejich péči semínka vyklíčila a povedlo se tak rozšířit pěstovanou skupinu vzácného druhu o nové exempláře. Přebytky bude možné poskytnout dalším botanickým zahradám.

Trojská zahrada byla založena v roce 1969. Přes 20 let ji veřejnost mohla navštívit jen při dnech otevřených dveří. Celoročně přístupná je od srpna 1992. Jedná se o příspěvkovou organizaci hlavního města. V 90. letech do správy získala vinici sv. Kláry. V roce 2004 byl otevřen skleník Fata Morgana.

Zahrada je nařízením vlády od 18. prosince pro veřejnost uzavřena. Loni byla kvůli možnému šíření nákazy covidem-19 uzavřena několikrát.